Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

29. červenec 2028
Sv. Marty, Marie a Lazara, památka

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ta žena hodná pochvaly
a naší úcty pro ctnosti,
tak slaví triumf s anděly,
jak vyniká svou svatostí.

Vzývala s duší horoucí
plna slz Boha v nebesích
a bděla dlouho do noci
při neustálých postech svých.

Pohrdla slávou na světě
a s duší neposkvrněnou
po spravedlivém životě
odešla ve vlast nadhvězdnou.

Svůj domov obohatila
mnohými činy svatými,
aby se věčně sytila
radostmi věčné otčiny.

Trojjedinému dík buď, čest,
že nás na její přímluvy
po skončení všech našich cest
v ráj vezme k svatým za druhy. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

II

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

III

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

V. Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R. Abyste dobře poznali Boží vůli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

     ^6.1Jako Boží spolupracovníci vás napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo! ²Bůh přece říká:
‚V době příhodné jsem tě vyslyšel,
v den spásy jsem ti pomohl.‘
     Hle, teď je ta „doba příhodná“, teď je ten „den spásy“! ³Nikomu v ničem nedáváme pohoršení, aby nebyla potupena naše služba, ⁴ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí, v souženích, v nesnázích, v úzkostech, ⁵v ranách, v žalářích, v nepokojích, v námahách, ve bděních, v postech; ⁶čistotou, poznáním, shovívavostí, dobrotivostí, Duchem Svatým, upřímnou láskou, ⁷slovem pravdy, silou Boží, zbrojí spravedlnosti v útoku i v obraně; ⁸za pocty i potupy, při zlé i dobré pověsti. Že prý jsme svůdcové, a přece jsme pravdiví; ⁹že prý neznámí, a zatím jsme dobře známí; jako zmírající, a hle – žijeme; jako trestu propadlí, a přece na smrt vydáni nejsme; ¹⁰prý jsme smutní, a zatím se stále radujeme, jakoby chudáci, a přece mnohé obohacujeme, jako bychom nic neměli, a zatím máme všechno.
     ¹¹Korinťané, mluvil jsem k vám docela otevřeně, srdce se mi otevřelo dokořán. ¹²Máte široké místo v mém srdci, ale ve vašem je místa málo. ¹³Odplaťte mi stejným – jako k synům mluvím – otevřte dokořán srdce i vy.
     ¹⁴Nespřahejte se už s nevěřícími! Jaká účast spravedlnosti a nepravosti? Jaké společenství světla se tmou? ¹⁵Jaká shoda Krista s Beliárem? Nebo jaký podíl věřícímu s nevěřícím? ¹⁶Jaké spojení chrámu Božího s modlami? Vy jste přece chrám živého Boha! Bůh totiž řekl:
‚Budu přebývat a chodit mezi nimi,
budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘
¹⁷Proto ‚vyjděte z jejich společnosti
a oddělte se,‘ praví Pán,
‚a nedotýkejte se ničeho nečistého!
Potom vás přijmu za svoje:
¹⁸budu vaším otcem
a vy budete mými syny a mými dcerami,
praví všemohoucí Pán.‘
     ^7.1Když tedy máme, milovaní, tato zaslíbení, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha, stále více s Boží bázní pokračujme ve svatosti.

RESPONSORIUM

O. Co má společného spravedlnost s nepravostí? Co má společného Boží chrám s modlami? * Vy jste chrám živého Boha!
V. Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? * Vy jste chrám živého Boha!

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto dvou:

Z kázání svatého biskupa Augustina

     Slova našeho Pána Ježíše Krista nás povzbuzují, abychom směřovali k jednomu cíli, když se lopotíme v tomto světě, plném mnoha starostí. Směřujeme však k cíli stále ještě jako poutníci, dosud nemáme trvalé přebývání, jsme stále ještě na cestě, dosud nejsme doma, stále ještě toužíme a dosud nevlastníme. Směřujme však, směřujme neúnavně a vytrvale, abychom jednou mohli k cíli dojít.
     Marta a Marie byly dvě sestry, příbuzné nejenom rodem, ale i vírou. Obě přilnuly k Pánu, obě svorně sloužily Pánu, když byl jako člověk u nich přítomen. Marta ho přijala, jako se přijímají poutníci. Ale vlastně tehdy služebnice přijala svého Pána, nemocná svého Zachránce, tvor svého Tvůrce. Sama potřebujíc nasycení Duchem, přijala ho, aby nasytila jeho tělesný hlad. Neboť Pán se rozhodl přijmout přirozenost služebníka, a jako služebník se dal sytit od služebníků, ne z nutnosti, ale aby jim prokázal milost. Vždyť to byl projev přízně, že se dal sytit. Protože měl tělo, pociťoval zajisté hlad a žízeň.
     Tak byl Pán přijat jako host, ten Pán, který do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali; ale všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.¹ Přijímá služebníky za vlastní a činí z nich své bratry; vykupuje zajatce a činí z nich své spoludědice. Ale nikdo z vás ať neříká: „Šťastní, kdo směli přijmout Krista do svého domu!“ Nermuť se, nereptej, že ses narodil v době, kdy už nevidíš Pána v lidském těle. Neodepřel ti tuto milost. Říká: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.²
     Ostatně, Marto, požehnaná za svou dobrou službu, dovol mi, abych ti řekl: Odměnou, kterou za svou práci získáš, je odpočinutí. Nyní jsi zaměstnána mnoha službami, chceš nasytit smrtelná těla, i když jsou to těla svatých. Ale až přijdeš do nebeského domova, najdeš tam poutníka, jemuž bys mohla prokázat pohostinství? Najdeš tam hladového, jemuž bys dala chléb? Žíznivého, abys mu dala pít? Nemocného, abys ho navštívila? Uraženého, abys ho mohla udobřit? Mrtvého, abys ho mohla pochovat?
     To všechno už tam nebude. Ale co tam tedy bude? To, co si vybrala Marie. Tam budeme syceni a nebudeme sytit druhé. Tam bude v plnosti a  dokonalosti to, co si zde vybrala Marie, když z bohatého stolu, z Pánových slov, sbírala alespoň drobky. Chcete vědět, co tam bude? Sám Pán říká o svých služebnících: Amen, pravím vám: Pozve je ke stolu, bude chodit od jednoho k druhému a obsluhovat je.^{3
     1} Jan 1, 11.12
     ² Mt 25, 40
     ³ Lk 12, 37

RESPONSORIUM

O. Když Ježíš vzkřísil Lazara, připravili mu v Betánii hostinu * a Marta obsluhovala.
V. Marie vzala libru drahého oleje a pomazala mu nohy * a Marta obsluhovala.

Nebo:

Z kázání svatého opata Bernarda

     Uvažujme, bratři, o tom, jak v tomto našem domě řád lásky rozdělil tyto tři věci: Martě dal sloužit v domě, Marii dal kontemplaci, Lazarovi pokání. Každá duše, která je dokonalá, má tyto věci současně; přesto se zdá, že k jednotlivým lidem víc patří jednotlivé z těch věcí — aby se jedni věnovali kontemplaci, jedni se oddali službě bratřím, jedni v duši s hořkostí uvažovali o letech svého života, jako by s mnoha zraněními spali v hrobech. Jistě, právě tak je to potřeba: Marie aby zbožně a ve výšinách myslela na svého Boha, Marta s dobrotou a milosrdně na svého bližního, Lazar v bídě a pokorně na sebe samého.
     Ať každý uváží svůj stupeň. I kdyby se v této obci našli Noe, Daniel a Job, oni sami budou svou spravedlností ¨vysvobozeni — říká Pán —, ale syna nebo dceru nevysvobodí.¹ Nikomu nelichotíme, aby se ani nikdo z vás nevydal sám na scestí! Lidé, kterým nebyla dána důvěra, aby něco rozdělovali, nebyla svěřena žádná služba, ti se totiž budou muset úplně usadit, buď s Marií u Ježíšových nohou, nebo ovšem s Lazarem uvnitř hrobu. Proč by se Marta, která se stará o mnoho věcí, neměla kvůli mnoha věcem zneklidňovat? Ale tobě, pro kterého to není nutnost, je ze dvou věcí třeba jen jedno: buď se nezneklidňovat v nitru, ale spíš se v Pánu radovat, anebo — když toho ještě nejsi schopen — se nezneklidňovat kvůli velmi mnoha věcem, ale jen vzhledem k sobě, jak to o sobě říká prorok.²
     Ale je zapotřebí napomenout i samotnou Martu. Mezi těmi, kdo něco rozdělují, se nejvíc hledá to, aby byl ten člověk věrný. A věrný je tehdy, když nehledá, co je jeho, ale co je Ježíše Krista — pak to bude čistý záměr; ani nevykonává svou vůli, ale Pánovu — pak to bude činnost, která má řád. Existují totiž takoví, jejichž oko se nedívá prostým způsobem — a ti už svou odměnu mají. Existují takoví, kteří jsou vedeni vlastními vnitřními hnutími — a všechno, co přinášejí, sv. Marty, Marie a Lazara je poskvrněné, protože se v tom nacházejí projevy jejich vůle.
     Přistup teď se mnou ke svatební písni a uvažujme, jak ženich, když volá nevěstu, ani neopomene někoho z těch tří, ani k tomu nic nepřidá. Říká: Vstaň, pospěš si, má přítelkyně, moje krásko, moje holubičko, a pojď!³ Copak tu není přítelkyně, která je zaměřena na Pánův zisk a s věrností za něj pokládá i svůj život? Kolikrát totiž kvůli jednomu z jeho nejmenších přeruší duchovní úsilí, tolikrát kvůli němu duchovně pokládá svůj život. Copak tu není kráska, která s nezakrytou tváří odráží jako v zrcadle slávu Páně a tak se přetváříme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on, jako působením Ducha Páně?⁴ Copak tu není holubička, která naříká a sténá ve skalní úkrytech, v dutinách ve zdi, jako pohřbená pod kamenem?
     ¹ Ez 14, 14.16
     ² Srov. Žl 42(41), 7
     ³ Pís 2, 10
     ⁴ 2 Kor 3, 18

RESPONSORIUM

O. Když Ježíš vzkřísil Lazara, připravili mu v Betánii hostinu * a Marta obsluhovala.
V. Marie vzala libru drahého oleje a pomazala mu nohy * a Marta obsluhovala.

MODLITBA

Modleme se:

Radujeme se, Bože, z výroční oslavy svaté N. a prosíme tě: nauč nás poznávat a plnit tvou vůli, abychom tak jako ona žili příkladným křesťanským životem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nebo:

Bože, tys dal své služebnici N. správné poznání a naplnils ji svou láskou; prosíme tě: naplň těmito svým dary i nás, abychom ti sloužili s upřímným srdcem jako ona a vydávali o tobě svědectví svou vírou i životem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie