lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. říjen 2018
Pro OP: Bl. Ambrože Sansedoniho, kněze, nezávazná památka


Narodil se 16. dubna 1220 v Sieně. V roce 1237 zde vstoupil do řádu, později studoval v Paříži. Byl žákem Alberta Velikého a spolužákem Tomáše Akvinského a Petra z Tarentaise, pozdějšího papeže Inocence V. Spolu s nimi se vydal založit generální studium do Kolína nad Rýnem, kde získal titul Mistra teologie. Od roku 1247 působil s ohromným úspěchem jako kazatel v Německu a Itálii, stále byl na cestách. V době, kdy se Německo pod vládou Friedricha II. stavělo nepřátelsky k papeži, vedl své posluchače k úctě a poslušnosti k církvi. Usiloval o odstraňování konfliktů, podporoval uzavírání dohod a zastavení zbrojení. Poslední roky svého života prožil v rodném městě jako oblíbený kazatel, profesor, zpovědník a krátce i jako převor tamějšího kláštera. Založil několik laických bratrstev. Zemřel 20. března 1287 v Sieně a byl pohřben v klášterním kostele. Jeho životopisci zdůrazňují zvláště jeho velkou lásku k lidem a velkého ducha modlitby. Beatifikoval jej 8. října 1622 Řehoř XV.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Po spánku s údy svěžími
s ochotou z lůžka vstáváme.
Buď, Otče, s námi bdícími,
když chvály tobě zpíváme.

Náš ret má nejdřív tobě znět,
a oheň mysli k tobě spět,
by počínal náš každý čin
se svatým požehnáním tvým.

Jitřence ustup, noci zlá,
vy stíny temnot, světlu dne,
ať vina, již noc přinesla,
se darem světla rozpadne.

Dál skromně prosíme tě, slyš:
výhonky zla z nás ořež již,
ať ctíme tebe s vděčností
po všechny věky věčnosti.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Během dne:

Ty věčné světlo, božství jsi
jediné v celé Trojici,
my ubozí tě vzýváme
a ruce k tobě spínáme.

Věříme v Otce věčného
i v jeho Syna drahého,
i v Ducha, který láskou je
na věky v jedno spojuje.

Tys Pravda, Láska nejčistší,
všech cíl a štěstí nejvyšší,
dej doufat, pevnou víru mít,
tvou lásku najít a z ní žít.

Počátku, cíli stvoření,
všech živých věčný prameni,
sladká útěcho trpících,
naděje jistá věrných svých.

Ty všechno bytí ztvárňuješ,
nikoho nepotřebuješ,
tvé světlo všechno objímá:
buď doufajících odměna.

Vzývejme Krista, Otce s ním,
i s jejich Duchem společným:
V Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.

2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.

3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

4 Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:

5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“

6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

II

7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.

9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.

11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.

12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?

14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!

15 Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

III

16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,

17 když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;

19 ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.

21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!

23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

V. Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R. Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

2, 1-15
Výzva k modlitbě

     1První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi, 2za krále a všechny, kdo mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný, v opravdové zbožnosti a počestnosti. 3Tak je to dobré a milé Bohu, našemu Spasiteli. 4On chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy. 5Je totiž jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš, 6který vydal sám sebe jako výkupné za všechny. To bylo zjeveno ve svůj čas; 7a já jsem byl ustanoven za hlasatele toho a za apoštola – to mluvím pravdu a nelžu – za učitele víry a pravdy mezi pohany.
    
8Přeji si tedy toto: všude se mají muži modlit tak, že budou zvedat čisté ruce bez hněvu a sváru. 9Podobně i ženy se mají chovat důstojně. Ať se zdobí, ale počestně a cudně: ne marnivými účesy, zlatými šperky, perlami nebo drahými šaty, 10ale spíše dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se hlásí k bázni Boží.
    
11Poučování má každá žena přijímat v tichosti a plné podřízenosti. 12Nedovoluji, aby žena sama poučovala, ani aby vládla nad mužem; má se v tichosti držet zpátky. 13První byl přece stvořen Adam, teprve potom Eva. 14A svést se nedal Adam, nýbrž svést se dala žena, a tak klesla. 15Ale zachrání se mateřstvím, jen když vytrvá ve víře, v lásce, snaze o svatý život a v cudnosti.

RESPONSORIUM

1 Tim 2, 5-6; Žid 2,17

O. Je jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš. * On vydal sám sebe jako výkupné za všechny.
V. Proto se ve všem musel připodobnit svým bratřím, aby se stal v jejich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným. * On vydal sám sebe jako výkupné za všechny.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O Kainovi a Ábelovi" od svatého biskupa Ambrože

(Lib. I, 9, 34. 38-39: CSEL 32, 369. 371-372)

Je třeba se modlit především za celé tělo Církve

     Oběť chvály Bohu přinášej, plň své sliby vůči Nejvyššímu!1 Chválit Boha znamená dodržet a splnit slib. Proto se také dává za vzor onen Samaritán, který, když byl Pánovým slovem spolu s jinými devíti malomocnými očištěn od malomocenství, jako jediný se vrátil ke Kristu, velebil Boha a  děkoval. O něm Ježíš říká: „Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?“ A jemu řekl: „Vstaň a jdi! Tvá víra tě zachránila. “2
     Svým božským způsobem tě Pán Ježíš poučil o dobrotě Otce, který umí dávat dobré věci, abys od dobrého žádal to, co je dobré.3 A současně nás napomenul, abychom se modlili usilovně a často; ne tak, abychom modlitbu protahovali až do omrzení, ale spíše abychom se modlili často a vytrvale. Do dlouhé modlitby se totiž většinou dostávají zbytečnosti, a když ji přerušíme, snadno se do ní vkrádá roztržitost.
     Dále Pán napomíná, že když prosíš o odpuštění, musíš především ty sám umět odpouštět druhým, abys svou prosbu doporučil slovem svého jednání.4 I apoštol učí, že se máš modlit bez hněvu a sváru,5 aby tvou modlitbu nic nerušilo a neznehodnocovalo. Učí také, že se máš modlit všude,6 třebaže Spasitel říká: Vejdi do své komůrky.7
     Pochop však, že nejde o komůrku uzavřenou stěnami, aby tak bylo zavřené tvoje tělo, ale o komůrku, která je v tobě, ve které jsou uzavřeny tvé myšlenky a ve které přebývají tvé city. Tato komůrka tvé modlitby je všude s tebou a stále je uzavřená, jediným svědkem je v ní sám Bůh.
     Dostává se ti také poučení, že se máš modlit především za lid, to jest za celé tělo Církve, za všechny údy tvé matky, neboť právě to je znamením vzájemné lásky. Prosíš-li totiž za sebe, budeš prosit právě jen za sebe. A jestliže se modlí každý jen za sebe, dostává se hříšníkovi méně milosti než tomu, kdo se přimlouvá. Když se však každý modlí za všechny, všichni se také modlí za každého jednotlivého člověka.
     Tedy závěrem: Prosíš-li jen za sebe, jak jsme řekli, budeš za sebe prosit jen ty sám. Prosíš-li však za všechny, budou všichni také prosit za tebe, protože i ty patříš k těm všem. Je jistě velkou odměnou, že se každý jednotlivec svými modlitbami přimlouvá za každého z Božího lidu. Není v tom žádná opovážlivost, ale větší pokora a hojnější užitek.

     1 Žl 49 (50), 14
     2 Lk 17, 18-19
     3 srov. Mt 7, 11
     4 srov. Mk 11, 25; Mt 6, 14-15; 18-35
     5 srov. 1 Tim 2, 8
     6 srov. tamtéž
     7 Mt 6, 6

RESPONSORIUM

Žl 61 (60), 2-3.6

O. Slyš, Bože, moje naříkání, modlitby mé si povšimni! * Od končin země k tobě volám.
V.Tys, Bože, slyšel moje sliby, jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí. * Od končin země k tobě volám.

MODLITBA

Modleme se:
Milosrdný Bože, dej, ať se tvá Církev raduje, když si připomíná blahoslaveného Ambrože; stále ji provázej duchovní pomocí a doveď ji do věčné radosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie