Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. srpen 2012
Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků

Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k nuceným pracím v dolech na ostrově Sardinii a v krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka se slavila společně v den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13.VIII.): Poncián byl pohřben v  Kalistových katakombách a Hippolyt v katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).
Poncián byl papežem v letech 230-235. Císař Alexandr Severus (222-235) se nechoval ke křesťanům nepřátelsky. Byla to doba vnějšího klidu a  organizačního upevňování Církve, ale zároveň vnitřního rozdvojení přímo v Římě. První papežský rozkol skončil teprve krátce před jeho smrtí. Spolu se vzdoropapežem Hippolytem byl odsouzen k nuceným pracím v dolech. Po deportaci na Sardinii se vzdal papežského úřadu (28.IX.235) a vyzval římské duchovenstvo, aby si zvolili jeho nástupce. Vzdoropapež následoval jeho příkladu a vybídl své stoupence, aby se podřídili novému papeži.
Hippolyt pocházel pravděpodobně z Malé Asie nebo z Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení jako teolog a církevní spisovatel. Na podstavci sochy, kterou mu jeho příznivci později postavili, je uvedeno jeho 15 spisů z nejrůznějších oborů. Nynější druhá anafora a modlitba pro svěcení biskupa mají svůj základ v jím zaznamenaném textu. Když se stal papežem bývalý otrok Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o třech božských Osobách, jeho vlastní výroky však v tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do Církve a proti manželským sňatkům svobodných žen s otroky. Jako první vzdoropapež setrval v opozici i proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k  obnovení jednoty.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hodina třetí z poledne, 
jak dá Pán, v mžiku uběhne, 
teď zhloubi srdce zbožného 
velebme Trojjediného. 

Ať nám vždy v srdci čistém tkví 
přesvatá Boží tajemství. 
Řiďme se vzorem Petrovým, 
jenž křížem žehnal nemocným. 

Ať zpěv nám tryská ze srdcí, 
kéž apoštolé ochránci 
nám slabé kroky pomohou 
podpírat mocí Kristovou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Pane, tvé příkazy vyhledávám, neboť v nich jsi mi daroval život.

Žalm 118 (119), 89-96
XII (Lamed)
Rozjímání o Božím zákoně

Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy. (Srov. Jan 13, 34)

⁸⁹ Na věky stálé je, Pane, tvé slovo, *
      na nebi zůstává, nezměnitelné.
⁹⁰ Od rodu k rodu tvoje věrnost, *
      zemi jsi založil a ona trvá. –

⁹¹ Podle tvé vůle ještě dnes trvá: *
      neboť vše stvořené tobě slouží.
⁹² Kdyby mi radostí nebyl tvůj zákon, *
      ve své bídě bych dávno byl zašel. –

⁹³ Nikdy tvých příkazů nezapomenu, *
      neboť v nich jsi mi daroval život.
⁹⁴ Já jsem tvůj, a proto mě zachraň, *
      neboť mám v mysli tvá ustanovení. –

⁹⁵ Číhají bezbožní, zhubit mě chtějí, *
      já však jsem dbalý tvých přikázání.
⁹⁶ Poznal jsem meze všech dokonalostí, *
      pouze tvé soudy jsou neomezené.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, tvé příkazy vyhledávám, neboť v nich jsi mi daroval život.

Ant. 2 Od mládí doufám v tebe, Pane.

Žalm 70 (71)
Bože, tys má naděje od mého mládí

V naději se radujte, v soužení buďte trpěliví. (Řím 12, 12)

I

¹ K tobě se, Pane, utíkám, *
      nenech mě navždy v zahanbení!
² Podle své spravedlnosti †
      vyprosť mě z bídy, vysvoboď mě, *
      popřej mi sluch a zachraň mě! –

³ Buď mojí skálou ochrannou, †
      mně na pomoc buď pevným hradem, *
      vždyť jsi má skála, jsi můj hrad!
⁴ Zachraň mě, Pane, z ruky zlých, *
      ze spárů bezbožného lotra! –

⁵ Ty, Pane, jsi má naděje, *
      od mládí doufám v tebe, Pane.
⁶ Byls při mně v lůně mateřském, †
      chráníš mě od matčina klína, *
      tebe jsem vzýval v každý čas!
⁷ Mnohým jsem učiněný div: *
      ty jsi mi mocným pomocníkem. –

⁸ Ústa mám stále plná chval, *
      po celý den k tvé slávě zpívám.
⁹ Nezavrhuj mě ve stáří, *
       až ztratím síly, neopusť mě! –

¹⁰ Odpůrci o mně klevetí, *
       číhají, říkají si svorně:
¹¹ „Na něj, když Bůh jej opustil! *
      Ochránce nemá, chopte se ho!" –

¹² Jen, Bože, nestůj daleko, *
       můj Bože, na pomoc mi pospěš!
¹³ Potup ty, kdo mě skličují, *
       zahanbi, kdo mou zkázu chtějí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Od mládí doufám v tebe, Pane.

Ant. 3 Neopouštěj mě ve stáří, Pane.

II

¹⁴ Já však chci doufat v každý čas *
       a rozhlašovat tvoji chválu.
¹⁵ Má ústa denně hlásají †
       tvou spravedlnost a tvou pomoc, *
       nelze ji ani dohlédnout. –

¹⁶ Opěvat budu Boží moc, *
       velebit tvoji dobrotu.
¹⁷ Učils mě, Bože, od mládí, *
       dodnes tvé mocné divy hlásám.
¹⁸ Neopouštěj mě ve stáří, †
       ať, Pane, příštím pokolením *
       vyprávím o tvém rameni, –

¹⁹ o divech spravedlnosti, *
       jež, Bože, všechno převyšuje!
    Vykonals věci nesmírné, *
       kdo by se tobě, Bože, rovnal?
²⁰ Dal jsi mi prožít zlého dost, †
       a zase k životu mě křísíš, *
       až z hlubin země pozvedáš.
²¹ Rozhojni moji důstojnost *
       a zase s útěchou stůj při mně! –

²² S harfou tě budu velebit *
       tvou věrnost opěvat, můj Bože,
    a hráti na své citeře *
       k tvé chvále, Svatý Izraele!
²³ Ať zajásají moje rty †
       až tobě budu hrát a zpívat! *
       Ať zachráněná duše jásá!
²⁴ Ať i můj jazyk celý den *
       velebí tvoji spravedlnost,
    žes potupil a zahanbil *
       ty, kteří hledají mou zkázu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Neopouštěj mě ve stáří, Pane.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 1, 21-22

I vy jste byli kdysi odcizeni Bohu a s ním pro svoje smýšlení a špatné skutky znepřáteleni. Ale teď on s vámi obnovil dobrý poměr skrze Kristovo lidské tělo vydané na smrt. To proto, abyste byli před ním svatí, neposkvrnění a bezúhonní.


V. Pánu zpívejte chvály, kdo jste mu věrní.
R. Vzdávejte díky jeho svatému jménu!

Modleme se:

Bože, tys uzdravil chromého, když nad ním Petr a Jan cestou do chrámu k odpolední modlitbě vzývali jméno tvého Syna; přijmi i naši upřímnou modlitbu ve jménu Ježíšově a dej spásu všem, kdo ho vzývají. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie