Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

31. červenec 2025
Sv. Ignáce z Loyoly, kněze, památka

VEČERNÍ CHVÁLY

Narodil se roku 1491 na zámku Loyole v baskické oblasti severního Španělska. Jmenoval se Inigo, ale z úcty k sv. Ignáci Antiochijskému přijal jeho jméno. Když jako voják utrpěl těžké zranění, došlo u něho k hluboké vnitřní proměně (1521). Při pouti na Montserrat a dlouhé odloučenosti v  Manrese došel k rozhodnutí věnovat se činnému apoštolátu. Po návratu z pouti do Svaté země (1523) studoval filozofii a teologii v Barceloně, Alkale, Salamance a v Paříži, kde se na Montmartru (15. VIII. 1534) spolu se šesti přáteli rozhodl zachovávat obvyklé tři řeholní sliby a buď hlásat evangelium nevěřícím ve Svaté zemi, nebo, nebude-li to možné, dát se zcela do služeb papeže. V roce 1537 byl v Benátkách vysvěcen na kněze a po papežském schválení Tovaryšstva Ježíšova (1540) se stal prvním generálním představeným této řeholní společnosti. Jeho dílo „Duchovní cvičení“ ukazuje cestu těm, kdo chtějí žít a pracovat k větší slávě Boží. Zemřel 31. VII. 1556 a v roce 1622 byl prohlášen za svatého.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ať vůdci velké armády,
Ignáci, čest se vzdává vždy.
On slovy, činy bojovník,
stmelil své věrné v jeden šik.

Věčnému Vládci bez výhrad
byl oddán a s ním navždy spjat,
po ničem v duši nezaplál,
než aby došel jeho chval.

Zasvětil sebe, věrné své
jakoby v čety úderné,
aby práv Církve hájily
a hradeb temnot dobily.

Z vnuknutí Ducha Svatého
pro dobro lidstva celého
on, moudrý vůdce, vyznačil
bezpečné cesty v blahý cíl.

Svých věrných druhů skupiny
v daleké vyslal krajiny,
by Církev mezi národy
vnesla jas pravé obrody.

Trojici buď vždy sláva, dík.
Kéž nám dá sílu mužně jít
za tímto Božím vojínem
k větší cti Ježíšově jen. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.

Žalm 29 (30)
Poděkování za vysvobození z nebezpečí smrti

Kristus po svém slavném vzkříšení vzdává díky Otci. (Cassiodorus)

² Chválím tě, Pane, že jsi mě vytáhl z hlubin, *
      žes mým odpůrcům nedopřál nade mnou jásat.
³ Pane, můj Bože, k tobě jsem o pomoc volal, *
      a tys mně chorému opět navrátil zdraví.
⁴ Tys mě, Pane, vyvedl z propasti smrti, *
      k životu vrátil z řad těch, kdo k hrobu se kloní. –

⁵ Pánu zpívejte chvály, kdo jste mu věrní, *
      vzdávejte díky jeho svatému jménu!
⁶ Hněvá se chvilku a laskav je pro celý život, *
      i když z večera pláčeš, ráno už jásáš. –
⁷ Za dnů, kdy jsem spoléhal na svoje štěstí, *
      myslíval jsem si: však já už nepadnu nikdy.
⁸ Držels mě na hoře bezpečí, předobrý Pane; *
      jen však jsi zakryl svou tvář, a dolehla hrůza.
⁹ Tehdy, Pane, jsem začal o pomoc volat, *
      ke svému Bohu jsem křičel o slitování. –

¹⁰ „Nač ti bude má krev, co získáš mou smrtí? *
       Může tě velebit prach a hlásat tvou věrnost? –

¹¹ Vyslyš mě, Pane, měj ke mně milosrdenství! *
       Jenom ty, Pane, zůstaň mou pomocí stálou!“ –

¹² A tys můj nářek obrátil v jásavý tanec, *
       svlékls můj smuteční šat a oděl mne v radost,
¹³ abych ti ze srdce zpíval a neustal nikdy, *
       Pane, můj Bože, na věky budu tě chválit.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.

Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.

Žalm 31 (32)
Šťasten, komu odpuštěna nepravost

David blahoslaví člověka, kterému Bůh – nezávisle na skutcích – přičítá něco za spravedlnost. (Řím 4, 6)

¹ Šťasten, komu odpuštěna nepravost *
      a už je přikryt jeho hřích!
² Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní *
      a v jehož duši není klam. –

³ Když jsem mlčel, byl jsem sžírán do kostí, *
      po celé dny jsem bědoval.
⁴ Dnem i nocí mě tvá ruka tížila, *
      až na troud jsem byl vyprahlý. –

⁵ Konečně jsem se ti přiznal k špatnosti, *
      své bloudění jsem nesmlčel.
   Řekl jsem si: „Vyznám před Pánem svůj hřích!“ *
      A tys mi vinu odpustil. –

⁶ Proto ať se každý, kdo tě vyznává, *
      jen k tobě modlí v soužení.
   Kdyby spousty vod se zvedly v zátopu, *
      až k němu nikdy nestoupnou.
⁷ Tys mé útočiště, uchráníš mě běd, *
      svou záchranou mě rozjásáš. –

⁸ „Poučím tě, ukážu ti, kudy jít, *
      radu i ochranu ti dám.
⁹ Nebuď jak ten hloupý mezek nebo kůň, †
      které zkrotí jenom uzda s udidlem, *
      jinak je nepřitáhneš blíž. –

¹⁰ Bezbožný je vydán mnoha trápením, †
       ale toho, kdo má k Bohu důvěru, *
       on zahrne svou milostí.
¹¹ Radujte se z Pána, kdo jste spravedliví, *
       jásejte, kdo jste upřímní!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.

Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.

Kantikum
Boží soud

^11,17 Díky ti vzdáváme, *
           Pane Bože vševládný,
        neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *
           a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády. –

    ¹⁸ Národy se rozzuřily, *
           ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,
        čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *
           a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým. –

^12,10 Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *
           a vláda jeho Pomazaného,
        neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
           který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci. –

    ¹¹ Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
           a slovem svého svědectví,
        a svůj život nemilovali tolik, *
           že by se zalekli smrti.
    ¹² Proto se radujte, nebesa, *
           a kdo v nich přebýváte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Vaše duchovní představené vybízím - já sám duchovní představený jako oni, svědek utrpení Kristových a účastník slávy, která se má v budoucnu zjevit: paste Boží stádce vám svěřené a  vykonávejte nad ním dohled, ne proto, že musíte, ale dobrovolně, jak to chce Bůh, ne pro špinavý zisk, ale ochotně; ne jako dědiční páni ve svém údělu, ale buďte svému stádci vzorem. Až se pak objeví nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Toto je milovník bratří * a mnoho se přimlouvá za lid.
R. Toto je milovník bratří * a mnoho se přimlouvá za lid.
V. I svůj život vydal za své bratry.
R. A mnoho se přimlouvá za lid.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Toto je milovník bratří * a mnoho se přimlouvá za lid.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?

Můj duch ať jásá v Pánu

⁴⁶ Velebí má duše Pána *
⁴⁷    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
⁴⁸ že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
⁴⁹ že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté
⁵⁰ a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

⁵¹ Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
⁵² mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,
⁵³ hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

⁵⁴ Ujal se svého služebníka Izraele, *
      pamatoval na své milosrdenství,
⁵⁵ jak slíbil našim otcům, *
      Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?

PROSBY
Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:
     PANE, DEJ SPÁSU SVÉMU LIDU.

Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své Církvi svaté a moudré učitele,
— dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.
Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o to prosili jako kdysi Mojžíš,
— na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou Církev.
Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou Církev,
— naplň svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.
Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,
— nedopusť, aby někdo z nich přišel o to, cos pro ně získal prolitím své krve.
Ty svěřuješ pastýřům své Církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch, které ti Otec dal ze světa,
— shromáždi zemřelé pastýře i jim svěřený lid, aby byli s tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, tys povolal svatého Ignáce, aby v tvé Církvi usiloval o větší slávu tvého jména; dej, ať podle jeho příkladu a s jeho pomocí bojujeme dobrý boj zde na zemi, abychom spolu s  ním dostali korunu slávy v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie