lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. červenec 2015
Bl. Česlava a sv. Hyacinta, kněží


Oba pocházeli z Polska. Když doprovázeli krakovského biskupa do Říma (1220), setkali se tam se sv. Dominikem a vstoupili do jeho řádu. Řádová kapitula rozhodla (1221), aby se vrátili do Polska a šířili novou řeholi ve své vlasti a v okolních zemích. Česlav se narodil kolem roku 1180 ve Slezsku a vyrostl v Krakově. Po vysvěcení na kněze se brzy stal kanovníkem v  Sandoměři. Když se vracel, už jako dominikán, z Říma do vlasti, zastavil se v Praze (1222) a založil tam první dominikánský konvent při kostele sv. Petra „Na Poříčí“. Po návratu do Polska založil konvent ve Vratislavi a stal se tam převorem. Podílel se na založení polské řádové provincie (do níž až do roku 1301 patřily i české země) a v letech 1232-1236 byl druhým polským provinciálem. Zemřel 15. VII. 1242 ve Vratislavi a tam je též pohřben. V roce 1713 byl prohlášen za blahoslaveného. Hyacint se původně jmenoval Jacko (Jakub), jeho druhé jméno se objevuje až ve 14. století. Narodil se roku 1183 na zámku Lance nad městem Kamienem. Stal se knězem a kanovníkem v Krakově. Na cestě z  Říma do vlasti ho kromě bl. Česlava doprovázeli další dva dominikáni: Němec Heřman, který zůstal jako převor v prvním zaalpském dominikánském klášteře v Korutanech, a Moravan Jindřich, který se stal převorem kláštera v Olomouci. Po návratu do Krakova tam založil klášter při kostele Nejsvětější Trojice. Později odešel zakládat nové klášterní domy v Prusku a Pomořanech (v Gdaňsku), čtyři roky strávil v  Kyjevě a odtud podnikal misijní cesty do okolí. Zemřel v Krakově 15. VIII. 1257 a byl pohřben v  klášterním kostele. V roce 1597 byl prohlášen za svatého.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hodina třetí z poledne, 
jak dá Pán, v mžiku uběhne, 
teď zhloubi srdce zbožného 
velebme Trojjediného. 

Ať nám vždy v srdci čistém tkví 
přesvatá Boží tajemství. 
Řiďme se vzorem Petrovým, 
jenž křížem žehnal nemocným. 

Ať zpěv nám tryská ze srdcí, 
kéž apoštolé ochránci 
nám slabé kroky pomohou 
podpírat mocí Kristovou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.

Žalm 22
Spravedlivý volá ve svém soužení a je vyslyšen

Ježíš zvolal mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ (Srov. Mt 27, 46)

I

2 Bože, můj Bože, pročs mě opustil? *
      Tak vzdálen jsi mým nářkům a mým prosbám!
3 Můj Bože, volám za dne – neodpovíš, *
      za noci – nedocházím utišení. –

4 Ty však jsi svatý, ve svatyni sídlíš, *
      ve chvalozpěvech Izraele trváš.
5 Otcové naši doufali jen v tebe, *
      doufali v tebe, tys je vysvobodil;
6 volali k tobě, byli zachráněni, *
      doufali v tebe, neupadli v hanbu. –

7 Já však už jsem jen červ, ne ani člověk, *
      pro posměch lidem, davu k pohrdání.
8 Všichni, kdo na mě hledí, se mi smějí, *
      rty sešklebují, potřásají hlavou:
9 "Svěřil se Pánu, ať ho vysvobodí, *
      ať ho teď zachrání, když ho má v lásce.“ –

10 Vždyť jenom tys mě vyvedl už z lůna, *
      tys mi dal úkryt na matčiných prsou,
11 na tebe odkázán jsem od zrození, *
      jen tys můj Bůh už od matčina klína.
12 Nevzdaluj se mi, když se blíží muka, *
      a nikde nikdo, aby pomohl!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.

Ant. 2 Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.

II

13 Obklopuje mě množství býků, *
      bašanští tuři sevřeli mě,
14 své chřtány na mě otvírají *
      jako lvi krvelačně řvoucí.
15 Celý se roztékám jak voda, *
      kosti se ve mně rozpojují
    a moje srdce jako z vosku *
      rozpouští se mi uvnitř těla.
16 Hrdlo už jako střep mám vyschlé †
      a jazyk na patro se lepí, *
      do prachu smrti jsi mě vrhl. –

17 Smečka zlých psů mě obkličuje, *
      zločinná tlupa stojí kolem.
18 Ruce mi proťali i nohy, †
      všechny své kosti mohu spočíst,
      a oni na mne krutě civí.
19 Rozdělují si moje šaty, *
      metají kostky o můj oděv. –

20 Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen! *
      Ty mi přijď na pomoc, má sílo!
21 Zpod meče vytrhni mou duši *
      a z drápů lítých psů můj život.
22 Ze lvího chřtánu vysvoboď mě †
      a zachraň před tuřími rohy! *
      Vyslyš mě, vyslyš ubohého!
23 Vyprávět budu o tobě svým bratřím, *
      ve shromáždění velebit tě budu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.

Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.

III

24 Kdo bojíte se Pána, velebte jej, †
      slavte jej všichni z Jákobova rodu, *
      chvějte se před ním, děti Izraele!
25 Protože nepohrdl poníženým, *
      nezošklivil si bídu nebožáka,
    tvář před ním neskryl, ale vyslyšel ho, *
      když k němu v bídě úpěl o pomoc. –

26 Tys cíl mé chvály v shromážděné obci, *
      své sliby splním před ctiteli Páně:
27 Chudobní najedí se do sytosti †
      a chválit budou Pána, kdo jdou za ním, *
      ať jejich srdce věčné věky žije!
28 Rozpomenou se všechny kraje země, †
      vrátí se k Pánu všechny lidské rody *
      a s uctíváním padnou před ním na tvář. –

29 Neboť jen Pánu patří kralování, *
      jeho je všechna vláda nad národy.
30 Jemu ať klanějí se mocní země *
      vzdávají úctu ti, co v hlíně leží! –

31 I moje duše pouze jemu žije, *
      všechno mé potomstvo mu bude sloužit.
32 Všem příštím o Pánu se bude zpívat, †
      budoucím hlásat jeho spravedlnost: *
      neboť tak veliké je dílo Páně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ef 2, 8-9
Milostí jste spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to Boží dar! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit.


V. Ať se zná tvá cesta na zemi.
R. Pomoc tvou ať znají všichni lidé.

Modleme se:

Pane Ježíši Kriste, tys uvedl kajícího zločince z potupného kříže do svého království; i my přiznáváme, že jsme hříšníci, a s důvěrou tě prosíme: otevři nám po smrti brány ráje, abychom byli navždycky s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie