Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. leden 2018
Pro OP: Bl. Ondřeje z Peschiery, kněze

Markéta byla nejmladší dcerou uherského krále, narodila se v roce 1242, tedy v době, kdy do Evropy vpadly hordy Tatarů. Uherský král Béla IV. se nezmohl na jakýkoliv odpor. V nejvyšší nouzi nabídl Markétu Bohu jako oběť za vysvobození země. Ve třech letech byla Markéta svěřena na výchovu dominikánským mniškám ve Veszprému. Sama se pak rozhodla stát se mniškou. Její otec pro ni vybudoval nový klášter na tzv. Zaječím ostrově na Dunaji v Budě (dnes ostrov sv. Markéty). Žila ve skrytosti a sebeobětování. Nikdy nevystupovala jako královská dcera, vynikala pokornou službou svým spolusestrám a tvrdými kajícími skutky. Její základní ctností byla křesťanská pokora, skromnost a obětavá služba strádajícím. V roce 1262 vypukly neshody mezi jejím otcem, králem Bélou, a bratrem Štěpánem. Krátce nato došlo k občanské válce. Markéta to velmi těžce nesla. Uvědomovala si, že stále ještě nejsou odstraněny následky tatarského vpádu a země se dostává do nové války. Nebála se vytknout oběma rivalům jejich sobectví a bezcitnost. Sama se modlila a konala kající skutky za svou rodinu a národ. Dosáhla toho, že se její otec i bratr v roce 1266 na ostrově Panny Marie v její přítomnosti slavnostně usmířili. Zemřela 18. ledna 1270. Kanonizoval ji 19. listopadu 1943 Pius XII.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Žalm 118 (119), 73-80
X (Jód)

⁷³ Rukama tvýma jsem stvořen a ztvárněn, *
      osvěť mě, jak se tvým příkazům učit.
⁷⁴ Ti, kdo tě ctí, na mne pohlédnou rádi *
      za to, že spoléhám na tvoje slovo. –

⁷⁵ Vím, že tvé soudy, Pane, jsou správné, *
      že jsi mě pokořil podle práva.
⁷⁶ Útěchou buď mi tvé milosrdenství, *
      jak jsi je svému sluhovi slíbil. –

⁷⁷ Ať mi tvá slitovnost udělí život, *
      neboť tvůj zákon mě oblažuje.
⁷⁸ Hanba buď pyšným, že křivě mě tisknou, *
      já však jen o tvých úradcích hloubám. –

⁷⁹ Ať se obrátí ke mně tví věrní, *
      ti, kdo dbají tvých přikázání.
⁸⁰ Utvrď mé srdce v svých ustanoveních, *
      abych nedošel zahanbení!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Ant. 2 Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Žalm 58 (59), 2-5. 10-11. 17-18
Prosba o pomoc proti pronásledovatelům

Všechna tato slova ať nás poučí o Spasitelově lásce. (Eusebios z Césareje)

² Od mých nepřátel mě vysvoboď, můj Bože, *
    chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.
³ Vysvoboď mě od těch, kdo jen křivdy pášou, *
    proti vražedníkům přijď mi na pomoc! –

⁴ Jenom na ně pohleď, kterak po mně slídí, †
      kterak proti mně se mocní spolčili, *
      i když na mně nelpí zločin ani hřích.
⁵ Nevinen jsem – oni útokem se ženou. *
      Vzbuď se, pojď mi vstříc a sám se podívej! –

     ⁶   [Jsi Pán zástupů a jsi Bůh Izraele! †
          Procitni a ztrestej všechny pohany! *
          Neměj slitování s těmi zločinci!
     ⁷   Oni přicházejí každý večer znova, *
          obcházejí městem, štěkají jak psi.
     ⁸   Právě tak se vzteky jejich ústa pění, *
          jejich rty jsou meče. Kdo to slyšel kdy!
     ⁹   Ty však se jim, Pane, jenom svrchu směješ, *
          ty se můžeš vysmát všem těm pohanům.]

¹⁰ Ty jsi moje síla, jenom k tobě vzhlížím, *
       neboť ty jsi, Bože, útočiště mé.
¹¹ Bůh můj milosrdný! Naproti mi spěchá – *
       Pán mé odpůrce mi dává přehlížet.

      ¹² [Jen je pobij, aby můj lid nezapomněl! *
          Rozptyl je svou mocí, do prachu je sraz!
      ¹³ Zaraz jim hned v ústech, Pane, jejich hříšnost, †
          slovo na rtech, ať je přejde nadutost! *
          Za kletby a lži, které říkají,
      ¹⁴ v hněvu svém je znič, ať žádný nezůstane! †
          Ať se ví, že Bůh, jenž vládne Jákobovi, *
          prostírá svou vládu nad veškerou zem.
      ¹⁵ Oni přicházejí každý večer znova, *
          obcházejí městem, štěkají jak psi.
      ¹⁶ Toulají se lačně, slídí za potravou, *
          když se nenasytí, vyjí do noci.]

¹⁷ Já však budu zpívat na tvou moc jen chvály, †
       z lásky tvé se zrána vděčně radovat. *
       Neboť tys můj hrad, jsi útočiště v nouzi,
¹⁸ ty jsi moje síla, jenom tobě zpívám, *
       Pane, tys můj hrad, můj milosrdný Bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Ant. 3 Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.

Žalm 59 (60)
Prosba o pomoc po porážce

Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět. (Jan 16, 33)

³ Bože, to tys nás zavrhl a rozbil, *
      hněvem jsi vzplanul: dej nám znovu vstát! –

⁴ Zemí jsi otřásl a rozpoltil ji: *
      zhoj její rány! Vždyť se kymácí!
⁵ Svůj národ nasytil jsi protivenstvím, *
      napojil jsi nás vínem omamným. –

⁶ Znamení vztyč těm, kdo tě uctívají, *
      před luky ať se k němu uchýlí!
⁷ Aby se tvoji věrní zachránili, *
      pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –

⁸ Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
      „Zvítězím a Sichem přidělím, *
      přeměřím i úval sukotský.
⁹ Galaád i Manasse mi patří, †
       rovněž Efraim, má přilbice, *
       Júda pak má velitelská hůl.
¹⁰ Moáb je mou umývací mísou; †
       na Edom pak botu postavím, *
       jásat budu nad Filištínskem.“ –

¹¹ Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
       kdopak mě do Edomu provodí,
¹² ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
       a jenž už s naším vojskem netáhneš! –

¹³ Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
       když pomoc od lidí je nicotná.
¹⁴ S Bohem však svedem divy udatenství, *
       on zdeptá naše ujařmitele!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Na poušti jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nese, jako nese otec svého syna, celou cestou, po které jste šli.


V. Pane, stůj při mně dle svého slibu, ať žiji.
R. Nedopusť, abych se v naději zklamal.

Modleme se:

Pane Ježíši Kriste, připomínáme si den a hodinu, kdys byl za spásu světa veden na smrt na kříži, a obracíme se k tobě s prosbou: dej, ať u tebe vždycky nacházíme odpuštění toho, co nás tíží, a stále nás chraň, abychom se nepoddávali zlému. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie