| Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | ||||||
| 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
| 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| 30 | 31 | |||||
15. květen 2027, Sobota
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 7. týden
Pro OP: Panny Marie, ochránkyně Řádu bratří kazatelů, památka
Pro OP: Bl. Ondřeje Abellona, kněze, nezávazná památka
Bl. Jiljího z Vouzely, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
[Seslání Ducha Svatého]
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Maria, ty vždy pozorně
vyslýcháš každý lidský hlas.
Prosíme tebe pokorně:
stůj při nás, Matko, v každý čas.
Stůj při nás, kdyby do svých pout
nás těžká vina sevřela,
pomoz nám síť zla roztrhnout,
jež mnohá srdce opředla.
Stůj při nás, když svět před náš zrak
vykouzlí lákavý svůj zjev,
ať náš duch neopustí pak
loď spásy, nebe zapomněv.
Stůj při nás, byť by tělu jen
pohroma těžká hrozila,
dej klidné časy lidem všem,
za nichž by věčnost zářila.
Stůj při svých dětech, až i jim
nadejde zápas smrtelný,
aby s tvým mocným přispěním
dosáhli věčné odměny.
Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal. Aleluja.
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
vykoupení z nepřátelské moci!
3 Shromáždil je ze všech končin země, *
kde je východ, západ, jih či sever. –
4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
nenacházeli místo k usídlení.
5 Hladem a žízní přitom strádali, *
život v nich ponenáhlu vyhasínal.
6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
7 Na správnou cestu on je uvedl, *
aby tak došli místa k osídlení.
8 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
lačnící hrdlo plnil dobrotami. –
10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
vrženi do bídy a do okovů,
11 že Božím příkazům se vzpírali *
a opovrhli radou Nejvyššího.
12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
že padali a nikdo nepomohl.
13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
přelomil jejich okovy a strhl.
15 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal;
16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
závory železné že zlomil vedví.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal. Aleluja.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy. Aleluja.
17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
zkrušeni byli za své těžké viny.
18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
takže už měli blízko k branám smrti.
19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
a zachránil je opět před záhubou.
21 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
s jásotem rozhlašují jeho skutky! –
23 V lodích se vydávali na moře, *
po mnoha vodách pluli za obchodem;
24 přitom pak díla Páně vídali, *
žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
že hrůzou v nich až duše zkomírala.
27 Zmítali, káceli se opile, *
se vší svou dovedností byli v koncích.
28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
a zklidnilo se mořské vlnobití.
30 Radovali se z toho ztišení; *
a přivedl je k touženému místu.
31 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
ve sboru starších ať jej oslavují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy. Aleluja.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně. Aleluja.
33 On proměňoval řeky v pouště, *
prameny ve vyprahlou zem,
34 úrodné kraje v solné pláně *
za to, že zlý byl tamní lid.
35 Poušť zase změnil na jezero, *
vyprahlou hlínu na pramen: –
36 tam usídlil pak hladovící, *
města si mohli zbudovat.
37 Zřídili pole, vinohrady *
a měli hojnou úrodu.
38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
i chovných zvířat měli dost. –
39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
a dá jim bloudit na poušti,
40 že zas jich ubylo a chřadli *
pod tíhou strádání a ran,
41 chudáka ale zvedl z bídy, *
jak stádo zmnožil jeho rod.
42 S radostí to vidí bohabojní, *
všechna zloba musí sklapnout ústa.
43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
V srdci chovej skutky lásky Páně!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně. Aleluja.
V.
Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.
O.
Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Třetí list svatého apoštola Jana
1Já starší drahému Gájovi, kterého miluji v pravdě.
2Můj drahý, přeji ti od Boha, aby se ti ve všem dobře dařilo a abys byl zdráv, jako je zdráva tvá duše.
3Vždy jsem měl velkou radost, když přišli bratři a vydávali svědectví o tvé pravdě, jak ty žiješ v pravdě.
4Není pro mě větší radost, než když slyším, že moje děti žijí v pravdě.
5Můj drahý Gáje, jednáš, jak se sluší na věrného křesťana ve všem, co prokazuješ bratřím, a to i cizím.
6Ti veřejně ve shromážděních věřících mluvili o tvé lásce. A bude to od tebe pěkné, když je zase tak vybavíš na cestu,
jak je to hodné Boha. 7Neboť se vydali na cesty pro Ježíšovo jméno a neberou nic od pohanů.
8Je to přece naše povinnost, abychom se takových lidí ujímali. Tak budeme mít účast v jejich práci při hlásání
pravdy.
9Napsal jsem něco církevní obci, avšak Diotrefes, který rád vládne, nechce uznávat naši pravomoc.
10Proto až přijdu, vytknu mu jeho chování, že nás pomlouvá zlými slovy. A jako by mu to ještě nestačilo: ani sám
bratry pohostinně nepřijímá a těm, kdo by to chtěli dělat, v tom zabraňuje a z církevního společenství je vylučuje.
11Můj drahý, nenapodobuj zlo, ale dobro. Kdo dělá dobro, je z Boha, kdo dělá zlo, neviděl Boha.
12Demetriovi vydávají všichni dobré svědectví; mluví pro něj i to, jak žije ve shodě s pravdou. I my o něm
vydáváme svědectví a ty víš, že naše svědectví je pravdivé.
13Měl bych ti ještě mnoho psát, ale nechci v tom pokračovat inkoustem a perem.
14Doufám totiž, že tě brzo uvidím a řekneme si to ústně.
15Pokoj tobě! Pozdravují tě přátelé. Vyřiď pozdrav přátelům, každému zvlášť.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Jedno z těchto tří:
Z výkladu řádových stanov od blahoslaveného kněze Humberta z Romans
Z některých událostí, které se staly na počátku našeho řádu, můžeme vyvodit mnoho důvodů, proč sama blahoslavená Panna Maria je jeho
zvláštní ochránkyní. Z těch, které jsem slyšel na vlastní uši, a z mnoha jiných, které jsou zapsány v „Životech bratří“, se zdá, že ona je
zvláštní matkou řádu, který má chválit, velebit a hlásat jejího Syna; že tento řád zrodila, že ho podporuje a chrání.
Proto jí svatý Dominik svěřoval řád ve svých modlitbách jako zvláštní patronce, jak čteme v „nové legendě“. A proto se jí jako matce denně
odporoučíme procesím – tak jako svatému Dominiku připomínkou.
Mnoho důvodů současně doporučuje její patronát.
Patronát těch, kdo mají vliv u dvorů, je lepší. Taková je ona. Nemůže jí chybět příležitost, protože
je Královnou nebes. Proto se říká o její osobě: v Jeruzalémě vykonávám svou moc.1 Také čím důvěrněji
je vlivná osoba spojena s Pánem, od kterého si chceme něco vyprosit, tím lepší je její patronát. Ale
jaký vztah může být důvěrnější než Matky k Synovi? Je velmi blízký, ano velmi hluboký! Proto je řečeno:
Královna stojí po tvé pravici2 – je ti totiž u onoho dvora ze všech nejdůvěrnější.
Dále, čím je kdo obávanější u protivníků, tím lepší je jeho patronát. Ona však je nepřátelům hrozná jak seřazené šiky.3 Můžeme tedy pevně
doufat, že se nám snadno dostane její ochrany.
Není přece necitelná nebo tvrdá k těm, kdo k ní přistupují; naopak je dokonce celá líbezná, plná
dobroty a půvabu, plná mírnosti a milosrdenství. Proto se praví: Jsi líbezná.4 Dále: víc můžeme očekávat
od pomoci toho, kdo je potřebnému více zavázán. Ona je velmi zavázána hříšníkům, protože
kvůli nim má všechnu svou znamenitost. Proto je řečeno: prut, vzešlý z pahýlu Jesse,5 což se vykládá
jako „plamen ohně“, protože Bůh k ní přišel veden plamenem své velké lásky k světu; a tak tedy byl svět příčinou její existence.
Také byla dána za ochránkyni ubohým jako jejich obhájkyně, jako se stalo Božím řízením, že se Ester, povýšena na královnu, stala obhájkyní
židovského národa. Tak máme bezpečně přistupovat k blahoslavené Panně, protože ona má za povinnost starat se o naše záležitosti. Dále větší
podporu očekáváme od toho, o jehož podpoře jsme se mnohokrát přesvědčili. A ona je taková, jak dosvědčují nesčetné příklady. Kdo k ní kdy
přišel, a ona ho nepodpořila? Ze svého soucitu účinně podpořila všechny. Proto je řečeno: Jako oliva na polích6 – ne v zahradách,
neboť z jejích plodů mohou obdržet všichni. Také pomáhá ve všem: nad potřebami všech se slitovává
s nesmírnou láskou. Pomáhá všude. Pomáhá vždycky. Proto se praví: Až do budoucího věku neustanu,7 totiž pomáhat všem.
Je tedy jasné, jak mnoho můžeme doufat v její podporu, jestliže ji budeme s vírou vzývat, neboť
je přívětivá a trpělivá k těm, kdo k ní přistupují. Proto říká Pavel: Přistupujme s důvěrou k trůnu
milosti.8 Ona je trůn Boží milosti, protože od ní k lidem vycházejí mnohonásobné milosti. Jako se
mluví o soudním trůnu, odkud vychází soud, tak se správně mluví o trůnu milosti, odkud vychází milost.
A protože její patronát tolik zmůže a můžeme ho mít tak snadno, je třeba mu dávat přednost přede
všemi jinými. Proto denně konáme průvod k její poctě, abychom ji stále měli za ochránkyni v nebi.
1 Sir 24, 11
2 Žl 44 (45), 10
3 Pís 6, 4
4 srov. Pís 6, 4
5 srov. Iz 11, 1
6 srov Sir 24, 14
7 srov. Sir 24, 9
8 Žid 4, 16
RESPONSORIUM
Nebo:
Z vyprávění blahoslavené Cecílie o svatém Dominikovi
Když jednou svatý Dominik bděl na modlitbách v kostele až do půlnoci, vyšel pak z kostela, vstoupil do dormitáře a pohroužil se do modlitby
v jeho přední části.
Když stál v modlitbě, pohlédl na druhou stranu dormitáře a spatřil přicházet tři překrásné paní. Ta, která byla uprostřed, byla úctyhodná
a vznešená a zdála se krásnější a důstojnější než ostatní. Jedna z těch dvou nesla jakousi skvostnou a krásnou nádobu, druhá kropáč a podala
ho té paní, která byla uprostřed. Ta paní pak pokropila bratry a pokřižovala je. Řekla svatému Dominikovi: „Já jsem ta, kterou každý večer vzýváte.
A když řeknete: Eia ergo, advocata nostra“, poklekám před svým Synem a prosím o zachování tohoto řádu.“
Když pak obešla všechny bratry a pokřižovala je a pokropila, zmizela. Svatý Dominik se vrátil k modlitbě na místo, kde byl prve, a hle,
najednou byl v duchu uchvácen před Boha a uviděl Pána a blahoslavenou Pannu, jak seděla po jeho pravici. A svatému Dominikovi se zdálo,
že má naše Paní na sobě safírově modrý plášť.
Když se pak svatý Dominik rozhlédl, viděl před Bohem řeholníky ze všech řádů, ale ze svého neviděl žádného. Hořce se rozplakal, zůstal stát
daleko a neodvážil se přiblížit se k Pánu a k jeho Matce. Tu mu naše Paní pokynula rukou, aby k ní přišel. Ale on se neodvážil přistoupit,
dokud ho Pán podobně nezavolal.
Svatý Dominik přistoupil, padl před nimi a velmi hořce plakal. Pán mu řekl, aby vstal. Když vstal, zeptal se ho Pán: „Proč tak hořce pláčeš?“
On pravil: „Pláču, protože tady vidím všechny řády, z mého však nikoho.“ A Pán mu řekl: „Chceš vidět svůj řád?“ On odpověděl s třesením: „Ano,
Pane.“ Tu odhrnula blahoslavená Panna plášť, který měla na sobě, a roztáhla ho před svatým Dominikem. Byl tak veliký, že se zdálo, jako by
zahrnoval celou nebeskou vlast, a pod ním spatřil velké množství bratří.
Tehdy svatý Dominik padl na zem, děkoval Bohu a jeho blahoslavené Matce Marii, a vidění zmizelo. Ihned se probral a spěšně zvonil na jitřní.
Po ranním oficiu svolal bratry do kapituly, udělal jim velké, překrásné kázání a povzbuzoval je k lásce a úctě k blahoslavené Panně Marii.
Mezi jinými jim vyprávěl i o tomto vidění.
[O tomto vidění vypravoval sám svatý Dominik sestře Cecílii a jiným sestrám od svatého Sixta, jako by šlo o někoho jiného. Ale bratří, kteří byli
s ním a slyšeli to od něho, naznačili sestrám, že to byl on sám.
O tom všem, co je výše napsáno o svatém Dominikovi, podala zprávu sestra Cecílie. Prohlásila, že to všechno je pravda, a kdyby bylo třeba, že je ochotna to
odpřisáhnout. Ale protože je tak svatá a tak zbožná a jejím jasným slovům se snadno může věřit, zapsala sestra Angelika z téhož kláštera svaté
Anežky ke cti a chvále našeho Pána Ježíše Krista a našeho svatého Otce Dominika a k útěše bratří to, co sestra Cecílie sdělila ústně.
Odpusťte pisatelce sloh, protože vůbec nezná mluvnici.]
RESPONSORIUM
Nebo:
Z encykliky papeže Jana Pavla II. „Redemptor hominis“
Maria je Matkou Církve, poněvadž v důsledku svého nevýslovného vyvolení samým věčným Otcem a díky zvláštnímu působení Ducha lásky, dala
lidský život Božímu Synu, pro kterého a skrze kterého je všechno,1 a od kterého všechen Boží lid dostává milost a důstojnost svého vyvolení.
Její vlastní Syn si výslovně přál, aby mateřství jeho Matky bylo rozšířeno – a to způsobem snadno přístupným všem duším a srdcím – tím, že jí,
když visel na kříži, dal za syna svého milovaného učedníka.2
Duch Svatý jí vnukl, aby po nanebevstoupení našeho Pána i ona zůstala ve večeřadle v usebrané modlitbě a očekávání, spolu s apoštoly, až do
dne letnic, kdy se měla viditelně zrodit Církev a vyjít z přítmí na světlo.3 V následujících dobách všechna pokolení učedníků a těch, kdo
vyznávají a milují Krista, – stejně jako apoštol Jan – přijala duchovně do svých domovů tuto Matku,4 která byla takto už od samého počátku,
to je od chvíle zvěstování, zapojena do dějin spásy a do poslání Církve.
Proto my všichni, kdo tvoříme dnešní generaci Kristových učedníků, chceme se s ní obzvláštním způsobem spojit. Vede nás k tomu hluboká nutnost
pramenící z víry, naděje a lásky. Vždyť přece, cítíme-li v tomto těžkém a zodpovědném údobí církevních a lidských dějin zvláštní potřebu
obracet se ke Kristu, který je Pán jak své Církve, tak i dějin lidstva mocí tajemství svého výkupného díla, pak také věříme, že nikdo jiný,
než Maria nás nebude umět lépe uvést do božského a lidského rozměru tohoto tajemství. Nikdo, jako Maria, do něho nebyl uveden samým Bohem.
V tom záleží výjimečný rys jejího božského mateřství. Nejen, že jeho důstojnost je jedinečná a neopakovatelná v dějinách lidského pokolení,
nýbrž nýbrž jedinečná je pro svou hloubku a rozsah působnosti i účast Panny Marie samé – právě v důsledku tohoto mateřství – na Božím plánu
lidské spásy skrze tajemství vykoupení.
Můžeme říci, že toto tajemství se utvářelo pod srdcem nazaretské Panny, když vyslovila své: Staň se. Od té chvíle její panenské a zároveň
i mateřské srdce zvláštním působením Ducha Svatého nepřetržitě sleduje dílo svého Syna a vychází vstříc všem těm, které Kristus objal a stále
objímá svou nevyčerpatelnou láskou. Proto také musí být i toto srdce mateřsky nevyčerpatelné.
Charakteristické rysy této mateřské lásky, kterou Boží Matka vnáší do tajemství vykoupení a do života Církve, jsou vyjádřeny její zvláštní
blízkostí člověku a všemu, co prožívá. V tom záleží její tajemství Matky. Věčná láska Boha Otce, jež se projevila v lidských dějinách skrze
Syna, kterého dal lidem, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl věčný život,5 přichází ke každému z nás prostřednictvím této Matky,
a nabývá tak rysů, které jsou každému člověku srozumitelnější a přístupnější.
V důsledku toho musí být Maria přítomna i na všech cestách každodenního života Církve. Z její mateřské přítomnosti Církev čerpá jistotu, že
skutečně žije životem svého Učitele a Pána a že prožívá tajemství vykoupení v celé jeho životodárné hloubce a plnosti.
Především snažně prosím Marii, nebeskou Matku Církve, aby i ona ráčila s námi vytrvávat v této modlitbě nového adventu lidstva, s námi, kteří
tvoříme Církev, to je mystické tělo jejího jednorozeného Syna. Doufám, že díky této modlitbě budeme moci přijmout Ducha Svatého, který na nás
sestoupí, a že se tak staneme Kristovými svědky až do končin země,6 stejně jako ti, kteří vyšli v den letnic z jeruzalémského večeřadla.
1 srov. Žid 2, 10
2 srov. Jan 19, 26
3 srov. Sk 1, 14
4 srov. Jan 19, 27
5 Jan 3, 16
6 srov. Sk 1, 8
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a jsou život, aleluja.
145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –
147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –
149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –
151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a jsou život, aleluja.
Ant. 2 Pane, zbudoval sis chrám a oltář na své svaté hoře, aleluja.
1 Bože mých otců a Pane milosrdenství, *
ty jsi udělal vesmír svým slovem,
2 vyzbrojil jsi člověka svou moudrostí, *
aby panoval tvorům, které jsi stvořil,
3 a spravoval svět rozvážně a spravedlivě, *
a vykonával vládu čistým srdcem:
4 dej mi moudrost, která prodlévá u tvého trůnu, *
a nevylučuj mě z počtu svých dětí!
5 Neboť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, †
člověk slabý a krátkého věku *
a jen málo chápu z toho, co je zákon a právo; –
6 neboť i kdyby někdo z lidí platil za dokonalého, *
chybí-li mu tvá moudrost, bude považován za nic. –
9 S tebou je tvá moudrost a zná tvoje díla, *
a byla při tom, když jsi tvořil svět;
ona ví, co se líbí tvým očím, *
co je správné podle tvých přikázání. –
10 Sešli ji z posvátných nebes, *
pošli ji od trůnu tvé velebnosti,
aby se mnou byla a se mnou pracovala, *
a abych poznal, co se tobě líbí. –
11 Neboť ona ví všecko a rozumí všemu, †
rozvážně mě povede ve všech mých činech *
a bude mě chránit svým leskem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, zbudoval sis chrám a oltář na své svaté hoře, aleluja.
Ant. 3 Já jsem cesta, pravda a život, aleluja.
Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)
1 Velebte Pána, všichni lidé, *
slavte ho, všechny národy! –
2 Nad námi mocná jeho milost *
a věrnost Páně na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Já jsem cesta, pravda a život, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Svatá Maria, Matko Kristova, slyš služebníky, kteří tebe prosí.* Aleluja, aleluja.
R. Svatá Maria, Matko Kristova, slyš služebníky, kteří tebe prosí.* Aleluja, aleluja.
V. A vypros nám z nebe odpuštění.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Svatá Maria, Matko Kristova, slyš služebníky, kteří tebe prosí.* Aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaná a úctyhodná je svatá Maria, panenská Boží
Rodička. Oslavujeme ji jako svou ochránkyni, aby se za nás přimlouvala u Pána. Aleluja.
Nebo:
Buď zdráva, hvězdo jitřní, tys lék na naše hříchy, tys Paní a Královna světa, ty jediná zasloužíš
název panna. Proti střelám nepřítele postav jako štít spásy svou ctnost. Vyvolená Snoubenko Boha,
buď nám přímou cestou k věčným radostem. Aleluja.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaná a úctyhodná je svatá Maria, panenská Boží
Rodička. Oslavujeme ji jako svou ochránkyni, aby se za nás přimlouvala u Pána. Aleluja.
Nebo:
Buď zdráva, hvězdo jitřní, tys lék na naše hříchy, tys Paní a Královna světa, ty jediná zasloužíš
název panna. Proti střelám nepřítele postav jako štít spásy svou ctnost. Vyvolená Snoubenko Boha,
buď nám přímou cestou k věčným radostem. Aleluja.
PROSBY
Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.
Ježíši, Slunce spravedlnosti, tvá Matka přišla na svět jako zářící jitřenka ohlašující den spásy,
— veď nás svou milostí, ať stále chodíme ve tvém světle.
Ježíši, věčné Slovo Otcovo, ty sis vyvolil za Matku neporušenou pannu,
— vysvoboď nás z porušení hříchu.
Ježíši, Spasiteli světa, pod tvým křížem stála a s tebou trpěla tvá Matka,
— na její přímluvu dej i nám statečnost a vytrvalost, abychom obstáli ve
všech zkouškách s vědomím, že tím máme účast na tvém utrpení.
Nejdobrotivější Ježíši, když jsi umíral na kříži, svěřil jsi lidstvo do ochrany své Matky,
— dej, ať chráněni její mocnou záštitou zůstáváme stále spojeni s tebou.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Věrný a milosrdný Bože, ty jsi svěřil Kazatelský řád zvláštní ochraně blahoslavené Panny Marie. Prosíme, jako je v tomto životě naší
sladkostí a naší nadějí, tak dej, ať nám při odchodu ze života milosrdně ukáže tvého Syna
Ježíše. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, z tvé vůle byl pro spásu duší založen řád Kazatelů pod zvláštní ochranou nejblahoslavenější Panny Marie, aby jej ustavičně
zahrnovala svými dobrodiními. Na naše prosby nám dej, když si ji dnes připomínáme, ať nám pomáhá a chrání nás, a tak ať jsme přivedeni
do nebeské slávy, ať dojdeme do společenství tvých vyvolených v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie