Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. srpen 2012
Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků

Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k nuceným pracím v dolech na ostrově Sardinii a v krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka se slavila společně v den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13.VIII.): Poncián byl pohřben v  Kalistových katakombách a Hippolyt v katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).
Poncián byl papežem v letech 230-235. Císař Alexandr Severus (222-235) se nechoval ke křesťanům nepřátelsky. Byla to doba vnějšího klidu a  organizačního upevňování Církve, ale zároveň vnitřního rozdvojení přímo v Římě. První papežský rozkol skončil teprve krátce před jeho smrtí. Spolu se vzdoropapežem Hippolytem byl odsouzen k nuceným pracím v dolech. Po deportaci na Sardinii se vzdal papežského úřadu (28.IX.235) a vyzval římské duchovenstvo, aby si zvolili jeho nástupce. Vzdoropapež následoval jeho příkladu a vybídl své stoupence, aby se podřídili novému papeži.
Hippolyt pocházel pravděpodobně z Malé Asie nebo z Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení jako teolog a církevní spisovatel. Na podstavci sochy, kterou mu jeho příznivci později postavili, je uvedeno jeho 15 spisů z nejrůznějších oborů. Nynější druhá anafora a modlitba pro svěcení biskupa mají svůj základ v jím zaznamenaném textu. Když se stal papežem bývalý otrok Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o třech božských Osobách, jeho vlastní výroky však v tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do Církve a proti manželským sňatkům svobodných žen s otroky. Jako první vzdoropapež setrval v opozici i proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k  obnovení jednoty.

INVITATORIUM

    K invitatoriu se recituje žalm 94 (95).
Podle okolností se však mohou místo tohoto žalmu vzít žalmy 99 (100), 66 (67) nebo 23 (24).
    Pokud se Pozvání modlí před Modlitbou se čtením nebo před ranními chválami, vynechává se u nich úvod a pokračuje se rovnou hymnem.

V. Pane, otevři mé rty.
R. A začnu tě chválit.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

Žalm 94 (95)

¹ Pojďme a jásejme vstříc Pánu, *
      oslavme skálu naší spásy.
²  Přistupme před něj s chvalozpěvy, *
      hudbou a písní vzývejme ho!

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

³ Protože Pán je Bůh náš mocný, *
      Králem je nade všemi bohy.
⁴ Hlubiny zemské má v své moci, *
      výšiny horské patří jemu.
⁵ Jeho je moře, sám je stvořil, *
      i souše, sám je rukou zhnětl.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

⁶ Pojďme a v úctě se mu klaňme, *
      klekněme před Pánem, svým Tvůrcem!
⁷ On je náš Bůh, my jeho národ, *
      my jsme ty ovce, jež on pase.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

   Kéž nasloucháte jeho hlasu! †
⁸     „Nezatvrďte se zas jak tehdy *
      na poušti v Meribě a v Masse!
⁹  Tam, i když znali moje skutky, *
       mě vaši předci pokoušeli.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

¹⁰ Čtyřicet let ten lid mě dráždil, †
       řekl jsem: vrtkaví jsou srdcem, *
       národ, jenž nechce znát mé cesty.
¹¹ Zařekl jsem se tedy v hněvu: *
       Nevkročí do míst mého míru!“

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

---

Nebo
(kromě pátku prvního týdne a pátku třetího týdne):

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

Žalm 99 (100)

¹ Jásejte Pánu všechny země! †
²     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

³ Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

⁴ Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

⁵ Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

---

Nebo
(kromě středy druhého týdne a úterý třetího týdne):

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

Žalm 66 (67)

² Pán buď milostiv a žehnej nám! *
      Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
³ Ať se zná tvá cesta na zemi, *
      pomoc tvou ať znají všichni lidé! –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

⁴ Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!
⁵ Národy ať mocně jásají *
      nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
   Neboť právem soudíš národy, *
      všechny lidské kmeny světa řídíš. –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

⁶ Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!
⁷ Země vydala svou úrodu. *
      Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
⁸ Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
      ať ho v bázni všechna země vzývá!

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

---

Nebo
(kromě úterý prvního týdne a neděle čtvrtého týdne):

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

Žalm 23 (24)

¹ Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.
² Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

³ Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?
⁴ Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.
⁵ Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
⁶ To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

⁷ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
⁸ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

⁹ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
¹⁰ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie