lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. duben 2026
Pro OP: Sv. Anežky z Montepulciana, pro mnišky SVÁTEK, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Narodila se kolem roku 1268 v Gracciano Vecchio u Montepulciana v rodině pánů Segni. V devíti letech ji rodiče přivedli do kláštera sester „del Sacco“ s augustiniánskou řeholí v Graccianu, aby zde získala výchovu a vzdělání. Po několika letech Anežka do tohoto řádu vstoupila. Když sestry založily klášter v Procenu u Orvieta, ustanovily Anežku už v jejích patnácti letech abatyší. Anežka dala své komunitě skvělou náplň, vedla ji v solidní a základní ctnosti, totiž v pokoře. Po patnácti letech ve vedení kláštera v Procenu založila v roce 1306 na žádost měšťanů z Montepulciana klášter s kostelem Santa Maria Novella v Montepulcianu a s papežským dovolením do tohoto kláštera vstoupila spolu s osmnácti dívkami. Sestry se řídily Řeholí sv. Augustina. O rok později byl tento klášter přijat do společenství řádu sv. Dominika jako klášter mnišek. Sestry zde žily ve velké chudobě a přísnosti. Anežka vynikala ohromnou vroucností při modlitbě, zvláště šířila úctu k Dítěti Ježíši a k Panně Marii. I když žila v přísné klauzuře, mnohokrát jednala s okolními městy a snažila se působit jako usmiřovatelka v různých sporech a bojích mezi šlechtickými rody. Zemřela po delší nemoci ve svých čtyřiceti letech 20. dubna 1317 a byla pohřbena v klášterním kostele. Její hrob se brzy stal poutním místem pro široké okolí. Její neporušené tělo dnes odpočívá v dominikánském kostele v Montepulcianu. Kanonizoval ji 10. prosince 1726 Benedikt XIII.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ať velká radost všude zní,
je Beránkův den svatební,
kdy se Snoubencem Anežka
uzavřít sňatek nemešká.

Andělé v nebi zpívají,
když nebešťané vítají
se svatou Pannou světici,
Beránka provázející.

Zázraky skví se četnými,
proslulá činy velkými,
ve zdraví mění nemoci
a  mrtvým život navrací.

Ať, Kriste, Vládce přemocný,
tobě i Otci chvála zní,
i  Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.

2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.

3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

4 Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:

5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“

6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.

II

7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.

9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.

11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.

12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?

14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!

15 Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.

III

16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,

17 když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;

19 ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.

21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!

23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.

V. Srdce mé i tělo, aleluja.
O. Jásá k Bohu živému, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

7, 1-17
Poznamenání Božích vyvolených

     Já, Jan, 1viděl jsem, jak na čtyřech rozích země stojí čtyři andělé a drží čtyři zemské větry, aby nezadul vítr na zem, ani na moře, ani na žádný strom. 2A viděl jsem, jak od východu slunce vystupuje jiný anděl. Držel v ruce pečetidla živého Boha a zvolal silným hlasem na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi i moři: 3„Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokud nepoznamenáme na čele služebníky našeho Boha!“ 4A uslyšel jsem, kolik bylo těch poznamenaných: stočtyřiačtyřicet tisíc ze všech kmenů izraelského lidu. 5Z kmene Judova dvanáct tisíc poznamenaných, z kmene Rubenova dvanáct tisíc, z kmene Gadova dvanáct tisíc, 6z kmene Aserova dvanáct tisíc, z kmene Neftalimova dvanáct tisíc, z kmene Manasova dvanáct tisíc, 7z kmene Simeonova dvanáct tisíc, z kmene Léviova dvanáct tisíc, z kmene Izacharova dvanáct tisíc, 8z kmene Zabulonova dvanáct tisíc, z kmene Josefova dvanáct tisíc, a z kmene Benjamínova dvanáct tisíc poznamenaných.
    
9Potom se podívám, a hle – veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, oděni bílým rouchem, s palmami v rukou 10a volali mocným hlasem: „Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi!“
    
11Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu 12a volali: „Amen! Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen.“
    
13Tu na mě promluvil jeden ze starců a zeptal se mě: Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a odkud přišli?“ 14Odpověděl jsem mu: „Můj pane, to víš ty.“ Řekl mi: „To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi. 15Proto jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě. A ten, který sedí na trůně, se k nim sníží a bude s nimi bydlet. 16Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár, 17protože Beránek, který je uprostřed před trůnem, bude je pást a vodit k pramenům živé vody. Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“

RESPONSORIUM

Zj 7, 13.14; 6, 9

O. Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a odkud přišli? Řekl mi: * To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi, aleluja.
V. Uviděl jsem pod oltářem duše těch, kteří byli zabiti pro Boží slovo a pro svědectví, které vydali. * To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O panenství“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána

(Nn. 3-4.22.23: CSEL 3,189-190.202-204)

S počtem panen roste radost jejich matky

     Nyní budu promlouvat k pannám: čím větší je jejich sláva, tím více potřebují péče. Jsou květem na ratolesti Církve a skvostem duchovní krásy, jsou utěšeným mládím Církve, neposkvrněným a neporušeným dílem cti a chvály, jsou obrazem Božím zpodobujícím Pánovu svatost, jsou znamenitější částí Kristova stáda. Církev se jimi těší a její slavné mateřství v nich bohatě kvete do plodů: čím víc se rozrůstá počet panen, tím větší je matčina radost. K těmto pannám já nyní mluvím a je napomínám – spíš z lásky než z moci svého úřadu; ne že bych já, poslední a nejmenší, plně si vědomý vlastní ubohosti, chtěl vystupovat jako nějaký přísný soudce, nýbrž proto, že snad jsem ve své starostlivosti obezřelejší a mám větší obavy z ďáblových útoků.
     Tato má ostražitost není neopodstatněná a mé obavy nejsou liché; pomáhají na cestě ke spáse a bdí nad životodárnými přikázáními Páně: ženy, které se odevzdaly Kristu, odřekly se tělesných žádostí a tělem i duší se zasvětily Bohu, mají dovršovat své dílo, za něž je čeká velká odměna, a  nemají se snažit pro nikoho jiného krášlit a nikomu jinému se nemají chtít líbit než svému Pánu. Od něho se také dočkají kýžené odměny za své panenství.
     Uchovejte si, panny, opravdu si uchovejte to, čím jste už začaly být. Uchovejte si to, čím budete. Čeká vás velká mzda, velká odplata za vaši ctnost, nejvyšší odměna za vaši čistotu. Čím my teprve máme být, tím jste vy už být začaly: vy už v tomto životě máte slávu vzkříšení, jdete životem, aniž by se vás dotkl svou pozemskostí; zachováte-li si cudnost a panenství, jste jako Boží andělé. Jen ať vytrvá, ať zůstane pevné a  neporušené to vaše panenství. Tak, jako statečně začalo, ať ustavičně trvá. Ať nehledí na skvělost náhrdelníků a bohatství šatu, ale na důstojnost mravů.
     Slyšte hlas apoštola, kterého Pán nazval svým vyvoleným nástrojem a kterého Bůh poslal, aby hlásal a naplňoval nebeské příkazy. Říká: První člověk byl utvořen ze země, je pozemský, druhý člověk je z nebe. My jsme na sobě nesli podobnost s tím člověkem, který pocházel ze země. Stejně tak poneseme i podobnost s tím, který je z nebe. Tuto podobu nese panenství a nese ji neporušenost, svatost ji nese a pravda.

RESPONSORIUM

1 Kor 7, 34; srov. Ž 72 (73), 26

O Žena nevdaná a panna se stará o věci Páně, * aby byla svatá na těle i na duši. Aleluja.
V. Pán je má skála a můj úděl navždy, * aby byla svatá na těle i na duši. Aleluja.

Nebo:

Z dekretu II. vatikánského koncilu o přizpůsobení a obnově řeholního života

(Perfectae caritatis, nn. 1.5.6.12.25)

Církev jde za Kristem, svým jediným snoubencem

     Od samého počátku byli v Církvi muži a ženy, kteří ve snaze o svobodnější následování Krista a jeho věrnější napodobení uskutečňovali rady evangelia a vedli – každý svým způsobem – život zasvěcený Bohu. Mnozí z nich prožili z vnuknutí Svatého Ducha život v samotě, jiní založili řeholní rodiny, které Církev ráda přijala a schválila svou autoritou. Tak podle Božího záměru postupně vyrostla podivuhodná rozmanitost řeholních společenství; značně přispěla k tomu, že Církev je vybavena pro každé dobré dílo a připravena, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, a  navíc se představuje jako nevěsta okrášlená pro svého Ženicha, neboť ji zdobí různé dary jejích dětí, a skrze ni se zjevuje přerozmanitá Boží moudrost.
     Všichni, které Bůh volá k uskutečňování rad evangelia a kteří se k nim upřímně zavazují, se uprostřed této pestré rozmanitosti darů nejvlastnějším způsobem zasvěcují Pánu, když následují Krista, toho, který životem v panictví a v chudobě a v poslušnosti až k smrti na kříži vykoupil a posvětil všechny lidi. Tak puzeni láskou, kterou jim do srdce vlévá Duch Svatý, žijí čím dál tím víc pro Krista a jeho tělo, to je Církev. Toto sebeodevzdání zahrnuje zajisté celý život; čím opravdověji se v něm spojují s Kristem, tím bohatší je život Církve a tím plodnější je její apoštolát.
     Členové všech řeholních institutů ať si připomínají, že slibem žít podle rad evangelia dali především odpověď na výzvu Boží, a tak nejenže zemřeli hříchu, ale také se odřekli světa, aby žili jen pro Boha. Celý svůj život totiž odevzdali do jeho služby; a to znamená zcela zvláštní zasvěcení, které má svůj hluboký kořen v zasvěcení křestním a také je plněji vyjadřuje.
     Ti, kdo se zavazují žít podle rad evangelia, ať především hledají a milují Boha, neboť on si dříve zamiloval nás, a za všech okolností ať se snaží vést život s Kristem skrytý v Bohu. Ke spáse světa a výstavbě Církve odtud vyvěrá láska k bližnímu a dostává nové podněty. A tato láska oživuje a usměrňuje také samo uskutečňování rad evangelia.
     Čistoty pro nebeské království, kterou řeholníci slibují, je třeba si cenit jako znamenitého daru milosti. Jedinečným způsobem totiž osvobozuje lidské srdce, aby se mohlo mocněji rozhořet láskou k Bohu a ke všem lidem; a proto je zvláštním znamením nebeských darů a pro řeholníky nejvhodnějším prostředkem, jak se horlivě oddat Boží službě a apoštolské práci. Tak právě oni všem věřícím připomínají ten podivuhodný sňatek, který zosnoval sám Bůh a který se má plně zjevit ve věku budoucím: sňatek Církve s jejím jediným snoubencem Kristem.

RESPONSORIUM


O Jak jsi krásná, Kristova panno! * Pán tě odměnil slavnou korunou panenství. Aleluja.
V. Nikdo ti nemůže vzít palmu vítězství ani tě odloučit od lásky Kristovy. * Pán tě odměnil slavnou korunou panenství. Aleluja.

PSALMODIE

Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.

Žalm 83 (84)
Touha po Boží svatyni

Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)

2 Jak tvé příbytky jsou milé, *
      Pane zástupů!
3 Po nádvořích Páně touží, *
      prahne duše má,
   srdce mé i tělo jásá *
      k Bohu živému.
4 I pták nachází svůj domov, *
      hnízdo vlaštovka,
   kam si ukládá své mladé, †
      u tvých oltářů – *
      Pane zástupů, Králi, Bože můj!
5 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
      kdo tě velebí! –

6 Šťasten, kdo tě vyhledává, *
      plný důvěry!
7 Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
      pramen učiní,
   brzký déšť ji požehnáním *
      vláhy zahalí.
8 Kráčejí vždy s větší silou, *
      hledí k Bohu na Sióně. –

9 Vyslyš moje zbožné prosby, *
      Pane zástupů!
   Modlitbě mé popřej sluchu, *
       Bože Jákobův.
10 Shlédni na náš štít, ó Bože, †
       pohleď jasně v tvář *
       Pomazanému! –

11 Lepší jeden den v tvém domě, *
       nežli doma sta!
    Lepší před svatyní Boží †
       ležet na prahu, *
       nežli meškat v stanech hříšných. –

12 Neboť Pán je štít i slunce, *
       milost je a čest.
    Neváhá a dobro dává *
       lidem bez úhon.
13 Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
       Pane zástupů!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.

Ant. 2 Hle, zima už přešla, déšť přestal a pominul. Vstaň, přítelkyně má, a pojď, aleluja.

Kantikum
Hora s Božím domem na vrcholu hor
Iz 2, 2-5
Všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět. (Zj 15, 4)

2 Stane se v posledních dnech: *
      Bude upevněna hora domu Páně nad vrcholy hor,
   bude vyvýšena nad pahorky *
      a pohrnou se k ní všechny národy.

3 Budou k ní putovat četné zástupy a řeknou: †
      Pojďte a vystupme na horu Páně, *
      k domu Boha Jákobova!
   Ať nás naučí svým cestám, *
      a budeme chodit po jeho stezkách;
   Neboť ze Siónu vyjde zákon *
      a z Jeruzaléma slovo Páně.

4 A bude soudit národy, *
      a rozsuzovat četné kmeny;
   a oni zkují své meče v radlice *
      a svá kopí ve vinařské nože.
   Pak už nezdvihne meč národ proti národu, *
      už se nebudou cvičit k boji.

5 Jákobův dome, pojďte, *
      choďme ve světle Páně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Hle, zima už přešla, déšť přestal a pominul. Vstaň, přítelkyně má, a pojď, aleluja.

Ant. 3 Neboť den co den mě hledají a usilují poznat mé cesty, aleluja.

Žalm 95 (96)
Bůh je králem a soudcem celého světa

Zpívali před trůnem a před Beránkem píseň novou. (Srov. Zj 14, 3)

1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
      zpívejte Pánu všechny země!
2 Zpívejte k poctě jména Páně, *
      zvěstujte denně jeho spásu!
3 Povězte pohanům o jeho slávě *
      a všem národům o jeho divech! –

4 Vždyť Pán je mocný a hoden chvály, *
      vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.
5 Pohanští bozi jsou nicota marná, *
      Pán však je stvořitelem nebes.
6 Skvělost a velebnost kráčejí před ním, *
      v jeho svatyni moc a krása. –

7 Chvalte Pána, vy kmeny a rody, *
      chvalte Pána pro moc a slávu,
8 chvalte Pána pro jeho jméno! *
      S oběťmi vstupte do jeho síní!
9 Klaňte se Pánu v předchrámí svatém! *
       Chvějte se před ním všechny země!
10 Hlásejte pohanům: Pán je králem! †
       Upevnil svět, aby nekolísal, *
       podle práva národy řídí. –

11 Raduj se, nebe, a jásej, země, *
       huč, moře, se vším, co v tobě se hemží,
12 výskejte, nivy, se vším, co roste, *
       zašumte vesele, stromy v lesích,
13 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
       přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
       on ve své věrnosti národy řídí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Neboť den co den mě hledají a usilují poznat mé cesty, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 7, 7-8.10
Prosil jsem a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic. Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Má duše jásá v Pánu, * aleluja, aleluja.
R. Má duše jásá v Pánu, * aleluja, aleluja.
V. S radostí nad jeho pomocí.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Má duše jásá v Pánu, * aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Přistup, nevěsto Kristova, a přijmi korunu, kterou ti od věků připravil Pán, aleluja.
Nebo:
Anežka ustavičně prožívala na sobě Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na jejím těle, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Přistup, nevěsto Kristova, a přijmi korunu, kterou ti od věků připravil Pán, aleluja.
Nebo:
Anežka ustavičně prožívala na sobě Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na jejím těle, aleluja.

PROSBY

Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:
     JEŽÍŠI, KORUNO PANEN, VYSLYŠ NÁS.

Kriste, jediný Ženichu svatých panen,
nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.
Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,
pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.
Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,
na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.
Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,
dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA

Bože, svou snoubenku Anežku jsi vyznamenal podivuhodnou horlivostí v modlitbě. Dej také nám, ať podle jejího příkladu stále myslíme na tebe a můžeme dosáhnout hojných plodů této zbožnosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie