Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. červen 2019
Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš, 
ač v sobě trváš beze změn, 
sám vodíš slunce oblohou 
a v různé doby dělíš den. 

Ach, rozsviť jasný večer nám, 
až nakloní se žití běh, 
a svatou smrtí ke slávě 
nás do věčnosti vkročit nech. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát, aby dělalo pokroky jeho tělo, to je Církev.

Žalm 118 (119), 65-72
IX (Tét)

⁶⁵ Dobře jsi činil sluhovi svému, *
      právě tak, Pane, jak jsi to řekl.
⁶⁶ Jen ty mě moudrému vědění nauč, *
      neboť tvým příkazům důvěřuji. –

⁶⁷ Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *
      nyní tvých předpisů věrně se držím.
⁶⁸ Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *
      vyuč mě ve svých ustanoveních. –

⁶⁹ Pyšní mě prolhaně obviňují, *
      já jen tvých soudů si upřímně hledím.
⁷⁰ Srdce jak v tuku jim otupělo, *
      já jen z tvých zákonů vroucně se těším. –

⁷¹ Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *
      abych se učil tvým přikázáním.
⁷² Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *
      nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 55 (56), 2-7b. 9-14
Důvěra v Boží slovo

Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)

² Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *
      tísní mě bojovník den co den,
³ den co den po mně odpůrci šlapou; *
      mnoho je těch, kdo proti mně brojí. –

⁴ Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *
      na Boha, jehož sliby tak chválím,
⁵ v Boha doufám a obavy nemám. *
      Co člověk z masa proti mně zmůže?
⁶ Celý den na mne se umlouvají, *
      snovají záměry proti mně.
⁷ Čekají, číhají na mou zkázu, †
      bedlivě sledují moje stopy, *
      neboť mi o život ukládají. –

      ⁸ Měli by ujít za zločin trestu? *
        Sraz ve svém hněvu pohany k zemi!

⁹ Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †
       slzy mé všechny sis do měchu slil. *
       Že bys je neměl zapsány v knize? –

¹⁰ Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †
        kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *
        vždyť přece vím, že se mnou je Bůh! –

¹¹ V Boha, jehož sliby tak chválím, *
        v Pána, jehož sliby tak chválím,
¹² v Boha doufám a obavy nemám. *
        Co člověk z masa proti mně zmůže? –

¹³ Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *
        rád ti přinesu děkovnou oběť
¹⁴ za to, žes duši mou uchránil smrti, †
        mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *
        před Boží tváří ve světle živých.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
³ O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

⁴ ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
⁵ Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

⁶ Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

⁷ Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

⁸ Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
⁹ Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
¹⁰ Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
¹¹ Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

¹² Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát, aby dělalo pokroky jeho tělo, to je Církev.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Vy však jste ‘rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal’ ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Kdysi jste ‘nebyli jeho lid’, teď však jste ‘lid Boží, žili jste bez milosrdenství’, teď však se jeho ‘milosrdenství na vás projevilo’.


V. Kristův pokoj ať zajásá ve vašem srdci
R. K němu jste byli povoláni v jednom těle.

Modleme se:

Bože, tys ustanovil svého jednorozeného Syna nejvyšším a věčným knězem, aby tě oslavil a spasil lidské pokolení; dej, aby ti, které vyvolil za služebníky a správce svých tajemství, v moci a síle Ducha Svatého věrně vykonávali svěřenou službu. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie