Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. listopad 2027
Pro OP: Bl. Šimona Balacchiho, řeholníka, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Narodil se kolem roku 1240 v Sant’Arcangelo nedaleko Rimini. Pocházel ze šlechtického rodu. Nejprve se stal důstojníkem, ale po čase se rozhodl pro řeholní život. Ne ovšem jako kněz, ale jako bratr spolupracovník. Jeho rodina se s tím dlouho nedokázala smířit. Byla mu svěřena klášterní zahrada. Všechny věci v zahradě mu poskytovaly poučení pro duchovní život. Když nemohl pracovat v zahradě, vždy si dokázal najít práci v klášteře. Pod pokojným zevnějškem zahradníka skrýval intenzivní duchovní život, strohost a modlitbu. Uložil si přísné kající skutky za obrácení hříšníků. Věnoval se výchově mládeže, kterou učil základům křesťanského života a moudře ji vedl ke křesťanskému životu. Posledních dvanáct let života byl slepý. Zemřel 3. listopadu 1319 v Rimini. Jeho ostatky byly v roce 1817 přeneseny do kolegiátního kostela sv. Archandělů v Rimini. Při té příležitosti byl prohlášen za patrona města. Jeho kult schválil 14. března 1820 Pius VII.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Spasitelova lásko chvály hodná,
jež toužíš lidstvo zasvětiti Otci,
tak různě vede tvůj Duch nitra zbožná
zázračnou mocí.

V těch, kdo se vodou narodili z Boha,
ty usiluješ probudit vždy znova
poupata vzácná Boží lásky čisté,
milost svou, Kriste.

Voláš, a ihned běží ti, jež zval jsi,
odhazují vše, aby s tebou, Vůdce,
královskou cestou kříže došli spásy
u tvého Otce.

I tento světec, podnícený z nebe,
celým svým srdcem přidržel se tebe
v úsilí dobýt záruk blaženosti,
nejvyšších ctností.

Sláva buď Otci a též tobě, Kriste,
buď chvála stejná Ohni přesvatému:
za malou oběť dáváš stonásobně
větší odměnu. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.

Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje

Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)

I

² Pojď mě zachránit, Bože, *
      voda až k hrdlu mi sahá,
³ bořím se v hlubokém bahně, *
      jako by bezedné bylo,
   padl jsem do hlubin vodních, *
      proud mě strhuje s sebou.
⁴ Jsem už vysílen křikem, *
      hrdlo mám ochraptělé,
   oči mi hleděním slábnou, *
      jak čekám na svého Boha.
⁵ Víc, než mám na hlavě vlasů, *
      je těch, kdo mají mě v zášti,
   silnější nežli mé kosti
      jsou, kdo mě stíhají křivě. *
   Vrátit mám to, co jsem nevzal! –

⁶ Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
      prohřešky moje nejsou ti tajny.
⁷ Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
      kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
   ať kvůli mně se nedočká hanby, *
      kdo hledá Boha Izraele! –

⁸ Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
     pohana ulpěla na mé tváři.
⁹ Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
       synům mé matky jsem jako cizí. –

¹⁰ Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
       hanoben těmi, kdo hanobí tebe.
¹¹ Sebe jsem týral mnohými posty, *
       ale i to mi jen k potupě bylo. –

¹² V pytli jsem chodil za pokání, *
       za to jsem jim byl leda pro smích.
¹³ Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
       opilci zpívají posměšky o mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

II

¹⁴ Já však se modlím k tobě, Pane! *
       Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
    jak jenom ty se smilovat umíš, *
       jak jenom ty jsi v pomoci věrný!
¹⁵ Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
       zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,
¹⁶ aby mě proud už nestrhoval, †
       aby mě hloubka nepohltila, *
       ať propast nade mnou nezavře jícen! –

¹⁷ Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
       shlédni ke mně v svém milosrdenství!
¹⁸ Neukrývej se před služebníkem, *
       vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –

¹⁹ Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
       zachraň mě navzdor mým nepřátelům!
²⁰ Ty přece znáš mé ponížení, *
       před tebou stojí mí protivníci. –

²¹ Zahanbení mi zlomilo srdce, *
       potupa má je nezhojitelná;
    doufal jsem v soucit, ale marně, *
       v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.
²² Žluč mi kapali do mého jídla, *
       v žízni mě octem napájeli.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.

III

³⁰ Já však jsem ubožák v bídě, *
       chraň mě svou pomocí, Bože!
³¹ Chci jménu Božímu zpívat, *
       vděčně je chválit a slavit.
³² To bude milejší Pánu, *
       nad žertvu rohatých býků. –

³³ Těšte se, pokorní, z toho: *
       Kdo hledá Boha, ten sílí!
³⁴ Neboť Pán ubohé slyší, *
       nezhrdne zajatci svými.
³⁵ Chval ho nebe i země, *
       moře a vše, co v něm žije! –

³⁶ Neboť Bůh zachová Sión, †
       zbuduje judská města; *
       budou v nich žít a sídlit
³⁷ potomci těch, kdo mu slouží; †
       kdo jeho jméno ctí s láskou, *
       najdou v nich navždy svůj domov.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.

V. Pán nás naučí svým cestám.
R. A budeme chodit po jeho stezkách.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Makabejské

     ³²Po svátcích zvaných Letnice vytáhli na Gorgiase, vládce Idumeje. ³³Táhli se třemi tisíci pěších a čtyřmi sty jezdců. ³⁴Když se střetli v boji, padlo něco málo židů.
     ³⁵Jakýsi Dositheos, odvážný muž, jezdec z oddílu Bakenorova, se vrhl na Gorgiase, chytil ho za plášť a silou táhl; chtěl ho totiž dostat živého. Avšak jeden z thráckých jezdců se na něho vrhl a uťal mu ruku, takže Gorgias utekl do Marisi. ³⁶Vojáci velitele Esdriase statečně bojovali, ale byli už unaveni; proto Juda vzýval Hospodina, aby se ukázal jako vůdce a pomocník v boji. ³⁷Rodnou řečí vzkřikl a za zpěvu bojové písně se nečekaně vrhl na Gorgiasovy oddíly a obrátil je na útěk.
     ³⁸Potom vedl Juda své vojsko do města Odollamu. Protože nastával sedmý den, očistili se podle zvyku a  slavili sobotu. ³⁹Následujícího dne – byl už totiž nejvyšší čas – šli Judovi lidé posbírat těla padlých, aby je za účasti příbuzných uložili v hrobech otců. ⁴⁰U každého z padlých našli pod šatem amulety bůžků z Jamnie, které Zákon židům zakazuje. Všem bylo zřejmé, že to byla příčina, proč padli.
     ⁴¹Všichni dobrořečili Hospodinu, který spravedlivě soudí a zjevuje skryté věci. ⁴²Ale potom prosili a modlili se, aby jim byl ten přestupek zcela odpuštěn. Šlechetný Juda domlouval lidu, aby se chránili hříchů, když na vlastní oči viděli, co se stalo, a jak hřích byl příčinou toho, že někteří padli. ⁴³Uspořádal sbírku dvou tisíc drachem stříbra, kterou poslal do Jeruzaléma, aby byla podána oběť za hřích. ⁴⁴To bylo jistě dobré a šlechetné jednání, když tak smýšlel o vzkříšení. ⁴⁵Kdyby totiž nevěřil, že padlí vstanou z mrtvých, bylo by zbytečné a směšné modlit se za mrtvé. Nadto myslel na nádhernou odměnu, která je uchována těm, kdo zesnou ve zbožnosti. ⁴⁶Svatá a zbožná je to myšlenka! Proto dal vykonat smírnou oběť za mrtvé, aby byli zbaveni hříchu.

RESPONSORIUM

O. Ti, kdo zesnou ve zbožnosti, * mají uloženou nádhernou odměnu.
V. Svatá a zbožná je myšlenka modlit se za mrtvé, aby byli zproštěni hříchů. * Mají uloženou nádhernou odměnu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého papeže Řehoře Velikého na evangelia

     Měl bych vás napomenout, abyste se zřekli všech věcí, ale netroufám si. Nemůžete-li opravdu zanechat všeho pozemského, držte se věcí tohoto světa jen do té míry, aby si vás skrze ně svět nepodmanil; abyste vy vládli pozemským věcem, a ne ony vám. Váš duch ať je pánem všeho, co máte; když už máte něco pozemského rádi, ať se nestanete otroky svých vlastních věcí.
     Ano, užívejme časných věcí, ale dychtěme po věčných: všechno časné ať nám je prostředkem a cestou, to věčné však cílem a dovršením. Jenom jakoby úkosem hleďme na i všecko světské dění a svůj duchovní zrak upírejme vpřed, všechnu pozornost věnujme tomu, kam směřujeme.
     Zlo musíme vyrvat i s kořeny, a to nejen ze svého jednání, ale i z těch nejskrytějších myšlenek. Žádná tělesná rozkoš, žádná snaha o ukojení zvědavosti ani sebesžíravější ctižádost nás nesmí připravovat o hostinu Beránkovu. Dokonce i k tomu, co zde na světě konáme se vší počestností, bychom měli přistupovat jen tak mimochodem, aby pozemské věci, jež nám lahodí, sloužily tělu a vůbec nepřekážely duši.
     Nuže, bratři, neodvažujeme se vám říci, abyste se všeho zřekli. Můžete ovšem, chcete-li. Ale i když si všecko podržíte, přece se všeho zřeknete, jestliže si v časných záležitostech povedete tak, abyste přitom celou duší směřovali k tomu, co je věčné. Světa opravdu užívá, jako by ho neužíval ten, kdo si navenek sice opatří veškeré nezbytnosti, které potřebuje k životu, ale nedovolí, aby všechny tyto věci opanovaly jeho mysl, takže mu zůstávají podrobeny a zvenčí mu slouží, aniž kdy mohou zlomit odhodlání duše směřující vzhůru k výšinám.
     Tomu, kdo je takový, nejsou pozemské věci cílem vlastní touhy, ale pouze užitečnou pomůckou. Nic by tedy nemělo zdržovat touhu vašeho ducha a radost z žádné věci světa by vás neměla uvádět ve zmatek.
     Milujeme-li dobro, ať náš duch nachází zalíbení v tom, co je dobrem lepším, to znamená v dobru nebeském. A bojíme-li se zla, mějme před duševním zrakem zlo věčné. Když totiž uvidíme, že právě na věčnosti jsou jak věci hodnější naší lásky, tak věci hodnější bázně, nebudeme zde na ničem lpět.
     K takovémuto počínání máme pomocníka. Je jím Prostředník mezi Bohem a lidmi, a jestliže v nás hoří plamen pravé lásky k němu, pomůže nám, abychom všeho dosáhli rychleji. Neboť on žije a kraluje s Otcem a svatým Duchem, Bůh na věky věků. Amen.

RESPONSORIUM

O. Čas je krátký. Proto ti, kdo se radují, ať žijí, jako by se neradovali, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho neužívali. * Tento viditelný svět pomíjí.
V. My jsme nepřijali ducha světa. * Tento viditelný svět pomíjí.

PSALMODIE

Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

³ Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
⁴ Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

⁵ Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
⁶ To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

⁷ Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
⁸ Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

⁹ Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
¹⁰ Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

¹¹ Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
¹² Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

¹³ Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
¹⁴ Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

¹⁵ Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
¹⁶ Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

¹⁷ Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
¹⁸ V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
¹⁹ Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

²⁰ Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
²¹ Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.

Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.

Kantikum
Nářek lidu v době hladu a války Přiblížilo se Boží království, obraťte se a věřte evangeliu. (Srov. Mk 1, 15)

¹⁷ Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
       ve dne v noci:
    neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
       ranou přebolestnou. –

¹⁸ Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
       vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
    Prorok i kněz odcházejí *
       do neznámé země. –

¹⁹ Což jsi nadobro zavrhl Judu *
       a Sión se zhnusil tvé duši?
    Proč jen jsi nás tak bil, *
       že už není vyléčení!
    Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
       zhojení ran, a hle, zděšení! –

²⁰ Pane, poznáváme svoje nepravosti †
       i bezbožnost našich otců, *
       že jsme zhřešili proti tobě.
²¹ Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
       nenech zhanobit trůn své slávy, *
       rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.

Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.

Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).

Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu

Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)

¹ Jásejte Pánu všechny země! †
²     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

³ Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

⁴ Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

⁵ Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Velmi rád se budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. Proto s radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti, a snáším to pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
V. Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet.
R. Zakusit tvou milost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i sestra i matka, praví Pán.

Nebo:

Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k duši, která ho hledá.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i sestra i matka, praví Pán.

Nebo:

Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k duši, která ho hledá.

PROSBY

Pohleďme na Krista: pro svůj lid se narodil, zemřel a vstal z mrtvých. Prosme ho tedy s důvěrou:
     PANE, ZACHRAŇ TY, KTERÉ JSI VYKOUPIL SVOU KRVÍ.

Veleben buď Ježíši, náš Spasiteli, tys neváhal pro nás podstoupit utrpení a smrt na kříži
— a vykoupil jsi nás svou drahocennou krví.
Ty jsi slíbil dát vodu tryskající do života věčného,
— vylij svého Ducha na všechny lidi.
Své učedníky jsi poslal zvěstovat evangelium všem národům,
— pomáhej jim, aby hlásali, že v tvém kříži je naše spása.
Nemocným a ubohým, kteří mají účast na tvém kříži,
— uděl sílu a trpělivost.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tys blahoslaveného Šimona zbavil světské pýchy a přivedls ho k ustavičné modlitbě a hluboké pokoře; dopřej nám, ať podle jeho vzoru hledáme jen tebe a nakonec dosáhneme v nebi odměny, kterou jsi slíbil pokorným. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie