Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

27. září 2018
Sv. Vincence z Paula, kněze

Narodil se roku 1581 v malé vesnici Ranquines u Daxu v jihozápadní Francii. Po vysvěcení na kněze (1600) pokračoval ve studiu teologie a církevního práva, později působil v Paříži a od roku 1617 jako farář venkovské farnosti v lyonské diecézi. Tehdy začal organizovat svépomocnou péči o chudé zakládáním charitativních bratrstev a s několika horlivými kněžími konat lidové misie. V roce 1625 založil misionářskou kongregaci lazaristů, jejímž hlavním posláním bylo vzdělávání kandidátů kněžství. K zajištění trvalé péče o chudé a nemocné položil spolu se sv. Luisou de Marillac základy kongregace "Dcer křesťanské lásky" – vincentek (1633). Zemřel 27. IX. 1660 v převorství sv. Lazara v Paříži. V roce 1737 byl prohlášen za svatého a roku 1885 za patrona křesťanského charitativního díla.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme 
z hloubi své duše plamenné, 
vždyť k polednímu blízký čas 
k modlitbám volá všechny nás. 

V něm nabízena věrným jest 
té pravé spásy sláva, čest, 
oběť Beránka čistého 
teď na kříž povýšeného. 

Ona paprsky skvoucími 
i polední žár zastíní. 
Tou Boží září blaživou 
proniknout chceme duši svou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Otevř mé oči, ať sledují bděle podivuhodné zákony tvoje.

Žalm 118 (119), 17-24
III (Gimel)

¹⁷ Čiň dobře sluhovi svému, ať žije, *
      slovo tvé budu zachovávat.
¹⁸ Otevř mé oči, ať sledují bděle *
      podivuhodné zákony tvoje. –

¹⁹ Jsem jenom hostem na této zemi, *
      nezatajuj mi svá ustanovení!
²⁰ Moje duše umdlévá touhou, *
      znát v každé době tvá rozhodnutí. –

²¹ Zkrušil jsi pyšné: jsou zlořečeni, *
      kdo sejdou z cesty tvých přikázání.
²² Sejmi ze mne potupnou hanbu, *
      neboť tvé předpisy zachovávám. –

²³ I když se knížata proti mně radí, *
      služebník tvůj na tvé výroky myslí.
²⁴ Příkazy tvé jsou mým potěšením, *
      úradky tvé jsou mými rádci.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Otevř mé oči, ať sledují bděle podivuhodné zákony tvoje.

Ant. 2 Veď mě, Pane, ve své věrnosti.

Žalm 24 (25)
Prosím za odpuštění a ochranu

Naděje neklame. (Řím 5, 5)

I

¹ K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
      k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
   ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
      ať se nepřátelé neradují!
³ Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
      zahanbeni ať jsou nevěrní. –

⁴ Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
      uč mě kráčet tvými stezkami.
⁵ K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
      vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
   v kterého já dennodenně doufám, *
      pro tvou, Pane, věčnou dobrotu. –

⁶ Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
      milost svou, jež trvá od věků!
⁷ Zapomeň mých provinění z mládí, *
      v lásce své se na mne rozpomeň! –

⁸ Pán je plný dobroty a přímý, *
      ukazuje cestu bloudícím,
⁹ utlačeným dopomáhá k právu, *
      ponížené vodí k cestám svým; –

¹⁰ jeho cesty – pravdivost a věrnost *
       těm, kdo plní úmluvu a řád.
¹¹ Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
      odpusť mi můj převeliký hřích!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Veď mě, Pane, ve své věrnosti.

Ant. 3 Ke mně obrať se, dej slitování, vždyť jsem ubohý a zcela sám.

II

¹² Kdo je člověk, jenž se bojí Pána? *
       Tomu Pán dá správnou cestou jít,
¹³ ten se bude těšit blahobytu, *
      zemi zdědí v úděl jeho rod. –

¹⁴ Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
       jeho úmluva je osvítí.
¹⁵ Moje oči stále hledí k Pánu, *
      on mé nohy z léček vyprostí. –

¹⁶ Ke mně obrať se, dej slitování, *
       vždyť jsem ubohý a zcela sám.
¹⁷ Ulev mému stísněnému srdci, *
       vyveď mě už z mého sklíčení! –

¹⁸ Pohleď na můj žal a plahočení, *
       všechny moje hříchy odpusť mi!
¹⁹ Pohleď na mé četné nepřátele, *
       jakou krutou mají ke mně zášť! –

²⁰ Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
       nezahanbi mě v mém doufání!
²¹ Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
      neboť k tobě, Pane, pohlížím. –

²² Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
       ze všech jeho soužení a běd!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ke mně obrať se, dej slitování, vždyť jsem ubohý a zcela sám.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ten, který stvořil Plejády i Orióna, temnoty mění v jitro a den zatmívá v noc; volá mořské vody a rozlévá je po povrchu země – jeho jméno je Hospodin.


V. Skvělost a velebnost kráčejí před ním.
R. V jeho svatyni moc a krása.

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie