Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. červenec 2021
Sv. Marie Gorettiové, panny a mučednice, nezávazná památka

Narodila se 16. X. 1890 v obci Corinaldu v provincii Anconě. Dětství trávila ve Farriere di Conca u Nettuna. Po smrti otce (1900) konala domácí práce a pečovala o mladší sourozence, aby se matka mohla věnovat práci na poli. V jednom domě s nimi bydlel vdovec Serenelli se svým synem Alessandrem. Tento mladík se ji několikrát pokoušel přinutit, aby mu byla po vůli. Když odmítla, pobodal ji nožem (5. VII. 1902), takže následujícího dne zemřela v  nemocnici v Nettunu. Před smrtí svému vrahovi odpustila a on po odpykání trestu ve vězení začal žít novým životem jako pomocník v jedné kapucínské ošetřovně. Ještě za života své matky byla v roce 1950 prohlášena za svatou.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
    líbezné hymny.

Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
    ve věčné žití.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

Během dne:

Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
    prosíme tebe.

Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
    z hlubiny srdcí.

Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
    ležící zvedni.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

I

¹ Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!
² Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

³ Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.
⁴ Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

⁵ Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.
⁶ Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

⁷ Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.
⁸ Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.
⁹ Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

¹⁰ Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!
¹¹ Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

¹² Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.
¹³ Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

¹⁴ Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.
¹⁵ Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

¹⁶ Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;
¹⁷ protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

¹⁸ Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.
¹⁹ V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

²⁰ Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

²¹ Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.
²² Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

²³ Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.
²⁴ Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

²⁵ Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.
²⁶ Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

²⁷ Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.
²⁸ Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.
²⁹ Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

³⁰ Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.
³¹ V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.
³² Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.
³³ Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

³⁴ Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.
³⁵ Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:
³⁶ přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

³⁷ Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.
³⁸ Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.
³⁹ Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.
⁴⁰ Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V. Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R. Neboť tvým příkazům důvěřuji.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

     ^18.6I vytáhl lid do pole proti Izraeli. K bitvě došlo v Efrajimském lese. ⁷Izraelský lid tam byl Davidovými služebníky poražen. V ten den došlo k velké porážce, bylo dvacet tisíc padlých. ⁸Bitva se rozšířila po celé té zemi a les toho dne pohltil více lidu než meč.
     ⁹Stalo se, že se Absalom střetl náhodou s Davidovými bojovníky. Absalom jel na mezku, a když se mezek dostal pod větvoví velkého dubu, uvázl hlavou v dubu a visel mezi nebem a zemí, zatímco mezek pod ním proběhl. ¹⁰Uviděl ho jeden muž a oznámil to Joabovi: „Viděl jsem Absaloma viset na dubu.“
     ¹¹Joab řekl muži, který mu to oznámil: „Když jsi ho viděl, proč jsi ho tam nesrazil k zemi? Byl bych ti dal deset šekelů stříbra a jeden pás.“ ¹²Ale ten muž Joabovi odvětil: „I kdybych dostal na ruku tisíc šekelů stříbra, nevztáhl bych ruku na královského syna. Na vlastní uši jsme přece slyšeli, co král přikázal tobě, Abišajovi a Ethajovi: ‚Jen mi dejte pozor na mládence Absaloma!‘ ¹³Mám být sám proti sobě? Před králem se přece pranic neukryje, ba ty sám by ses proti mně postavil.“ ¹⁴Joab řekl: „Nebudu se tu s tebou zdržovat.“ Popadl tři oštěpy a vrazil je Absalomovi do srdce; ten byl ještě v objetí dubu živý. ¹⁵Deset Joabových zbrojnošů Absaloma obstoupilo a ubili ho k smrti.
     ¹⁶Pak Joab zatroubil na polnici a lid přestal Izraele pronásledovat; Joab v tom lidu zabránil. ¹⁷Absaloma vzali, hodili ho v lese do velké strže a navršili na něj převelkou hromadu kamenů. Celý Izrael se rozutekl, každý ke svému stanu.
     ²⁴David seděl mezi dvěma branami. Strážný vystoupil na střechu brány nad hradbami, pozvedl oči a uviděl muže, který běžel sám. ²⁵Pozorovatel vzkřikl a oznámil to králi. Král řekl: „Je-li sám, nese dobrou zvěst.“ Zatímco se přibližoval víc a více, ²⁶spatřila hlídka druhého běžce. Hlídka zvolala na strážného: „Hle, nějaký muž a běží sám.“ Král řekl: „Také ten ohlásí dobrou zvěst.“ ²⁷Hlídka hlásila: „Připadá mi, že ten první, co běží, je jako Achimaas, syn Sadokův.“ Král podotkl: „To je dobrý muž a přichází s dobrou zvěstí.“
     ²⁸Achimaas hlasitě pozdravil krále: „Pokoj!“ Poklonil se králi tváří k zemi a pokračoval: „Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, jenž ti vydal muže, kteří pozdvihli ruce proti králi, mému pánu!“ ²⁹Král se ptal: „Je s mládencem Absalomem vše v pořádku?“ Achimaas odvětil: „Když Joab posílal králova služebníka a mne, služebníka tvého, viděl jsem veliký shluk, ale nevím nic.“ ³⁰Král řekl: „Odstup a postav se tamhle!“ A on odstoupil a postavil se tam. ³¹A hle, přišel Kušan. Kušan řekl: „Radostná zpráva, můj pane, králi: Hospodin ti dnes zjednal spravedlnost vůči všem, kteří povstali proti tobě.“ ³²Král řekl: „Je zdráv jinoch Absalom?“ Kušan řekl: „Ať mají stejný osud jako ten jinoch nepřátelé krále, mého pána, a všichni, kteří povstanou proti tobě se zlými úmysly!“
     ^19.1Král celý zdrcený vystoupil do horní místnosti brány a propukl v pláč. A cestou říkal: „Můj synu Absalome, můj synu; synu můj, Absalome! Kéž bych umřel já místo tebe, Absalome, můj synu, můj synu!“
     ²Joab dostal zprávu: „Hle, král pláče a naříká nad Absalomem.“ ³Vítězství toho dne se změnilo pro všechen lid ve smutek, když slyšeli zprávu: „Král běduje nad svým synem.“ ⁴A vojsko vstoupilo toho dne do města kradmo, jako se vkrádá vojsko plné hanby, že se dalo v bitvě na útěk. ⁵Král si zavinul tvář a velmi hlasitě křičel: „Můj synu Absalome, Absalome, synu můj, synu můj!“

RESPONSORIUM

O. Kdyby potupil mě nepřítel, křivdu od něj dovedl bych snášet. * Tys však to byl, člověk jako já, slasti přátelství jsme prožívali, nyní mnou pohrdáš.
V. Král celý zdrcený vystoupil do horní místnosti brány, propukl v pláč a cestou říkal: Absalome, můj synu, můj synu! * Tys však to byl, člověk jako já, slasti přátelství jsme prožívali, nyní mnou pohrdáš.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilie papeže Pia XII. při svatořečení Marie Gorettiové

     Tato bezbranná panna musela podstoupit, jak je všem známo, krutý zápas. Znenadání se proti ní rozpoutala divoká a slepá bouře a chtěla poskvrnit a zničit její andělskou čistotu. Ale v této těžké zkoušce říkala božskému Vykupiteli, co lze vyjádřit slovy zlaté knížky „Následování Krista“: „Bude-li mě zkoušet a sužovat mnoho útrap, nebudu se bát zlého, jen když bude se mnou tvá milost.
     Ona je mou silou, dává mi radu i pomoc, je mocnější než všichni nepřátelé.“ A podpírána nebeskou milostí, na niž odpovídala její velkodušná a  statečná vůle, obětovala svůj život a neztratila slávu panenství.
     V tomto životě prosté dívky, který jsme krátce naznačili, je možno vidět něco, co je hodno nebe, ale hodno i toho, aby na to dnešní doba pohlížela s obdivem a úctou. Ať se učí otcové a matky, jak mají děti, které jim dal Bůh, vychovávat k poctivosti, svatosti a statečnosti, a jak je mají vést k plnění příkazů katolického náboženství, aby až bude jejich ctnost vystavena zkoušce, s pomocí Boží milosti obstály a zůstaly nepřemožené, neporušené a bez úhony.
     Šťastné děti i mládí plné nadšení ať se učí nepoddávat se bezmocně žádné prchavé a prázdné rozkoši ani svůdným lákadlům neřestí, ale naopak horlivě usilovat – i když je to cesta obtížná a plná překážek – o křesťanskou mravní dokonalost. Můžeme jí s pevnou vůlí, posilováni nebeskými dary, všichni jednou dosáhnout, budeme-li se o to snažit a za to prosit.
     Všichni zajisté nejsme povoláni k mučednictví, ale k dosažení křesťanské statečnosti jsme povoláni všichni. K statečnosti je však zapotřebí síly, a i když nedosáhne hrdinského stupně jako u této andělské dívky, vyžaduje od nás dlouhé poctivé úsilí, které trvá až do konce života. A to lze nazvat pomalým a neustálým mučednictvím, k němuž nás vybízí božský výrok Ježíše Krista: Nebeské království trpí násilí a násilníci je uchvacují.¹
     O to se tedy všichni snažme, opírajíce se o nebeskou milost. Ať nás v tom povzbuzuje svatá Marie Gorettiová, panna a mučednice, a ať nám to z  nebe, kde požívá věčné blaženosti, vyprosí od božského Vykupitele, abychom se všichni, každý podle stavu, v němž žijeme, rádi řídili ve svých úmyslech i v jednání jejím slavným příkladem.
     ¹Mt 11, 12.

RESPONSORIUM

O. Jak jsi krásná, Kristova panno! * Pán tě odměnil slavnou korunou panenství.
V. Nikdo ti nemůže vzít palmu vítězství ani tě odloučit od lásky Kristovy. * Pán tě odměnil slavnou korunou panenství.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty chráníš nevinnost a miluješ čistotu; tys dal svaté Marii Gorettiové milost, že v mladém věku dosáhla mučednické slávy, když bránila své panenství; na její přímluvu pomáhej i  nám, abychom věrně zachovávali tvá přikázání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie