Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. srpen 2025
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve, památka

VEČERNÍ CHVÁLY

Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné z nejstarších neapolských šlechtických rodin de‘Liguori. Měl velké a všestranné nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností, a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1.VIII.1787 zemřel. V roce 1839 byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele Církve a 1950 za patrona zpovědníků a moralistů.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Uzdrav mě, Pane, zhřešil jsem před tebou.

Žalm 40 (41)
Prosba v nemoci

Jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí. (Mk 14, 18)

² Šťasten, kdo ujme se slabých a nuzných: *
      ve zlých dnech za to ho zachrání Pán.
³ Dá mu svou ochranu, zachová život, †
      šťastným ho učiní na této zemi, *
      nepřátelům ho nevydá všanc.
⁴ Pán ho posílí na lůžku strasti, *
    ty sám mu v nemoci ulehčíš. –

⁵ Volám: „Smiluj se nade mnou, Pane, *
      zhřešil jsem před tebou, uzdrav mě zas!“
⁶ Šuškají nepřátelé: „Kdy umře, *
      kdy jeho jméno zanikne již?“
⁷ Přijde-li návštěva, naplano tlachá, *
      venku pak zle mě pomlouvá. –

⁸ Všichni mí odpůrci v skrytu mě haní, *
      smýšlejí o mně co nejhůře.
⁹ „Dolehla na něj morová zkáza, *
      kdo takhle lehne, ten nevstane víc.“
¹⁰ Ba i můj přítel, jemuž jsem věřil, *
       jenž jídal můj chléb, mnou pohrdá. –

¹¹ Ty však se, Pane, nade mnou smiluj, *
       z lože mě zdvihni a splatím to všem.
¹² Z toho poznám tvou náklonnost ke mně, *
       když nade mnou nebude jásat můj sok.
¹³ Mně pro mou nevinu však dáš sílu, *
       před tváří svou mi dáš na věky žít. –

¹⁴ Buď pochválen Pán, Bůh Izraele, *
       na věky věků! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Uzdrav mě, Pane, zhřešil jsem před tebou.

Ant. 2 Pán nebeských zástupů zůstává s námi, jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.

Žalm 45 (46)
Pán je nám útočištěm, je naší silou

Dají mu jméno Emanuel, to znamená „Bůh s námi“. (Mt 1, 23)

² Pán je nám útočištěm, je naší silou, *
      projevil se nám největší pomocí v tísni.
³ Proto nemáme strach, ať země se třese, *
      ať se kácejí hory do hlubin moře.
⁴ Ať jeho vody bouří a vlnami kypí, *
      ať se tetelí pod jejich příbojem hory,
   jen když Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
      když Bůh Jákobův je naším ochranným hradem. –

⁵ Řeka rameny Boží město blaží, *
      chrání svatý příbytek Nejvyššího.
⁶ Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy, *
      s časným úsvitem Bůh mu na pomoc chvátá.
⁷ Běsnily národy, otřásaly se říše; *
      zahřměl svým hlasem a rozsouvala se země. –

⁸ Ale Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
      jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
⁹ Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně, *
      toho, jenž úžas šíří po celé zemi!
¹⁰ Válkám on činí přítrž až k hranicím země, *
       luky a oštěpy láme, spaluje štíty.
¹¹ „Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha, *
       jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí!“ –

¹² Neboť Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
       jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nebeských zástupů zůstává s námi, jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.

Ant. 3 Všechny národy přijdou, Pane, a budou se před tebou klanět.

Kantikum
Projev úcty a klanění

³ Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky, *
      Pane, Bože vševládný!
   Spravedlivé a věrné jsou tvé cesty, *
      Králi věků. –

⁴ Kdo by ti, Pane, nevzdával úctu, *
      kdo by neslavil tvé jméno?
   Neboť ty jediný jsi svatý, †
      a všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět, *
      protože se zjevily tvé spravedlivé soudy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Všechny národy přijdou, Pane, a budou se před tebou klanět.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Moudrost shora je především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
V. Pán ho naplnil duchem moudrosti a poznání.
O. Otevřel mu Pán ústa.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Svatý N., učiteli víry a světlo Církve, Tys čerpal moudrost z Božího zákona; přimlouvej se za nás u Božího Syna.

Můj duch ať jásá v Pánu

⁴⁶ Velebí má duše Pána *
⁴⁷    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
⁴⁸ že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
⁴⁹ že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté
⁵⁰ a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

⁵¹ Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
⁵² mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,
⁵³ hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

⁵⁴ Ujal se svého služebníka Izraele, *
      pamatoval na své milosrdenství,
⁵⁵ jak slíbil našim otcům, *
      Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Svatý N., učiteli víry a světlo Církve, Tys čerpal moudrost z Božího zákona; přimlouvej se za nás u Božího Syna.

PROSBY
Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:
     PANE, DEJ SPÁSU SVÉMU LIDU.

Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své Církvi svaté a moudré učitele,
— dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.
Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o to prosili jako kdysi Mojžíš,
— na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou Církev.
Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou Církev,
— naplň svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.
Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,
— nedopusť, aby někdo z nich přišel o to, cos pro ně získal prolitím své krve.
Ty svěřuješ pastýřům své Církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch, které ti Otec dal ze světa,
— shromáždi zemřelé pastýře i jim svěřený lid, aby byli s tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, ty dáváš své Církvi v každé době nové příklady k následování; dej, ať v horlivosti o spásu duší jdeme ve stopách svatého biskupa Alfonsa, abychom dosáhli společného cíle v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie