lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

18. srpen 2026
Pro OP: Bl. Mannesa, kněze, bratra sv. Otce Dominika, nezávazná památka


Byl starším bratrem svatého Dominika, narodil se v Calerueze kolem roku 1170. Patří mezi první Dominikovy spolupracovníky při zakládání řádu. Byl spíše kontemplativního zaměření. Jeho současníci o něm dosvědčují, že byl „mužem svatým a stále ponořeným do modlitby, jemným, pokorným, veselým i milosrdným“. Současně byl ale „nadšeným kazatelem“. V roce 1217 byl vyslán s druhou skupinou bratří do Paříže a stal se spoluzakladatelem kláštera sv. Jakuba v Paříži. O dva roky později jej svatý Dominik poslal jako duchovního vůdce a kaplana k mniškám do Madridu. Mannes zde zůstal pravděpodobně až do své smrti. Zemřel kolem roku 1236 v cisterciáckém opatství San Pedro v Gumiel de Izan, kde byl rovněž pohřben. Jeho kult potvrdil 2. června 1834 Řehoř XVI.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
    líbezné hymny.

Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
    ve věčné žití.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

Během dne:

Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
    prosíme tebe.

Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
    z hlubiny srdcí.

Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
    ležící zvedni.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

I

2 Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!

3 Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

4 Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.

5 Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.

6 Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

7 podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,

8 chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.

9 Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.

10 Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,

11 pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!

12 Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

II

13 Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.

14 Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.

15 Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

16 Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,

17 až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,

18 až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

19 Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!

20 Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,

21 zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.

22 Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,

23 až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

III

24 Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,

25 z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!

26 Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:

27 pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

28 Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

V. Poslyš, můj lide, mé naučení.
R. Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

7, 1-17
Hrozba války – znamení Emanuele

     1Za dnů Achaza, syna Jotama, který byl synem Uzijáha, judského krále, vytáhl Resin, král aramejský, a Pekach, syn Remaljáhův, král izraelský, proti Jeruzalému do boje, ale nemohli ho dobýt. 2Davidův dům dostal zprávu: Aramejci táboří v Efraimsku. Tu se zachvělo královo srdce i srdce jeho lidu, jako se chvějí stromy v lese větrem. 3Hospodin řekl Izaiášovi: „Jdi naproti Achazovi, ty a tvůj syn Šearjašub, na konec vodovodu horního rybníka na cestu u valchářova pole 4a řekneš mu: Hleď zůstat klidný a neboj se, neklesej na mysli před těmito dvěma kousky čadících oharků, před Resinem, zuřícím hněvem, a Aramejci a před synem Remaljáhovým, 5poněvadž se proti tobě spikli Aramejci s Efraimity a synem Remaljáhovým a řekli: 6‚Potáhneme na Judsko, naženeme mu hrůzu, obsadíme ho a uděláme tam králem syna Tabealova.‘“
7Tak praví Pán, Hospodin:
„Nezdaří se to, nestane se to!
8Hlavou Aramejska je Damašek
a hlavou Damašku je Resin
ještě šedesát pět let,
a přestane Efraim být národem.
9Hlavou Efraimska je Samaří
a hlavou Samaří je Remaljáhův syn.
Jestliže neuvěříte, neobstojíte.“

     10Znovu mluvil Hospodin k Achazovi: 11„Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, ať hluboko v podsvětí, či nahoře na výšinách!“ 12Achaz však řekl: „Nebudu žádat, nebudu pokoušet Hospodina.“ 13Tu pravil Izaiáš: „Slyšte tedy, Davidův dome! Nestačí vám omrzovat lidi, že omrzujete i mého Boha? 14Proto vám dá znamení sám Pán: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel – to je ‚Bůh s námi‘. 15Bude jíst smetanu a med, aby uměl zavrhovat zlo a volit dobro. 16Neboť dříve než bude chlapec umět zavrhovat zlo a volit dobro, bude opuštěna země, jejíchž dvou králů se hrozíš. 17Hospodin přivede na tebe, na tvůj lid a na dům tvého otce dny, jaké nebyly od té doby, kdy odpadl Efraim od Judy: přivede asyrského krále.“

RESPONSORIUM

Iz 7, 14; 8, 10; Lk 1, 30.31

O. Hle, panna počne a porodí syna * a bude nazván Emanuel – to je Bůh s námi.
V. Neboj se, Maria. Počneš a porodíš syna * a bude nazván Emanuel – to je Bůh s námi.

DRUHÉ ČTENÍ

Dopis sv. Otce Dominika mniškám v Madridu

(MOPH, 25, Romæ 1966, str. 126–127)

Mannes mnoho pracoval a shromáždil vás do tohoto velmi svatého způsobu života

     Bratr Dominik, magister bratří Kazatelů, milované převorce a celé komunitě mnišek v Madridě pozdrav a den ode dne pokračování k lepšímu.
     Máme velkou radost a děkujeme Bohu za horlivost vašeho svatého života a za to, že vás vysvobodil z tohoto zkaženého světa.
     Dcery, vytrvale bojujte posty se starým protivníkem, protože vítězný věnec obdrží jenom ten, kdo bude zápasit podle pravidel. Dosud jste neměly místo, kde byste mohly zachovávat vaši řeholi. Teď však se na to nemůžete vymlouvat, protože, díky Bohu, máte nyní dům k tomuto způsobu života vhodný.
     Chci, aby se od nynějška dodržovaly mlčení na určených místech, totiž v jídelně, v dormitáři a v kapli; také ve všem ostatním zachovávejte svá pravidla.
     Žádná z vás ať nevychází z brány a nikdo ať nevstupuje kromě biskupa nebo jiného preláta, který přichází za účelem kázání nebo vizitace. Nešetřte se v kázni a v bděních. Poslouchejte svou převorku. Nebuďte upovídané a neztrácejte čas zbytečným tlacháním. A protože vás nemůžeme podpořit v časných potřebách, nechceme vás zatěžovat tím, že by některý bratr měl pravomoc přijmout nebo uvést do kláštera nějaké ženy. Tuto moc má jen převorka s klášterní radou.
     Kromě toho nařizujeme našemu drahému bratru, totiž bratru Mannesovi, který mnoho pracoval a shromáždil vás do tohoto velmi svatého způsobu života, aby vše u vás zařídil a uspořádal, jak uzná za dobré, abyste mohly žít jako dokonalé a svaté řeholnice. Také mu dáváme moc vizitovat vás a napomínat, a kdyby bylo třeba, sesadit převorku se souhlasem většiny mnišek. Též ho opravňujeme, aby vám mohl udělovat podle svého uznání některé dispense.
     Buďte zdrávy v Kristu!

RESPONSORIUM


O. Já jsem světlo světa. * Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.
V. Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. * Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys přidružil blahoslaveného Mannesa ke kazatelské službě jeho bratra Dominika; dej, ať vytrvale kráčíme v jejich stopách a horlivě vytrváme v hlásání radostné zvěsti o spáse. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie