Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. listopad 2029
Sv. Klementa I., papeže a mučedníka, nezávazná památka

Byl třetím nástupcem sv. Petra na papežském stolci v Římě na sklonku 1. století - tedy v době, kdy ještě žil apoštol Jan. Sv. Irenej o něm píše (kolem roku 185), že ještě viděl a na vlastní uši slyšel apoštoly. Origenes, Eusebius a sv. Jeroným ho ztotožňují s Klementem, o němž sv. Pavel píše jako o svém spolupracovníku (Flp 4, 3). Když dostal zprávu o tom, že v korintské obci někteří mladí křesťané odmítli starší kněze, poslal do Korintu dopis, v němž vybízí k svornosti, pokoji a pořádku a zároveň zdůrazňuje, že biskupové, kněží a jáhnové mají pravomoc od apoštolů a jejich právoplatných nástupců. Tento jeho list je také jedním z  nejstarších dokladů obsahu starokřesťanských přímluv. Zemřel ve vyhnanství u Černého moře. Sv. Cyril a Metoděj nalezli během svého působení na Krymu jeho ostatky, vzali je s sebou do Konstantinopole, potom na Moravu a v  roce 867 je přinesli do Říma, kde je uložili do starobylé baziliky nesoucí jeho jméno.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného

Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)

I

¹ Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
      napadni ty, kdo mě napadli!
² Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
      povstaň a pospěš mi na pomoc, *
      řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –

     ³ [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
     ⁴   ať padne hanba a ostuda na ty, *
       kdo se mě snaží zahubit,

       ať musí couvnout se zahanbením, *
       ti, kdo mou zkázu osnují!
     ⁵ Ať je jim jako ve větru plevám, *
       až anděl Páně je požene,
     ⁶ ať jejich cesta je temná a kluzká, *
       až anděl Páně je bude štvát!
     ⁷ Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
       pro nic a za nic mi strojili past.
     ⁸ Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
       ať do svých léček sami se chytí, *
       sami ať padnou do svých jam!]

⁹ Zato má duše zajásá v Pánu *
      z radosti nad jeho pomocí.
¹⁰ Tělem i duší pak budu volat: *
       „Pane, kdo tobě se vyrovná!
    Ty chráníš slabého před silnějším, *
       chudáka před oloupením!“ –

¹¹ Oni však předvedli falešné svědky *
       k výslechu o tom, co nemohu znát.
¹² Zlem se mi za dobro odvděčili: *
       usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

II

¹³ Když oni stonali, já chodil v žíních, †
      za ně sám sebe mořil jsem posty -*
      kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
¹⁴ Tak jako pro svého přítele, bratra, †
      chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
      shrben a posypán popelem. –

¹⁵ Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
      shlukli se proti mně do jednoho,
    tlačí se na mne i ti, které neznám, *
      potupným křikem mě bez dechu štvou,
¹⁶ hanebně se mi posmívají, *
      skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

III

¹⁷ Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
      Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
      můj život vyrvi ze spárů lvích!
¹⁸ Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
      chvály před četným shromážděním. –

¹⁹ Aby se nade mnou neradovali *
      všichni ti úskoční nepřátelé,
     aby se pohledem nedomlouvali, *
      kdo na mne bez příčin mají zášť.

      ²⁰ [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
         proti tichým jen smýšlejí lest.
      ²¹ Na plná ústa se chechtají, křičí: *
         „Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

²² Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
      nevzdal se, Pane, ode mne!
²³ Procitni, povstaň mi na ochranu, *
      zastaň se, Pane a Bože můj! –

      ²⁴ [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
          Bože, ať ze mne si netropí smích.
      ²⁵ Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
          Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

      ²⁶ Ať se naopak propadnou studem *
          ti, které těší mé neštěstí,
          ať mají z hanby a ostudy šaty, *
          kdo se tak pyšní nade mnou!]

²⁷ Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
      ať mohou říkat: „Pán je velký! *
      Je svému věrnému zachráncem!“ –
²⁸ Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
      bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

V. Můj synu, zachovej má slova.
R. Dodržuj mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

     Tak praví Hospodin: ^12.9„V ten den všechny pohany, kteří táhnou proti Jeruzalému, vyhledám, abych je zničil. ¹⁰Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitování, budou hledět na mne. Budou naříkat nad tím, kterého probodli, jako se naříká nad jediným synem, budou nad ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. ¹¹V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek, jako se naříká v Hadad-Rimmonu na megidské pláni. ¹²Země bude naříkat, každý rod zvlášť.
     ^13.1V ten den se otevře pramen pro Davidův dům a pro jeruzalémské obyvatele na obmytí hříchu a  nečistoty. ²V ten den – praví Hospodin zástupů – vyhladím ze země jména model, už se na ně nebude vzpomínat, odstraním ze země i lžiproroky a ducha nečistoty. ³Kdyby ještě někdo prorokoval, otec a  matka, kteří ho zrodili, mu řeknou: ‚Už nesmíš být naživu, neboť jsi v Hospodinově jménu mluvil lež!‘ A otec a matka, kteří ho zrodili, ho probodnou za to, že prorokoval.
     ⁴V ten den se bude každý prorok stydět za vidění, které měl, když vystupoval jako prorok; už nebude oblékat chlupatý kožich, aby klamal, ⁵ale řekne: ‚Nejsem prorokem, ale pracuji na půdě, neboť půda je od mladosti mým majetkem.‘ ⁶Kdyby mu někdo řekl: ‚A co ty jizvy na tvých prsou?‘ odpoví: ‚byly mi zasazeny v domě těch, kteří mě milovali.‘

⁷Povstaň, meči, proti mému pastýři,
proti mému důvěrnému příteli
– praví Hospodin zástupů -
bij pastýře, ať se rozprchne stádo.
Pak napřáhnu svou ruku proti maličkým ovcím.“
⁸Tak se stane na celé zemi
– praví Hospodin:
zahynou, zajdou na ní dvě třetiny,
jen třetina na ní zůstane.
⁹Tuto třetinu provedu ohněm;
roztavím je, jako se taví stříbro,
vyzkouším je, jako se zkouší zlato.
Bude volat moje jméno, a já ho vyslyším.
Řeknu: ‚Je to můj lid‘
a on zvolá: ‚Hospodin je můj Bůh!‘“

RESPONSORIUM

O. Vy všichni se dnes v noci nade mnou pohoršíte, neboť je psáno: * Budu bít pastýře a ovce ze stáda se rozprchnou.
V. Povstaň, meči, proti mému pastýři, proti mému důvěrnému příteli – praví Hospodin. * Budu bít pastýře a ovce ze stáda se rozprchnou.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého papeže Klementa I. Korinťanům

     Jak blahoslavené a jak podivuhodné jsou Boží dary, milovaní! Život v nesmrtelnosti, sláva ve spravedlnosti, pravda v otevřenosti, víra v důvěře, kázeň ve svatosti. A to všechno už podléhá našemu poznání. Jaké asi je tedy to, co se chystá pro všechny, kdo vytrvávají v naději? Jen sám nejsvětější Tvůrce a Otec všech věků ví, kolik toho je a jak je to krásné. My se proto vynasnažme, abychom se dostali do počtu těch, kdo na něho spoléhají, abychom dostali podíl na zaslíbených darech.
     Ale jak k tomu dojde, milovaní? Přilneme-li svým smýšlením věrně k Bohu, zaměříme-li své úsilí k tomu, co je mu milé a příjemné, budeme-li jednat podle jeho nejčistší vůle, odvrhneme-li od sebe veškerou nepravost a zlobu, hrabivost, sváry, špatnosti a zlomyslnosti.¹
     To je cesta, milovaní, na níž jsme nalezli svou spásu, Ježíše Krista, velekněze našich obětí, našeho zastánce a pomocníka v naší slabosti. Skrze něho upíráme svůj zrak k nebeským výšinám; skrze něho hledíme do neposkvrněné a vznešené Boží tváře; skrze něho se otevřely oči našeho srdce; skrze něho se naše nerozumná a zatemnělá mysl otevírá jako květ podivuhodnému Božímu světlu; skrze něho nám bylo z Boží vůle dopřáno okusit nesmrtelného poznání: vždyť on je odleskem Boží velebnosti a je o to větší než andělé, oč vznešenější jméno dostal dědictvím.²
     Nuže, muži bratři, jako Kristovi vojáci konejme svou službu se vší vytrvalostí podle jeho dokonalých přikázání. Velcí přitom nemohou být bez malých ani malí bez velkých; všichni jsou jakoby navzájem propojeni a pro všechny z toho vyplývá užitek. Přirovnejme to k našemu tělu: hlava bez nohou není nic, stejně ani nohy bez hlavy, a i ty nejnepatrnější tělesné orgány jsou nezbytné a celému tělu užitečné;³ aby však celek těla zůstával zdravý, všechny části pracují v souhře a řídí se jediným řádem.
     Ať tedy celé naše tělo zůstává zdravé v Kristu Ježíši a každý ať se podřizuje svému bližnímu, jak mu bylo určeno darem milosti: silný ať se stará o slabého, slabý zase ať má silného v úctě; boháč ať je štědrý k chuďasovi a chuďas ať vzdává Bohu díky za to, že tak obdaroval toho, jenž mu pomohl z nouze; moudrý ať neukazuje svou moudrost slovy, ale dobrými skutky; a kdo je pokorné mysli, ať si sám nedává dobré vysvědčení, ale nechá svědectví o sobě druhým.
     A protože tohle všechno máme od Boha, musíme mu za všechno děkovat. Budiž mu sláva na věky věků. Amen.
     ¹ srov. Řím 1, 29
     ² srov. Žid 1, 3.4
     ³ srov. 1 Kor 12, 12a násl.

RESPONSORIUM

O. Byl jako rozvážný muž, který si postavil dům na skále, a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného. * Bůh si ho vyvolil ke kněžské službě.
V. Za svého života se líbil Bohu a byl uznán za spravedlivého. * Bůh si ho vyvolil ke kněžské službě.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, tys dával svatému papeži Klementovi sílu, aby jako kněz slavil Kristovu oběť a hlásal evangelium a jako mučedník aby se sám stal obětí a věrnost Kristu potvrdil svou smrtí; v den, kdy si to připomínáme, nás naplň radostí, že se tvá síla tak mocně projevuje na tvých svatých. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie