| Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | ||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |
30. duben 2027, Pátek
1. týden žaltáře
Doba velikonoční, 5. týden
Sv. Pia V., papeže, nezávazná památka
Sv. Zikmunda, mučedníka, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Pia V., papeže, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
On na nejvyšší místo postavený
ovce, jež Petru svěřils, na tvůj pokyn
vždycky tak řídil, by na celé zemi
byl jeden ovčín.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc. Aleluja.
Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)
I
1 Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
napadni ty, kdo mě napadli!
2 Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
povstaň a pospěš mi na pomoc, *
řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –
3 [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
4 ať padne hanba a ostuda na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať musí couvnout se zahanbením, *
ti, kdo mou zkázu osnují!
5 Ať je jim jako ve větru plevám, *
až anděl Páně je požene,
6 ať jejich cesta je temná a kluzká, *
až anděl Páně je bude štvát!
7 Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
pro nic a za nic mi strojili past.
8 Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
ať do svých léček sami se chytí, *
sami ať padnou do svých jam!]
9 Zato má duše zajásá v Pánu *
z radosti nad jeho pomocí.
10 Tělem i duší pak budu volat: *
„Pane, kdo tobě se vyrovná!
Ty chráníš slabého před silnějším, *
chudáka před oloupením!“ –
11 Oni však předvedli falešné svědky *
k výslechu o tom, co nemohu znát.
12 Zlem se mi za dobro odvděčili: *
usilují mi o život.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc. Aleluja.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný. Aleluja.
13 Když oni stonali, já chodil v žíních, †
za ně sám sebe mořil jsem posty -*
kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
14 Tak jako pro svého přítele, bratra, †
chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
shrben a posypán popelem. –
15 Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
shlukli se proti mně do jednoho,
tlačí se na mne i ti, které neznám, *
potupným křikem mě bez dechu štvou,
16 hanebně se mi posmívají, *
skřípají zuby proti mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný. Aleluja.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit. Aleluja.
17 Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
můj život vyrvi ze spárů lvích!
18 Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
chvály před četným shromážděním. –
19 Aby se nade mnou neradovali *
všichni ti úskoční nepřátelé,
aby se pohledem nedomlouvali, *
kdo na mne bez příčin mají zášť.
20 [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
proti tichým jen smýšlejí lest.
21 Na plná ústa se chechtají, křičí: *
„Teď to vidíme, dobře ti tak!“]
22 Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
nevzdal se, Pane, ode mne!
23 Procitni, povstaň mi na ochranu, *
zastaň se, Pane a Bože můj! –
24 [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
Bože, ať ze mne si netropí smích.
25 Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“
26 Ať se naopak propadnou studem *
ti, které těší mé neštěstí,
ať mají z hanby a ostudy šaty, *
kdo se tak pyšní nade mnou!]
27 Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
ať mohou říkat: „Pán je velký! *
Je svému věrnému zachráncem!“ –
28 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
bez konce bude tě velebit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit. Aleluja.
V.
Z tvého zmrtvýchvstání, Kriste, aleluja.
O.
Ať radují se nebe i země, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
1Anděl mi ukázal řeku živé vody, jasnou jako křišťál, vytékající zpod trůnu Božího a Beránkova.
2Uprostřed náměstí po obou stranách řeky roste strom života a nese plody dvanáctkrát, měsíc co měsíc dává plody
a listí z tohoto stromu slouží národům jako lék. 3Prokletí už nebude; bude tam stát trůn Boží a Beránkův;
jeho služebníci se mu budou klanět, 4budou hledět na jeho tvář a jeho jméno ponesou na čele. A noc
5už vůbec nebude ani nebude třeba světla lampy nebo světla slunce: Pán Bůh je bude
ozařovat a budou kralovat na věčné věky.
6Pak mi pravil: „Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá. Pán, Bůh prorockých duchů, poslal svého anděla, aby ukázal
svým služebníkům, co se musí brzy stát. 7Hle, přijdu brzo! Blaze tomu, kdo bude zachovávat prorocká slova této knihy!“
8Já, Jan, jsem to všechno slyšel a viděl. A když jsem to uslyšel a uviděl, padl jsem k nohám anděla,
který mi to ukázal, abych se mu poklonil. 9Ale on mi řekl: „Chraň
se to udělat! Já jsem přece služebník jako ty a tvoji bratři proroci a i ti, kdo zachovávají slova této knihy. Bohu se klaněj!“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého papeže Lva Velikého
Moji drazí, ačkoli shledáváme, že jsme ve výkonu služby vyplývající z našeho úřadu slabí a liknaví a že nás ochromuje
křehkost naší přirozenosti – i když si přejeme, abychom v každé záležitosti jednali obětavě a horlivě – přesto jsme si
jisti neutuchající milostivostí všemohoucího a věčného Kněze. Ten, ač roven Otci, připodobnil se nám: své božství snížil
až k člověčenství, své člověčenství povznesl až k božství. A my se z jeho ustanovení vděčně a synovsky radujeme, neboť
přestože péčí o své ovečky pověřil četné pastýře, ani sám se nikterak nepřestal starat o své milované stádo.
Z Kristovy zásadní a věčné svrchovanosti se dostalo ochrany a pomoci i našemu apoštolskému konání, protože Kristus své dílo
nikdy neopouští a pevné základy, z nichž vyrůstá celá vznešená stavba Církve, nepovolí pod nižádnou tíhou chrámu, který
na nich stojí.
Vždyť pevnost oné víry Knížete apoštolů, o které se Kristus vyslovil s uznáním, trvá navěky. A jako nepřestává to, čemu Petr
v Kristu uvěřil, tak nepřestává ani to, co Kristus na Petrovi založil. Zůstává tudíž při tom, o čem rozhodla Pravda: blažený
Petr zůstává pevný jako skála, jak se mu toho kdysi dostalo, a neopouští kormidlo Církve, které mu bylo svěřeno.
Hleďme: Petr je nazýván skalou, je prohlašován za základ je ustanovován klíčníkem nebeského království, dává se mu moc
rozhodovat o tom, co má být svázáno a co rozvázáno, a dostává se mu příslibu, že rozhodnutí jeho soudu bude platit
i v nebesích. Tak je Petr postaven před všechny ostatní a my si máme pomocí hlubokého významu jeho pojmenování uvědomit,
jak těsně je spojen s Kristem.
Všechno, čím byl pověřen, provádí ještě plněji a účinněji i nyní a každou jednotlivou povinnost nebo službu koná v tom
a s tím, který ho oslavil.
A tak děláme-li my něco dobře nebo rozhodujeme-li správně nebo dosáhneme-li u milosrdného Boha něčeho svými každodenními
modlitbami, je to dílo a zásluha toho, na jehož stolci stále žije jeho moc a září jeho autorita.
Moji milovaní, toto všechno jistě obsahovalo ono vyznání, které vnukl do apoštolova srdce sám Bůh Otec, vyznání, které
překročilo veškerou nejistotu lidského myšlení a nabylo pevnosti skály, kterou neotřese žádný náraz.
Vždyť v celé Církvi říká Petr denně: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha; a každý jazyk, který vyznává Pána, je svlažován učením,
obsaženým v těchto slovech.
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dal své Církvi svatého papeže Pia, aby bděl nad
čistotou její víry a provedl obnovu její liturgie; na jeho přímluvu posiluj v nás živou víru a účinnou
lásku, abychom měli účast na tom, co konáš ve společenství svého lidu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie