Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. srpen 2021
Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků

Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k nuceným pracím v dolech na ostrově Sardinii a v krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka se slavila společně v den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13.VIII.): Poncián byl pohřben v  Kalistových katakombách a Hippolyt v katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).
Poncián byl papežem v letech 230-235. Císař Alexandr Severus (222-235) se nechoval ke křesťanům nepřátelsky. Byla to doba vnějšího klidu a  organizačního upevňování Církve, ale zároveň vnitřního rozdvojení přímo v Římě. První papežský rozkol skončil teprve krátce před jeho smrtí. Spolu se vzdoropapežem Hippolytem byl odsouzen k nuceným pracím v dolech. Po deportaci na Sardinii se vzdal papežského úřadu (28.IX.235) a vyzval římské duchovenstvo, aby si zvolili jeho nástupce. Vzdoropapež následoval jeho příkladu a vybídl své stoupence, aby se podřídili novému papeži.
Hippolyt pocházel pravděpodobně z Malé Asie nebo z Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení jako teolog a církevní spisovatel. Na podstavci sochy, kterou mu jeho příznivci později postavili, je uvedeno jeho 15 spisů z nejrůznějších oborů. Nynější druhá anafora a modlitba pro svěcení biskupa mají svůj základ v jím zaznamenaném textu. Když se stal papežem bývalý otrok Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o třech božských Osobách, jeho vlastní výroky však v tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do Církve a proti manželským sňatkům svobodných žen s otroky. Jako první vzdoropapež setrval v opozici i proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k  obnovení jednoty.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hodina třetí z poledne, 
jak dá Pán, v mžiku uběhne, 
teď zhloubi srdce zbožného 
velebme Trojjediného. 

Ať nám vždy v srdci čistém tkví 
přesvatá Boží tajemství. 
Řiďme se vzorem Petrovým, 
jenž křížem žehnal nemocným. 

Ať zpěv nám tryská ze srdcí, 
kéž apoštolé ochránci 
nám slabé kroky pomohou 
podpírat mocí Kristovou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.

Žalm 22 Spravedlivý volá ve svém soužení a je vyslyšen

Ježíš zvolal mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ (Srov. Mt 27, 46)

I

² Bože, můj Bože, pročs mě opustil? *
      Tak vzdálen jsi mým nářkům a mým prosbám!
³ Můj Bože, volám za dne – neodpovíš, *
      za noci – nedocházím utišení. –

⁴ Ty však jsi svatý, ve svatyni sídlíš, *
      ve chvalozpěvech Izraele trváš.
⁵ Otcové naši doufali jen v tebe, *
      doufali v tebe, tys je vysvobodil;
⁶ volali k tobě, byli zachráněni, *
      doufali v tebe, neupadli v hanbu. –

⁷ Já však už jsem jen červ, ne ani člověk, *
      pro posměch lidem, davu k pohrdání.
⁸ Všichni, kdo na mě hledí, se mi smějí, *
      rty sešklebují, potřásají hlavou:
⁹ "Svěřil se Pánu, ať ho vysvobodí, *
      ať ho teď zachrání, když ho má v lásce.“ –

¹⁰ Vždyť jenom tys mě vyvedl už z lůna, *
      tys mi dal úkryt na matčiných prsou,
¹¹ na tebe odkázán jsem od zrození, *
      jen tys můj Bůh už od matčina klína.
¹² Nevzdaluj se mi, když se blíží muka, *
      a nikde nikdo, aby pomohl!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.

Ant. 2 Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.

II

¹³ Obklopuje mě množství býků, *
      bašanští tuři sevřeli mě,
¹⁴ své chřtány na mě otvírají *
      jako lvi krvelačně řvoucí.
¹⁵ Celý se roztékám jak voda, *
      kosti se ve mně rozpojují
    a moje srdce jako z vosku *
      rozpouští se mi uvnitř těla.
¹⁶ Hrdlo už jako střep mám vyschlé †
      a jazyk na patro se lepí, *
      do prachu smrti jsi mě vrhl. –

¹⁷ Smečka zlých psů mě obkličuje, *
      zločinná tlupa stojí kolem.
¹⁸ Ruce mi proťali i nohy, †
      všechny své kosti mohu spočíst,
      a oni na mne krutě civí.
¹⁹ Rozdělují si moje šaty, *
      metají kostky o můj oděv. –

²⁰ Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen! *
      Ty mi přijď na pomoc, má sílo!
²¹ Zpod meče vytrhni mou duši *
      a z drápů lítých psů můj život.
²² Ze lvího chřtánu vysvoboď mě †
      a zachraň před tuřími rohy! *
      Vyslyš mě, vyslyš ubohého!
²³ Vyprávět budu o tobě svým bratřím, *
      ve shromáždění velebit tě budu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.

Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.

III

²⁴ Kdo bojíte se Pána, velebte jej, †
      slavte jej všichni z Jákobova rodu, *
      chvějte se před ním, děti Izraele!
²⁵ Protože nepohrdl poníženým, *
      nezošklivil si bídu nebožáka,
    tvář před ním neskryl, ale vyslyšel ho, *
      když k němu v bídě úpěl o pomoc. –

²⁶ Tys cíl mé chvály v shromážděné obci, *
      své sliby splním před ctiteli Páně:
²⁷ Chudobní najedí se do sytosti †
      a chválit budou Pána, kdo jdou za ním, *
      ať jejich srdce věčné věky žije!
²⁸ Rozpomenou se všechny kraje země, †
      vrátí se k Pánu všechny lidské rody *
      a s uctíváním padnou před ním na tvář. –

²⁹ Neboť jen Pánu patří kralování, *
      jeho je všechna vláda nad národy.
³⁰ Jemu ať klanějí se mocní země *
      vzdávají úctu ti, co v hlíně leží! –

³¹ I moje duše pouze jemu žije, *
      všechno mé potomstvo mu bude sloužit.
³² Všem příštím o Pánu se bude zpívat, †
      budoucím hlásat jeho spravedlnost: *
      neboť tak veliké je dílo Páně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Milostí jste spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to Boží dar! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit.


V. Ať se zná tvá cesta na zemi.
R. Pomoc tvou ať znají všichni lidé.

Modleme se:

Pane Ježíši Kriste, tys uvedl kajícího zločince z potupného kříže do svého království; i my přiznáváme, že jsme hříšníci, a s důvěrou tě prosíme: otevři nám po smrti brány ráje, abychom byli navždycky s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie