lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

22. červenec 2014
Sv. Marie Magdalény


Pocházela z Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. V evangeliu je uváděna jako první mezi ženami, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky (Lk 8, 2-3). Spolu s Pannou Marií, apoštolem Janem a dalšími ženami stála pod Ježíšovým křížem (Jan 19, 25; srov. Mt 27, 56 a Mk 15, 40) a byla při jeho pohřbu (Mt 27, 61; Mk 15, 47). V neděli pak časné ráno byla mezi ženami, které přišly k prázdnému hrobu (Mk 16, 1; Lk 24, 10), setkala se se vzkříšeným Ježíšem a měla zprávu o tom oznámit jeho učedníkům (Jan 20, 1-18; srov. Mk 16, 9). Od doby sv. Řehoře Velikého ztotožňovala západní liturgie Marii Magdalénu s dalšími dvěma ženami: s Marií, sestrou Lazara a Marty (Lk 10, 38-41; Jan 11, 1 a násl.; 12, 1 a násl.; srov. Mk 14, 3-9 a Mt 26, 6-13) a s nejmenovanou hříšnicí u stolu v domě farizea (Lk 7, 36-50); východní liturgie však tyto tři ženy důsledně rozlišuje. Památka sv. Marie Magdalény se v západní církvi slaví od 12. století.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš, 
ač v sobě trváš beze změn, 
sám vodíš slunce oblohou 
a v různé doby dělíš den. 

Ach, rozsviť jasný večer nám, 
až nakloní se žití běh, 
a svatou smrtí ke slávě 
nás do věčnosti vkročit nech. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.

Žalm 118 (119), 137-144
XVIII (Sade)

137 Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
         správná jsou tvoje rozhodnutí.

138 Právem jsi dal svá přikázání, *
         mocně, pevně a spravedlivě. –

139 Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
         že na tvá slova zapomněli.

140 Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
         proto tvůj služebník má jej v lásce. –

141 Jsem jen malý a opovržený, *
         příkazů tvých však nezapomínám.

142 Věčně je v právu tvá spravedlnost *
         a tvůj zákon je pravdivý provždy. –

143 I když mě postihly útlak a tíseň, *
         přesto se těším z tvých ustanovení.

144 Předpisy tvé jsou na věky správné, *
         dej, ať je chápu, a já budu žíti.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.

Ant. 2 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.

Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka

Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)

I

2 Pane, Bože spásy, volám za dne, *
      za noci můj křik se k tobě dere.
3 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
      nachyl ucho k mému naříkání! –

4 Vždyť má duše už je syta útrap, *
      k podsvětí se naklání můj život.
5 Už mě počítají mezi mrtvé, *
      jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
6 Mezi mrtvými je moje lůžko, *
      mezi padlými, co leží v hrobě,
   na které už ani nevzpomeneš; *
      ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –

7 Uvrhls mě do hluboké jámy, *
      do propasti, do nejhlubších temnot.
8 Leží na mně tíha tvého hněvu, *
      všechny vlny tvé mě zaplavují.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.

Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?

II

9 Odehnals mi přátele i známé, *
       učinils, že všichni si mě hnusí;
    uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
10     oko mé je vysíleno hořem.
    K tobě, Pane, běduji den za dnem *
       a jen po tobě své ruce vzpínám.

11 Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
       Mohou stíny vstát a tebe chválit?
12 Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
       o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
13 Budou známy v temnotách tvé divy, *
       tvoje milost v kraji zapomnění? –

14 Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
       k tobě stoupá prosba má hned zrána.
15 Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
       Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
16 Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
       zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
17 Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
       hrůzy tvé mi ústa umlčují.
18 Stále mě jak vody zaplavují, *
       nade mnou se zavírají všechny.
19 Odcizils mi přítele i druha, *
       už se přátelím jen s temnotami.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?

KRÁTKÉ ČTENÍ

Flp 4, 8.9b
Bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

V. Tobě, Pane, budu zpívat a hrát.
R. Ubírat se cestou bezúhonnou.

Modleme se:

Bože, tvůj jednorozený Syn poslal Marii Magdalénu, aby jako první zvěstovala jeho učedníkům radostné velikonoční poselství; na její přímluvu dej, ať i my hlásáme vzkříšeného Krista a jednou ho spatříme ve věčné slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie