lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. září 2029
Sv. Kosmy a Damiána, mučedníků, nezávazná památka


Podle nejstarších literárních památek byli dvojčata, žili v maloasijské Kilikii (dnešním jižním Turecku) a bezplatně léčili nemocné. V době Diokleciánova pronásledování (kolem roku 305) položili život za svou víru a byli pohřbeni v syrském městě Cyrrhu. Odtud se jejich úcta rozšířila na Východě i na Západě. Koncem 5. století byla jejich jména zařazena do seznamu světců v mešním římském kánonu, kde zastupují křesťanský Východ. Papež Felix IV. (525-530) jim dal postavit baziliku na římském Foru; jejich památka slavená 27. IX. byla patrně výročním dnem posvěcení této baziliky. Na začátku 10. století jim byl zasvěcen kostel ve Staré Boleslavi. Jsou uctíváni jako patroni lékařů a lékárníků.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.

Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.

Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.

To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

I

2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!

4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

5 Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.

6 Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.

7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

II

8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.

9 Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.

10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

11 Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.

12 Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.

13 Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.

15 Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.

16 I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,

18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.

19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.

20 Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

III

21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;

22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.

23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.

24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.

25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.

27 Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.

28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.

29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.

30 S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Všichni se divili milým slovům.
R. Která vycházela z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Ezechiela

37, 1-14
Hospodin vzkřísí svůj národ

     1Hospodinova ruka na mě spočinula, Hospodin mě v duchu vyvedl a přivedl do širokého údolí, které bylo plné kostí. 2Pak mi poručil jít kolem nich dokola – bylo jich totiž na širém poli velmi mnoho a  byly už velmi vyschlé – 3a řekl mi: „Synu člověka, mohou tyto kosti ožít?“ Odpověděl jsem: „Pane, Hospodine, ty to víš!“ 4Pak mi pravil: „Prorokuj o těchto kostech! Řekneš jim: Suché kosti, slyšte Hospodinovo slovo! 5Tak praví Pán, Hospodin, těmto kostem: Vdechnu vám dech života a znovu ožijete. 6Dám na vás zase šlachy, přikryji vás masem, potáhnu vás kůží, dám vám dech života a  ožijete. Tak poznáte, že já jsem Hospodin.“
    
7Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo rozkázáno. Když jsem prorokoval, nastal hluk, veliké chrastění, kosti se spojovaly jedna s druhou. 8Viděl jsem potom, jak se na nich objevily šlachy, vyrostlo maso, svrchu je potáhla kůže, ale nebyl v nich život. 8Potom mi řekl: „Prorokuj k dechu života, prorokuj, synu člověka, a řekni k dechu života: Tak praví Pán, Hospodin: Přijď, dechu života, od čtyř větrů a věj na tyto zabité, ať ožijí!“ 10Když jsem prorokoval, jak mi poručil, vešel do nich dech života, ožili a postavili se na nohy – byl to velmi veliký zástup.
    
11Pak mi řekl: „Synu člověka, tyto kosti, to je celý Izraelův dům. Stále jen říkají: ‚Uschly naše kosti, zhynula naše naděje, veta je po nás!‘ 12Proto prorokuj a řekni jim: Tak praví Pán, Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. 13Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! 14Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi, a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal“ – praví Hospodin.

RESPONSORIUM

Ez 37, 12.13; Jan 11, 25

O. Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide. * Tu poznáte, že já jsem Hospodin.
V. Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít. * Tu poznáte, že já jsem Hospodin.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

(Sermo 329, 1-2: PL 38, 1454-1455)

Výkupnou cenou za drahocennou smrt mučedníků je smrt Kristova

     Na přeslavných činech svatých mučedníků, kteří jsou všude výkvětem Církve, sami poznáváme, jak je pravdivé, co jsme zpívali: Je drahá v očích Páně smrt těch, kdo jsou mu oddáni.1 Je drahocenná v očích našich i v očích toho, pro nějž zemřeli. Ale výkupnou cenou za všechny ty smrti je smrt jednoho. Kolik smrtí vykoupil ten jeden, který podstoupil smrt, a bez jehož smrti by se pšeničné zrno nerozmnožilo? Slyšeli jste, co řekl, když se blížil k svému umučení, a to znamená, když se blížil k našemu vykoupení: Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo, odumře-li však, přinese hojný užitek.2
     On na kříži vyplatil velikou cenu, aby nás získal, tam se otevřel měšec s výkupným za nás. Když voják probodl kopím jeho bok, vytrysklo odtamtud výkupné za celý svět. Byli vykoupeni mučedníci i ostatní věřící; ale víra mučedníků byla vystavena zkoušce, a svědkem toho je jejich krev. Vrátili, co bylo na ně vynaloženo, a tak splnili, co říká svatý Jan: Jako Kristus za nás položil svůj život, tak i my jsme povinni položit život za své bratry.3 A jinde se říká: Když zasedneš k velkolepé hostině, uvažuj pečlivě o tom, co se ti předkládá, neboť něco podobného musíš také ty uchystat.4 Je to velkolepá hostina, při níž je pokrmem sám Pán té hostiny. Nikdo nedává hostům za pokrm sám sebe, to činí jedině náš Pán, Kristus. On je hostitelem a on sám je také pokrmem a nápojem. Mučedníci tedy uvážili pečlivě, co jedli a pili, a splatili to něčím podobným.
     Ale jak by mohli splatit něčím podobným, kdyby jim to, čím splatili, nedal ten, kdo to jako první na ně vynaložil? Čím nyní odvděčím se Pánu za všechno, co mi prokázal? Vezmu kalich spásy.5 Jaký je to kalich? Kalich utrpení, hořký, ale uzdravující. Kalich, jehož by se nemocný bál dotknout, kdyby se z něho nejdřív nenapil lékař. Takový je to kalich. Poznáváme ten kalich z úst Kristových, když říká: Otče můj, jestliže je to možné, ať mě mine tento kalich.6 O tomto kalichu říkali mučedníci: Vezmu kalich spásy a jméno Páně oslavím.7
     Nebojíš se však, že nebudeš mít dost síly? Jak to, že se nebojíš? Vždyť budu vzývat jméno Páně. Jak by mohli mučedníci zvítězit, kdyby v nich nezvítězil ten, který řekl: Buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět.8 Vládce nebes řídil jejich mysl i jazyk; na zemi skrze ně přemáhal ďábla, a v nebi mučedníky korunoval. Šťastní, kdo takto pili z toho kalicha! Přestáli všechnu bolest a získali věčnou slávu.

     1 Žl 115 (116), 15
     2 Jan 12, 24
     3 srov. 1 Jan 3, 16
     4 srov. Př 23, 1 (Vulg.)
     5 Žl 115 (116), 12-13
     6 Mt 26, 39
     7 Žl 115 (116), 13
     8 Jan 16, 33

RESPONSORIUM

Srov. Ef 4, 4.5

O. Mučedníci pro Pána slavně prolili svou krev; milovali Krista a následovali ho v životě i ve smrti. * Proto si zasloužili vítěznou korunu.
V. Měli jednoho ducha a jednu víru. * Proto si zasloužili vítěznou korunu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys ve své moudré prozřetelnosti přivedl svatého Kosmu a Damiána k věčné slávě a učinils je našimi pomocníky; slavíme dnes jejich památku a prosíme tě: uč nás žít tak, abychom tě chválili celým svým životem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie