Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

30. duben 2026
Pro OP: Sv. Pia V., papeže, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Svatý Pius V., vlastním jménem Antonín Michael Ghislieri, se narodil v Boscu u Alessandrie 17. ledna 1504 v chudé rodině. V šestnácti letech vstoupil do řádu sv. Dominika. Studoval v Bologni a v roce 1528 přijal v Janově kněžské svěcení. Šestnáct let působil jako profesor teologie v Pavii. Byl magistrem noviců a převorem ve Vigevanu, Soncinu a Albě. Později byl jmenován inkvizitorem v Comu a Bergamu a od roku 1551 působil jako komisař inkvizice, jehož prvořadým úkolem bylo zamezit šíření protestantismu v Itálii. V roce 1556 byl jmenován biskupem v Nepi a Sutri, o rok později kardinálem a 1560 biskupem v Mondovi. Nemálo se přičinil o zdárné ukončení Tridentského koncilu. 7. ledna 1566 byl zvolen papežem a přijal jméno Pius V. Věnoval se především uvádění reformních výnosů Tridentského koncilu do života. 11. dubna 1567 vyhlásil svatého Tomáše Akvinského učitelem Církve. Byl růžencovým papežem: vypracoval formu růžence a v následných bullách doporučoval růžencovou zbožnost. Modlitbou růžence vyprosil Evropě ochranu Panny Marie proti Turkům. Jako projev vděčnosti za vítězství nad Turky vyhlásil svátek Panny Marie Růžencové. I jako papež žil prostým způsobem života, v přísné askezi, byl mužem opravdové zbožnosti, který všechno řešil z hlediska nadpřirozeného cíle, jak byl zvyklý z kláštera. Zemřel 1. května 1572 v Římě. 22. května 1712 jej kanonizoval Klement XI. V roce 1588 byly jeho ostatky slavnostně přeneseny od sv. Petra do baziliky Santa Maria Maggiore.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Náměstku Krista Piovi
zpívejme chválu pokorně;
ke slávě svaté Trojice,
jíž nebešťané zdobí se.

Protivenství světa snášel,
nedbal na jeho úspěchy,
v milosti lásky stále žil
a v ní měl svoje bohatství.

Poklady světa pohrdal,
nežádal z jeho věcí nic,
svobodu nenalézal v nich;
cenil si hodnot nebeských.

Nyní tě, otče, prosíme,
pomoz nám, když tě žádáme;
v životě přej nám útěchu,
za dobrý život odměnu.

Ať sláva božské Trojici,
čest, úcta zazní na věky;
nám dává v nebi podíly
i s nebešťany blahými. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář. Aleluja.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář. Aleluja.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu. Aleluja.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu. Aleluja.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy. Aleluja.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy. Aleluja.

V. Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O. Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     Já, Jan, ^15.5viděl jsem, jak se v nebi otevřel chrám, stánek zjevení, ⁶a z něho vyšlo těch sedm andělů, majících oněch sedm ran; byli oblečeni do skvoucího čistého lněného roucha se zlatým pásem kolem prsou. ⁷A jedna z oněch čtyř bytostí dala těm sedmi andělům sedm zlatých misek, plných hněvu Boha, který žije na věčné věky. ⁸A chrám se naplnil dýmem Boží velebnosti a jeho moci, takže do chrámu nikdo nemohl vejít, dokud se neskončí těch sedm ran oněch sedmi andělů.
     ^16.1A uslyšel jsem z chrámu silný hlas, jak volá na těch sedm andělů: „Jděte a vylejte na zemi sedm misek Božího hněvu!“
     ²Odešel první a vylil svou misku na zemi: vyrazily se zlé a bolestivé vředy lidem, kteří měli znamení šelmy, a těm, kteří se klaněli jejímu obrazu.
     ³Druhý vylil svou misku na moře: proměnilo se v krev jako z mrtvoly, a v moři zhynulo všechno živé.
     ⁴Třetí vylil svou misku na řeky a na prameny vod: proměnily se v krev. ⁵A uslyšel jsem, jak říká anděl, který má moc nad vodami: „Spravedlivý jsi ty, který jsi a  který jsi byl, Svatý, protože jsi vynesl tento rozsudek. ⁶Za to, že prolili krev svatých a proroků, dal jsi jim pít krev! Zaslouží si to! ⁷A uslyšel jsem, jak volá oltář: „Ano, Pane, Bože vševládný, správné a spravedlivé jsou tvé soudy!“
     ⁸Čtvrtý vylil svou misku na slunce: dostalo moc pálit lidi krutým žárem ⁹a lidé byli páleni hrozným žárem. Začali se rouhat Bohu, který má moc nad těmi ranami. Ale neobrátili se a nevzdali mu čest.
     ¹⁰Pátý vylil svou misku na trůn šelmy: v jejím království se zatmělo a lidé se bolestí kousali do jazyka; ¹¹rouhali se Bohu na nebi pro své bolesti a vředy, ale nezanechali kajícně svého jednání.
     ¹²Šestý vylil svou misku na velikou řeku Eufrat: vyschla v ní voda, aby byla připravena cesta králům od východu slunce.
     ¹³Pak jsem viděl, jak z tlamy draka, z tlamy šelmy a z úst falešného proroka vycházejí tři nečistí duchové jako žáby – ¹⁴to jsou totiž ďábelští duchové, kteří dělají divy; ti odcházejí ke králům na celém světě, aby je shromáždili k válce, k onomu velikému dni vševládného Boha.
     ¹⁵„Hle, přicházím jako zloděj! Blaze tomu, kdo bdí a hlídá si šaty, aby nemusel chodit nahý a nebylo vidět jeho nahotu.“
     ¹⁶Drak je shromáždil na místo, které se hebrejsky jmenuje Harmagedón.
     ¹⁷Sedmý vylil svou misku na vzduch: tu z chrámu od trůnu vyšel silný hlas: „Stalo se!“ ¹⁸A nastaly blesky, hlasy, hromy a prudké zemětřesení; od té doby, co lidé žijí na zemi, nikdy tak prudké zemětřesení nebylo! ¹⁹Veliké město se roztrhlo na tři části a města pohanů se řítila. Tak si Bůh vzpomněl na veliký Babylón a dal mu číši vína svého rozhořčeného hněvu. ²⁰Všechny ostrovy zmizely a po horách nezbyla ani stopa. ²¹Také padaly z nebe na lidi kroupy jak centy těžké. Lidé se však pro tu ránu krupobití rouhali proti Bohu, protože ta rána byla převeliká.

RESPONSORIUM

O. Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, jistě by byl vzhůru. * Hle, přicházím jako zloděj. Blaze tomu, kdo bdí, aleluja.
V. Až budou lidé říkat: Je pokoj a bezpečí, tu na ně znenadání přitrhne záhuba. * Hle, přicházím jako zloděj. Blaze tomu, kdo bdí, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

     Moji drazí, ačkoli shledáváme, že jsme ve výkonu služby vyplývající z našeho úřadu slabí a liknaví a že nás ochromuje křehkost naší přirozenosti – i když si přejeme, abychom v každé záležitosti jednali obětavě a horlivě – přesto jsme si jisti neutuchající milostivostí všemohoucího a věčného Kněze. Ten, ač roven Otci, připodobnil se nám: své božství snížil až k člověčenství, své člověčenství povznesl až k božství. A my se z jeho ustanovení vděčně a synovsky radujeme, neboť přestože péčí o své ovečky pověřil četné pastýře, ani sám se nikterak nepřestal starat o své milované stádo.
     Z Kristovy zásadní a věčné svrchovanosti se dostalo ochrany a pomoci i našemu apoštolskému konání, protože Kristus své dílo nikdy neopouští a pevné základy, z nichž vyrůstá celá vznešená stavba Církve, nepovolí pod nižádnou tíhou chrámu, který na nich stojí.
     Vždyť pevnost oné víry Knížete apoštolů, o které se Kristus vyslovil s uznáním, trvá navěky. A jako nepřestává to, čemu Petr v Kristu uvěřil, tak nepřestává ani to, co Kristus na Petrovi založil. Zůstává tudíž při tom, o čem rozhodla Pravda: blažený Petr zůstává pevný jako skála, jak se mu toho kdysi dostalo, a neopouští kormidlo Církve, které mu bylo svěřeno.
     Hleďme: Petr je nazýván skalou, je prohlašován za základ je ustanovován klíčníkem nebeského království, dává se mu moc rozhodovat o tom, co má být svázáno a co rozvázáno, a dostává se mu příslibu, že rozhodnutí jeho soudu bude platit i v nebesích. Tak je Petr postaven před všechny ostatní a my si máme pomocí hlubokého významu jeho pojmenování uvědomit, jak těsně je spojen s Kristem.
     Všechno, čím byl pověřen, provádí ještě plněji a účinněji i nyní a každou jednotlivou povinnost nebo službu koná v tom a s tím, který ho oslavil.
     A tak děláme-li my něco dobře nebo rozhodujeme-li správně nebo dosáhneme-li u milosrdného Boha něčeho svými každodenními modlitbami, je to dílo a zásluha toho, na jehož stolci stále žije jeho moc a září jeho autorita.
     Moji milovaní, toto všechno jistě obsahovalo ono vyznání, které vnukl do apoštolova srdce sám Bůh Otec, vyznání, které překročilo veškerou nejistotu lidského myšlení a nabylo pevnosti skály, kterou neotřese žádný náraz.
     Vždyť v celé Církvi říká Petr denně: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha; a každý jazyk, který vyznává Pána, je svlažován učením, obsaženým v těchto slovech.

RESPONSORIUM

O. Ježíš řekl Šimonovi: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou Církev * a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Aleluja.
V. Pán zbudoval ji pro věky * a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Aleluja.

PSALMODIE

Ant. 1

Řada A: Vyvolil si ho Bůh za velekněze, otevřel svůj poklad a hojně ho obdařil veškerým dobrem, aleluja.

Řada B: Mou silou i chválou je Pán, stal se mou spásou, aleluja.

Žalm 142 (143), 1-11
Modlitba v nesnázích

Člověk je uznán za spravedlivého, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. (Gal 2, 16)

¹ Pane, slyš mou snažnou modlitbu, †
      ve své věrnosti mou prosbu přijmi, *
      ve své spravedlnosti mě vyslyš!
² Nechtěj soudit svého služebníka, *
      nikdo z živých není tobě práv. –

³ Nepřítel mě stíhá, život deptá, *
      v tmách mě nechává jak dávno mrtvé.
⁴ A můj duch už ve mně ochabuje, *
      srdce trne, sevřeno v mém nitru.
⁵ Vzpomínám si na dny dávno zašlé, †
      stále myslím na všechny tvé činy, *
      uvažuji o díle tvých rukou.
⁶ K tobě rozpřahuji obě paže, *
      žízním po tobě jak zprahlá země. –

⁷ Pane, vyslyš mě a neotálej, *
      jsem už duchem vysílen a chřadnu!
   Neskrývej mi tvář, ať nejsem roven *
      těm, kdo sestoupili do tmy hrobu!
⁸ Dej mi zrána zakusit tvou milost, *
      protože já důvěřuji v tebe.
   Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet, *
      neboť k tobě pozdvihuji duši.
⁹ Vysvoboď mě od nepřátel, Pane, *
      protože má záchrana je v tobě!
¹⁰ Uč mě jednat podle vůle tvé, *
      protože jsi jenom ty můj Bůh. –

   Dobrotivým duchem svým mě veď,*
      abych kráčel rovnou krajinou.
¹¹ Pro své jméno, Pane, oživ mě, *
      pro svou spravedlnost osvoboď.

     ¹²  [Pro svou milost nepřátele znič, †
          zahub všechny, kdo mě sužují! *
          Protože jsem já tvůj služebník.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1

Řada A: Vyvolil si ho Bůh za velekněze, otevřel svůj poklad a hojně ho obdařil veškerým dobrem, aleluja.

Řada B: Mou silou i chválou je Pán, stal se mou spásou, aleluja.

Ant. 2

Řada A: Zákon pravdy byl v jeho ústech a na jeho rtech se nepravost nenalezla. | Kráčel se mnou v pokoji a přímosti a mnohé odvrátil od nepravosti, aleluja.

Řada B: Pravice Páně mocně zasáhla, pravice Páně mě pozvedla, aleluja.

Kantikum
Útěcha a radost ve svatém městě Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a to je vaše matka. (Gal 4, 26)

¹⁰ Radujte se s Jeruzalémem, *
       všichni, kdo ho máte rádi, slavte jej!
    Jásejte a radujte se s ním všichni, *
       kdo jste se nad ním rmoutili,
¹¹ abyste se do sytosti nasáli *
       na jeho prsou, která potěšují,
    abyste se s rozkoší napili *
       ze zdroje jeho slávy. –

¹² Neboť toto praví Pán: *
       Hle, jako řeku k němu přivedu pokoj,
    jak rozvodněný potok *
       slávu národů, kterou budete sát.
    K prsům vás budou pozvedat, *
       na klíně laskat. –

¹³ Jako když někoho utěšuje matka, †
       tak já potěším vás, *
       v Jeruzalémě vám poskytnu útěchu.
¹⁴ Ano, uvidíte to, a vaše srdce se bude radovat, *
       a vaše kosti se napřímí jako tráva.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2

Řada A: Zákon pravdy byl v jeho ústech a na jeho rtech se nepravost nenalezla. | Kráčel se mnou v pokoji a přímosti a mnohé odvrátil od nepravosti, aleluja.

Řada B: Pravice Páně mocně zasáhla, pravice Páně mě pozvedla, aleluja.

Ant. 3

Řada A: Dobrotou a nadšením se líbil Bohu, a proto s ním uzavřel smlouvu pokoje a ustanovil ho veleknězem, aby mu kněžství příslušelo na věky, aleluja.

Řada B: Jestliže mi kdo slouží, můj Otec, který je na nebesích, ho zahrne poctou, praví Pán, aleluja.

Žalm 146 (147A), 1-11
Boží moc a dobrota

Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.

¹ Velebte Pána! Dobré je zpívat našemu Bohu, *
      milé je rozeznít chvalozpěvy. –

² Pán je, kdo buduje Jeruzalém, *
      shromáždil hloučky Izraele.
³ Uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem, *
      obváže jejich bolavé rány.
⁴ Počet hvězd on stanovil pevně, *
      každou z nich umí nazvat jménem.
⁵ Náš Pán je velký a přemocný silou, *
      jeho moudrost je nezměřitelná. –
⁶ Pán je oporou ponížených, *
      bezbožné zato až k zemi sráží. –

⁷ Zapějte Pánu děkovnou píseň, *
      na harfu hrejte našemu Bohu!
⁸ On je, kdo nebe pokrývá mraky, *
      on je, kdo deště pro zemi chystá,
   travinám na horách dává vzcházet, *
      osivu na polích obdělaných.
⁹ On je, kdo zvířatům potravu dává, *
      mláďatům havraním to, po čem křičí.
¹⁰ Nehledá radost v síle koní, *
      nelibuje si ve svalech mužů.
¹¹ Pánu se líbí bohabojní, *
      ti, kdo se svěřují do jeho lásky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3

Řada A: Dobrotou a nadšením se líbil Bohu, a proto s ním uzavřel smlouvu pokoje a ustanovil ho veleknězem, aby mu kněžství příslušelo na věky, aleluja.

Řada B: Jestliže mi kdo slouží, můj Otec, který je na nebesích, ho zahrne poctou, praví Pán, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci: všestrannou vytrvalostí v souženích, v nesnázích, v úzkostech, v ranách, v žalářích, v nepokojích, v námahách, ve bděních, v postech; čistotou, poznáním, shovívavostí, dobrotivostí, Duchem Svatým, upřímnou láskou, slovem pravdy, silou Boží.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Kněží Páně, dobrořečte Pánu, * aleluja, aleluja.
R. Kněží Páně, dobrořečte Pánu, * aleluja, aleluja.
V. Svatí a pokorní srdcem, chvalte Boha.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kněží Páně, dobrořečte Pánu, * aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Knězi Nejvyššího a zrcadlo ctností, dobrý pastýři lidu, zalíbil ses Pánu, aleluja.
Nebo:
Všechna moudrost pochází od Boha, byla s ním vždy a je s ním na věky, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Knězi Nejvyššího a zrcadlo ctností, dobrý pastýři lidu, zalíbil ses Pánu, aleluja.
Nebo:
Všechna moudrost pochází od Boha, byla s ním vždy a je s ním na věky, aleluja.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tys dal své Církvi svatého papeže Pia, aby bránil víru a zdokonalil bohoslužbu. Na jeho přímluvu nám uděl, abychom slavili tvá tajemství s živou vírou a účinnou láskou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie