Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. říjen 2013
Pro OP: Panny Marie Růžencové

Počátky modlitby růžence můžeme najít již ve středověku v mnišském prostředí. Po vzoru mnišských modliteb sestávajících ze sto padesáti žalmů se laici začali modlit sto padesát otčenášů, později zdrávasů. Dnešní formu dal růženci v 15. století lidový misionář dominikán Alan de La Roche [Roš], který mu vtiskl výrazně mariánský charakter. Růženec si tehdy získal ohromnou popularitu. Podporu našel také u mnoha papežů. Růžencovým papežem byl svatý Pius V. V roce 1569 doporučil růženec všem věřícím bullou Inter desiderabilia. Magistra dominikánského řádu pověřil zakládáním a vedením růžencových bratrstev. V druhé bulle Consueverunt Romani Pontifices téhož roku stručně popsal původ růžence, jeho prvky, účinky i způsob šíření růžencové zbožnosti. Sv. Pius V. se velmi zasloužil o obranu Evropy proti Turkům. Turci v roce 1571 dobyli Kypr, ale 7. října 1571 v Korintské zátoce u Lepanta prohráli v námořní bitvě. Jako projev vděčnosti za vítězství vyhlásil papež na tento den svátek Panny Marie Růžencové. V bulle Salvatoris Domini ze dne 5. března 1572 vyjádřil přesvědčení, že vítězství v bitvě bylo dosaženo na přímluvu Panny Marie. Kromě toho vložil do Loretánských litanií invokaci „Pomocnice křesťanů“.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hodina třetí z poledne, 
jak dá Pán, v mžiku uběhne, 
teď zhloubi srdce zbožného 
velebme Trojjediného. 

Ať nám vždy v srdci čistém tkví 
přesvatá Boží tajemství. 
Řiďme se vzorem Petrovým, 
jenž křížem žehnal nemocným. 

Ať zpěv nám tryská ze srdcí, 
kéž apoštolé ochránci 
nám slabé kroky pomohou 
podpírat mocí Kristovou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. S tebou, Matko, velebíme Pána; když umíral, svěřil nás tobě jako tvé děti.

Žalm 125 (126)
Bůh je naše radost a naděje

Jako máte účast v souženích, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1, 7)

¹ Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *
      tehdy jsme byli jak ve snách.
² Na rtech nám kypěl veselý smích, *
      jásotem oplýval jazyk.
   Tehdy šla v národech jedna řeč: *
      „Pán pro ně učinil divy!“
³ Veliký div pro nás učinil Pán, *
      byli jsme radosti plní! –

⁴ Pane, náš úděl již k dobrému změň *
      jak vyschlé potoky jihu!
⁵ Vždycky kdo v slzách zasévají, *
      ti budou s jásotem sklízet. –

⁶ Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *
      s pláčem sijí své zrní:
   s jásotem vracet se budou zpět, *
      v náručí ponesou snopy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 126 (127)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh

Jste Boží stavba. (Srov. 1 Kor 3, 9)

¹ Jestliže dům nebuduje Pán, *
      lopotí se marně, kdo jej staví.
   Jestli město nestřeží sám Pán, *
      hlídati je marně budou stráže. –

² Marno vám je vstávat před ránem,*
      pracovat až dlouho do večera,
   pak až v noci jídat krušný chléb: *
      sám ho dá i za spánku svým milým. –

³ Hle, jsou darem Páně synové, *
      jeho vzácnou odměnou plod lůna.
⁴ Čím jsou šípy ruce bojovné, *
      tím jsou otci synové z let mládí.
⁵ Šťasten, kdo jich plný toulec má: *
      Sporem v bráně sok ho nezahanbí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného

„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své Církve. (Arnobius)

¹ Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
      a kdo kráčíš jeho cestami! –

² Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
      blažen budeš, půjde s tebou zdar.
³ Manželka tvá jako vinná réva *
      ponese v tvém domě ovoce,
   děti tvé jak letorosty oliv *
      stůl ti budou kruhem ovíjet. –

⁴ Takto bude požehnáno muži, *
      který Pána v pravé bázni ctí.
⁵ Pán ať požehná ti ze Siónu, †
      abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
      po všechny dny svého života.
⁶ Abys viděl i svých synů syny. *
      Pokoj budiž nad Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. S tebou, Matko, velebíme Pána; když umíral, svěřil nás tobě jako tvé děti.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Máme vynikajícího Velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, kromě hříchu. Přistupujme proto s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.


V. Panno Maria, kéž skrze tebe najdeme uzdravení.
R. V Kristových ranách!

Modleme se:

Pane, z andělova zvěstování jsme poznali, že tvůj Syn se stal člověkem. Prosíme tě, vlej nám do duše svou milost, ať nás na přímluvu blahoslavené Panny Marie přivede jeho umučení a kříž k slávě vzkříšení. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie