Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. srpen 2025
Sv. Sixta II., papeže, a druhů, mučedníků, nezávazná památka

Císař Valerián vydal (257) příkaz, aby biskupové, kněží a jáhnové byli popravováni bez soudního přelíčení ihned po dopadení. Věřícím laikům měl být zkonfiskován majetek a pokud byli císařskými úředníky, měli být odsuzováni k nuceným pracím. V té době se stal papežem římský kněz Sixtus, o němž jeho současník, sv. Cyprián, napsal, že byl dobrý a mírumilovný. Když 6.VIII.258 slavil bohoslužby v kapli Kalistových katakomb, byl zabit přímo na svém biskupském stolci. Spolu s ním byli sťati také čtyři jeho jáhnové (Januárius, Magnus, Vincenc a Štěpán). Další dva římští jáhnové (Felicissimus a Agapit) byli usmrceni téhož dne v sousedních katakombách a poslední z nich, arcijáhen Vavřinec, po krutém mučení o čtyři dni později. Teprve po roce se odvážili skrývající se římští kněží zvolit nového papeže (Dionýsia) a po císařově smrti (260) nastala pro křesťany doba 40 let poměrného klidu.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Perutný zvěstovatel dní
nám hlásí blízké svítání.
Buditel srdcí, Pán, je tu
a burcuje nás k životu.

Opusťte, volá, lůžka svá,
snem ztěžklá, slehlá, nezdravá,
a střídmí, čistí v srdci svém
vždy bděte, neboť blízko jsem!

Až se červánky zářivé
po ranním nebi rozlejí,
ať nás, vždy v práci poctivé,
posílí světla nadějí.

K Ježíši s pláčem volejme,
z duše vždy bdělé, upřímné:
Jen usilovné vzývání
spát čistým srdcím zabrání.

Kriste, rozežeň dřímoty,
už rozbils krunýř temnoty,
všech starých hříchů zbav i nás
a v duši nalej nový jas.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

V nás lásku k tobě probuď již,
Bože, jenž viny odpouštíš,
a s vlídností se k srdcím schyl,
když jsi je od vin očistil.

Jak cizinci sem přišli jsme,
jak vyhnanci zde úpíme.
Ty jsi náš přístav, otčina,
veď nás, kde život začíná.

Jsi pramen žití, pravdy jas,
po tobě žízní láska v nás.
Je nevýslovně blažený
zrak toho, jenž tě vidět smí.

Tobě zní sláva nesmírná,
i když jen chval těch vzpomíná,
jež tobě stále vzdávají,
kdo k tobě duchem vzlétají.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Pane, ke komu půjdeme?
R. Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Ozeáše

    

^1.1Hospodinovo slovo, které uslyšel Ozeáš, syn Bériův, v době judských králů Uzijáha, Jotama, Achaze, Ezechiáše a v  době izraelského krále Jorobeama, syna Joašova.
     ²Začátek Hospodinovy řeči ústy Ozeáše.
     ³Hospodin řekl Ozeášovi: „Jdi a vezmi si ženu uvolněných mravů a měj s ní syny uvolněných mravů, neboť ustavičným mravním uvolněním se vzdaluje země od Hospodina.“ Odešel tedy a vzal si Gomeru, dceru Diblajimovu. Počala a porodila mu syna. Hospodin mu řekl:

⁴„Dej mu jméno 'Jizreel', neboť zanedlouho potrestám na Jehuově domu krveprolití v Jizreelu a ukončím království domu Izraele.

⁵Tehdy zlomím luk Izraele v údolí Jizreele.“
     ⁶Když opět počala a porodila dceru, řekl mu Hospodin: „Nazvi ji 'Bez milosrdenství', neboť se už nesmiluji nad domem Izraele, nebudu jim stále odpouštět;

⁷ale smiluji se nad domem Judy a vysvobodím je, protože jsem Hospodin, jejich Bůh; nevysvobodím je však lukem nebo mečem ani válkou, koňmi a jezdci.“

⁸Když odstavila dceru 'Bez milosrdenství', znovu počala a porodila syna.

⁹Hospodin řekl: „Dej mu jméno 'Nejste můj lid', neboť vy nejste můj lid a já nejsem pro vás 'Ten, který jsem'!“
     ^3.1Hospodin mi řekl: „Jdi znovu a miluj ženu, milovanou od jiného, cizoložnici, jako Hospodin miluje syny Izraele. Oni se však obracejí k cizím bohům a milují koláče z vinných hroznů.“
     ²Koupil jsem si ji tedy za patnáct stříbrných a půldruhého korce ječmene ³a řekl jsem jí: „Dlouho budeš se mnou zůstávat, nebudeš smilnit, nebudeš patřit jinému, ale ani já nevejdu k tobě.“ ⁴Neboť dlouho zůstanou synové Izraele bez krále, bez knížete, bez oběti, bez posvátného sloupu, bez bohoslužebného roucha a bez soch bůžků.

⁵Potom se však synové Izraele obrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, a Davida, svého krále, s bázní se budou utíkat k Hospodinu a jeho blahu na konci dob.

RESPONSORIUM

O. Vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo. * Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží.
V. Kde jim bylo řečeno: Nejste mým lidem, tam budou nazváni syny živého Boha. * Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svatého Cypriána, biskupa a mučedníka, biskupu Successovi

     Že jsem vám ihned nenapsal, nejmilejší bratře, bylo způsobeno tím, že všichni klerici byli vystaveni úderu pronásledování a naprosto nemohli odtud odejít; všichni byli velkodušně odhodláni získat od Boha nebeskou slávu. Sděluji vám však, že se vrátili ti, které jsem poslal do Říma, aby nám přinesli pravdivou zprávu o tom, jaké rozhodnutí bylo o nás učiněno, ať je to cokoli. Koluje totiž mnoho různých nezaručených pověstí.
     Pravda je však toto: Valerián poslal senátu výnos, aby byli ihned popraveni biskupové, kněží a jáhni; senátoři, významné osobnosti a římští šlechtici mají ztratit hodnosti a být zbaveni statků, a zůstanou-li i po odnětí majetku křesťany, mají být sťati; ženám z vyšších vrstev se zabaví majetek a budou poslány do vyhnanství; lidem od císařského dvora, kteří se dříve hlásili ke křesťanství nebo se k němu hlásí nyní, se zabaví majetek, sepíše se jejich případ a budou posláni v poutech na císařské statky.
     Císař Valerián připojil k svému výnosu také opis dopisu, který o nás poslal představeným provincií. Na příchod toho dopisu denně čekáme; jsme s pevnou vírou připraveni snášet utrpení a doufáme, že s pomocí a milostí Pána dosáhneme koruny věčného života. Vězte, že Sixtus byl popraven 6. srpna na pohřebišti a spolu s ním čtyři jáhni. Na toto pronásledování denně naléhají i římští prefekti; ty, kdo jsou jim předvedeni, dávají popravit, a jejich jmění propadne do císařské pokladny.
     Prosím vás, oznamte to také ostatním našim kolegům; ať všude povzbuzují a posilují bratry a připravují je na duchovní zápas, aby žádný z našich nemyslel víc na smrt než na nesmrtelnost. Ať jsou v živé víře ze všech sil oddáni Pánu a spíše ať se při tomto vyznávání radují, než aby se báli; vždyť vědí, že vojáci Boží a Kristovi přitom nezahynou, ale dojdou slávy.
     Přeji ti, bratře nejmilejší, aby ses měl stále dobře v Pánu.

RESPONSORIUM

O. Jsme stále vydáváni zaživa na smrt pro Ježíše, * aby Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle.
V. Pro tebe, Pane, stále nás pobíjejí, jednají s námi jak s jatečním stádem. * Aby Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, tys dal svatému Sixtovi a jeho druhům odvahu a sílu, aby pro zachování věrnosti tvému slovu a pro svědectví o tvém Synu neváhali položit svůj život; prosíme tě, posiluj nás milostí Ducha Svatého, abychom i my tvé slovo s vírou přijímali a statečně vyznávali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie