Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. listopad 2022
Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve

Narodil se kolem roku 1190 v Lauingenu v bavorském Švábsku jako syn hraběte z Bollstädtu. Studoval v Padově filosofii a pravděpodobně medicínu. V roce 1223, ovlivněn kázáním blahoslaveného Jordána, vstoupil do řádu sv. Dominika. Do německé provincie se vrátil jako lektor teologie a vyučoval pak v mnoha německých klášterech. V roce 1245 byl promován na magistra teologie a převzal katedru teologie na pařížské univerzitě. Jeho nejznámějšími žáky byli svatý Tomáš Akvinský, Petr z Tarentaise (blahoslavený Inocenc V.) a blahoslavený Ambrož Sansedoni. V roce 1254 byl zvolen německým provinciálem. Vzdal se tedy své profesorské činnosti a vydal se na cesty. Od roku 1257 se mohl znovu věnovat vyučování. 5. ledna 1260 jej papež jmenoval biskupem v Regensburku. Albert začal s reformou diecéze – osobně ji vizitoval, kázal, konal bohoslužby, seznamoval se se stavem jednotlivých farností, klášterů a jiných institucí. Setkal se však s velkým nepochopením. V roce 1262 rezignoval, ale papež si jej ponechal u svého dvora. V roce 1263 jmenoval papež Alberta kazatelem křížové výpravy v Německu a Čechách. Po papežově smrti v roce 1264 se Albert uchýlil do konventu ve Würzburku, kde dokončil celou řadu svých knih. V roce 1270 jej magistr řádu poslal do Kolína, kde pak žil až do své smrti. Zemřel 15. listopadu 1280 a byl pohřben v kolínském dominikánském kostele pod hlavním oltářem. Hned po své smrti byl lidmi uctíván jako světec. Beatifikoval jej v roce 1622 Řehoř XV. V roce 1798 byly jeho ostatky přeneseny do kostela sv. Ondřeje v Kolíně. 16. prosince 1931 jej bl. Pius XI. kanonizoval a prohlásil za učitele Církve, v roce 1941 jej Pius XII. jmenoval patronem přírodních věd.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hodina třetí z poledne, 
jak dá Pán, v mžiku uběhne, 
teď zhloubi srdce zbožného 
velebme Trojjediného. 

Ať nám vždy v srdci čistém tkví 
přesvatá Boží tajemství. 
Řiďme se vzorem Petrovým, 
jenž křížem žehnal nemocným. 

Ať zpěv nám tryská ze srdcí, 
kéž apoštolé ochránci 
nám slabé kroky pomohou 
podpírat mocí Kristovou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Šťastní, kdo žijí podle zákona Páně.

Žalm 118 (119), 1-8
I (Alef)
Rozjímání o Božím zákoně

Láska k Bohu spočívá v tom, že zachováváme jeho přikázání. (1 Jan 5, 3)

¹ Šťastni, kdo cestou bez úhon chodí, *
      kdo žijí podle zákona Páně!
² Šťastni, kdo jeho příkazů dbají, *
      kdo celým srdcem ho vyhledávají, –

³ kdo ve svých skutcích se bezpráví chrání, *
      kráčejí stále po jeho cestách.
⁴ Sám jsi nám dal svá přikázání, *
      abychom pilně a věrně jich dbali. –

⁵ Kéž moje cesty jsou přímé a jisté, *
      abych se držel tvých ustanovení!
⁶ Jenom tak nepadnu v zahanbení, *
      když tvých předpisů budu si hledět. –

⁷ Budu ti děkovat s upřímným srdcem, *
      vniknu-li v soudy tvé spravedlivé.
⁸ Zásady tvoje chci zachovávat, *
      jen ty mě nikdy neopouštěj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Šťastní, kdo žijí podle zákona Páně.

Ant. 2 Nad tvou pomocí mé srdce zaplesá.

Žalm 12 (13)
Spravedlivý naříká, ale důvěřuje v Boha

Bůh, dárce naděje, ať vás naplní samou radostí. (Řím 15, 13)

² Jak dlouho, Pane, chceš mne zapomínat? Navždy? *
      Jak dlouho ještě chceš mi ukrývat svou tvář?
³ Jak dlouho ještě mám se v hloubi duše trápit, †
      jak dlouho den co den se hořem v srdci hrýzt? *
      Jak dlouho nepřítel se nade mnou má pyšnit? –

⁴ Shlédni sem, slyš mě, vyslyš, Pane, Bože můj! *
      Oči mi rozjasni, ať neusnu až k smrti!
⁵ Ať nesmí trýznitel se chlubit: "Už ho mám!" *
      Ať nezajásají odpůrci nad mým pádem! –

⁶ Vždyť já se spoléhám jen na tvé slitování! †
      Ať nad tvou pomocí mé srdce zaplesá! *
      Za všechno dobro pak já Pánu chvály vzdám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Nad tvou pomocí mé srdce zaplesá.

Ant. 3 Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.

Žalm 13 (14)
Pošetilost bezbožných

Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost. (Řím 5, 20)

¹ Říká si bláhový: „Není Boha!“ †
      Zkaženi jsou a hnusně si vedou, *
      nikdo už není, kdo konal by dobro.
² Pán hledí z nebes na lidské syny, *
      zda je kdo moudrý a hledá Boha. –

³ Všichni jsou zbloudilí, zkažení vesměs, *
      nikdo už, nikdo z nich nekoná dobro.
⁴ Nepřijdou k rozumu, kdo pášou křivdy, †
      kdo můj lid hltají jako kus chleba? *
      Nemají v úctě jméno Páně; –

⁵ přesto se jednou roztřesou strachy: *
      Bůh stojí při lidu spravedlivém!
⁶ Chudáku chcete záměry hatit, *
      Pán je však jeho útočištěm.
⁷ Kéž ze Siónu Izrael dočká se spásy! *
      Až Pán změní osud svého lidu,
   zajásá Jákob, *
      zaraduje se Izrael.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Nádhera hvězd je okrasou nebe, zářivě zdobí výšiny Páně. Na slova Svatého plní svůj úkol a neunavují se na svých hlídkách. Podívej se na duhu a chval jejího tvůrce, je překrásná ve svém lesku. Skvostným obloukem běží kolem nebe, napjaly ji ruce Nejvyššího.


V. Pán jej poctil za jeho obtížnou službu.
R. A doplnil jeho práce.

Modleme se:

Bože, tys naučil svatého biskupa Alberta uvádět v soulad lidskou moudrost a zjevenou pravdu; veď nás, prosíme, ať jako on rozvojem vědeckého poznání hlouběji poznáváme tebe a více tě milujeme. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie