Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 |
20. září 2012, Čtvrtek
4. týden žaltáře
Sv. Ondřeje Kim Taegona, kněze, Pavla Chong Hasanga a druhů, mučedníků, památka
Výročí posvěcení katedrály sv. Štěpána (v Litoměřické diecézi), svátek
Pro OP: Bl. Františka de Posadas, kněze, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Marka z Modeny, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
Narodil se 25. listopadu 1644 v Cordobě. Jeho otec byl zchudlý šlechtic z Galicie, jenž nakonec skončil jako prodavač ovoce. Pět
let po narození Františka zemřel. Matka se provdala podruhé. S příchodem otčíma nastalo pro Františka období nemilovaného
dítěte. František od dětství toužil po kněžském a řeholním životě. Vyrůstal ve stínu kláštera sv. Pavla. V osmnácti letech tedy požádal
o přijetí do tohoto kláštera. Po překonání mnoha překážek vstoupil nakonec do kláštera Scala coeli u Cordoby, který založil
blahoslavený Alvarez pro řeholníky přísné observance. V roce 1663 složil řeholní sliby. Po kněžském svěcení v roce 1668 se stal
putujícím kazatelem v jižním Španělsku. Jeho velkým vzorem v kazatelské službě byl svatý Vincenc Ferrerský. Šířil růžencovou
pobožnost, byl oblíbeným zpovědníkem. Lidovým misiím se věnoval téměř čtyřicet let. Zemřel 20. září 1713 v Cordobě a byl
pohřben v klášterním kostele sv. Pavla. Beatifikoval jej 20. září 1818 Pius VII.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán.
153 Hleď na mou tíseň a vysvoboď mě, *
že na tvůj zákon jsem nezapomněl.
154 Mé pře se ujmi a z bídy mě vykup *
dle svého výroku život mi uděl. –
155 Daleko k záchraně mívají hříšní, *
neboť k tvým příkazům neberou ohled.
156 Hojné je, Pane, tvé slitování, *
podle svých úradků daruj mi život. –
157 Pronásledují a souží mě mnozí, *
já od tvých předpisů neupouštím.
158 S odporem pohlížím na věrolomné, *
protože nedbají na tvoje slova. –
159 Hle, jak mám v lásce tvá přikázání, *
Pane, v své milosti daruj mi život!
160 Podstatou tvého slova je stálost, *
každý tvůj pravdivý soud je věčný.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán.
Ant. 2 Pán ať požehná ti ze Siónu, abys viděl vzkvétat Jeruzalém po všechny dny svého života.
„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své Církve. (Arnobius)
1 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
a kdo kráčíš jeho cestami! –
2 Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
blažen budeš, půjde s tebou zdar.
3 Manželka tvá jako vinná réva *
ponese v tvém domě ovoce,
děti tvé jak letorosty oliv *
stůl ti budou kruhem ovíjet. –
4 Takto bude požehnáno muži, *
který Pána v pravé bázni ctí.
5 Pán ať požehná ti ze Siónu, †
abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
po všechny dny svého života.
6 Abys viděl i svých synů syny. *
Pokoj budiž nad Izraelem!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán ať požehná ti ze Siónu, abys viděl vzkvétat Jeruzalém po všechny dny svého života.
Ant. 3 Pro tebe pokořil Bůh tvé nepřátele.
Církev mluví o tom, co trpělivě snáší. (Sv. Augustin)
1 Zle mě sužovali od mládí, *
– tak ať řekne Izrael –
2 zle mě sužovali od mládí, *
ale nezdolali mě!
3 Oráči má záda orali, *
táhli brázdy předlouhé.
4 Avšak spravedlivý Pán, můj Bůh, *
lana hříšných zpřetínal. –
5 Ať se zahanbí a ustoupí *
všichni, kteří nenávidí Sión!
6 Ať jsou jako tráva na střechách, *
uschlá, ještě než ji vytrhají!
7 Nenaplní ani žencům hrst, *
ani náruč těm, kdo vážou snopy.
8 Neřeknou jim ti, co kolem jdou: †
„Požehnání Páně budiž s vámi!" *
„Jménem Páně žehnáme vám v práci!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pro tebe pokořil Bůh tvé nepřátele.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Modleme se:
Všemohoucí věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás
svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě
tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie