Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. květen 2029
Sv. Bedy Ctihodného, kněze a učitele Církve, nezávazná památka

Narodil se kolem roku 673 na území benediktinského kláštera ve Wearmouthu v severní Anglii. V sedmi letech byl do tohoto kláštera dán na vychování, krátce na to přešel do nově založeného kláštera v Jarrowě. Tam se stal v devatenácti letech jáhnem. Učil v klášterní škole a začal s  profesionální svědomitostí psát dějiny církve v Anglii, dokončil je v roce 731. Po vysvěcení na kněze (703) psal po vzoru starých církevních Otců komentáře k  Písmu svatému. Jak sám napsal, jeho radostí bylo studovat, vyučovat a psát. Zemřel 26.V.735. V roce 1899 byl prohlášen za učitele Církve.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.

Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje

Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)

I

² Pojď mě zachránit, Bože, *
      voda až k hrdlu mi sahá,
³ bořím se v hlubokém bahně, *
      jako by bezedné bylo,
   padl jsem do hlubin vodních, *
      proud mě strhuje s sebou.
⁴ Jsem už vysílen křikem, *
      hrdlo mám ochraptělé,
   oči mi hleděním slábnou, *
      jak čekám na svého Boha.
⁵ Víc, než mám na hlavě vlasů, *
      je těch, kdo mají mě v zášti,
   silnější nežli mé kosti
      jsou, kdo mě stíhají křivě. *
   Vrátit mám to, co jsem nevzal! –

⁶ Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
      prohřešky moje nejsou ti tajny.
⁷ Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
      kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
   ať kvůli mně se nedočká hanby, *
      kdo hledá Boha Izraele! –

⁸ Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
     pohana ulpěla na mé tváři.
⁹ Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
       synům mé matky jsem jako cizí. –

¹⁰ Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
       hanoben těmi, kdo hanobí tebe.
¹¹ Sebe jsem týral mnohými posty, *
       ale i to mi jen k potupě bylo. –

¹² V pytli jsem chodil za pokání, *
       za to jsem jim byl leda pro smích.
¹³ Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
       opilci zpívají posměšky o mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

II

¹⁴ Já však se modlím k tobě, Pane! *
       Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
    jak jenom ty se smilovat umíš, *
       jak jenom ty jsi v pomoci věrný!
¹⁵ Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
       zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,
¹⁶ aby mě proud už nestrhoval, †
       aby mě hloubka nepohltila, *
       ať propast nade mnou nezavře jícen! –

¹⁷ Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
       shlédni ke mně v svém milosrdenství!
¹⁸ Neukrývej se před služebníkem, *
       vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –

¹⁹ Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
       zachraň mě navzdor mým nepřátelům!
²⁰ Ty přece znáš mé ponížení, *
       před tebou stojí mí protivníci. –

²¹ Zahanbení mi zlomilo srdce, *
       potupa má je nezhojitelná;
    doufal jsem v soucit, ale marně, *
       v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.
²² Žluč mi kapali do mého jídla, *
       v žízni mě octem napájeli.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.

III

³⁰ Já však jsem ubožák v bídě, *
       chraň mě svou pomocí, Bože!
³¹ Chci jménu Božímu zpívat, *
       vděčně je chválit a slavit.
³² To bude milejší Pánu, *
       nad žertvu rohatých býků. –

³³ Těšte se, pokorní, z toho: *
       Kdo hledá Boha, ten sílí!
³⁴ Neboť Pán ubohé slyší, *
       nezhrdne zajatci svými.
³⁵ Chval ho nebe i země, *
       moře a vše, co v něm žije! –

³⁶ Neboť Bůh zachová Sión, †
       zbuduje judská města; *
       budou v nich žít a sídlit
³⁷ potomci těch, kdo mu slouží; †
       kdo jeho jméno ctí s láskou, *
       najdou v nich navždy svůj domov.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.

V. Pán nás naučí svým cestám.
R. A budeme chodit po jeho stezkách.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Kazatel

     ^8,5Kdo zachovává příkaz, nezakusí zlo. Moudré srdce zná pravý čas, ⁶neboť pro každou záležitost je pravý čas, vždyť zlo velmi tísní člověka. Neví totiž, co se stane. ⁷Kdo by mu sdělil, kdy se co stane? ⁸Člověk nemá moc nad dechem života, aby ho zadržel, nemá moc nade dnem smrti, nemůže uniknout z bitvy. Ani nepravost nezachrání svého původce.
     ⁹Toto všechno jsem viděl, když jsem si všímal všeho dění, které probíhá pod sluncem v čase, kdy člověk vládne nad člověkem k jeho škodě.
     ¹⁰A tak jsem viděl zlosyny nesené k pohřbu, viděl jsem však i odcházet ze svatého místa a dostávat se do zapomenutí v městě ty, kdo jednali správně. I to je marnost. ¹¹Poněvadž nejsou zločinné skutky trestány hned vzápětí, lidé mají plno chutí páchat zlo i proto, ¹²že hříšník si žije dlouho, třebaže spáchal zlo i stokrát. Přece však vím, že se budou mít dobře ti, kdo se bojí Boha právě proto, že se ho bojí. ¹³Ale zlosynovi se nepovede dobře, neprodlouží svůj život jako stín, protože se Boha nebojí.
     ¹⁴A přece se stává taková marnost na zemi: Jsou spravedliví, kterým se vede, jak by to zasluhovali zlosynové, a jsou zlosynové, kterým se vede, jak by to zasluhovali spravedliví. Říkám, že i to je marnost.
     ¹⁵Proto jsem chválil radost. Není jiné štěstí pro člověka pod sluncem než jíst a  pít a radovat se. To ať ho doprovází při jeho trápení ve dnech jeho života, který mu Bůh daroval pod sluncem.
     ¹⁶Když jsem se snažil poznat moudrost, tu jsem viděl všechno, co se děje na zemi. Ani ve dne, ani v noci jsem nezavřel oči ke spánku. ¹⁷A poznal jsem, že nic z  toho, co Bůh dělá pod sluncem, člověk nemůže odhalit. Ať se člověk namáhá hledáním sebevíc, nic neodhalí. I kdyby si mudrc myslel, že to pozná, nemůže odhalit nic.
     ^9,1O tom všem jsem uvažoval v srdci a poznal jsem, že spravedliví a moudří jsou se svými skutky v Boží ruce. Člověk nemůže poznat nic z toho, co se vztahuje na lásku nebo nenávist. ²Obojí je před ním marnost, protože všechny potkává stejný osud,
spravedlivého i zlosyna,
čistého i poskvrněného,
toho, kdo obětuje, i toho, kdo neobětuje.
Stejně se daří dobrému i hříšnému,
tomu, kdo přísahá,i tomu, kdo se přísahy štítí.
     ³Toto zlo je ve všem, co se děje pod sluncem, že všechno má stejný osud. I srdce lidí je plné zloby. Pošetile smýšlejí ve svých srdcích za svého života a potom jdou k mrtvým. ⁴Každý, kdo žije, má nějakou naději. Vždyť lepší je živý pes než mrtvý lev. ⁵Neboť, živí aspoň vědí, že musí umřít, ale mrtví nevědí vůbec nic. Nedostanou odplatu, poněvadž ta tam je vzpomínka na ně. ⁶Jejich láska, jejich nenávist, jejich závist – všechno je pro ně odbyto, nemají už podíl na ničem, co se děje pod sluncem.

⁷A proto jez v radosti svůj chléb
a pij v dobré náladě své víno,
neboť Bůh už tvé skutky ocenil.
⁸Vždycky nos bílé šaty radosti,
ať na tvé hlavě neschází olej.

     ⁹Těš se v životě se svou milovanou manželkou po všechny dny svého prchavého bytí, které ti Bůh dal pod sluncem. To je totiž tvůj úděl v tomto životě, v trápení, v němž se lopotíš pod sluncem. ¹⁰Všechno, co můžeš, dělej podle svých sil, vždyť není ani činnost, ani uvažování, ani poznání nebo moudrost v podsvětí, kam kráčíš.
 

RESPONSORIUM

O. Zvěstujeme to, co oko nevidělo, co ucho neslyšelo a nač člověk ani nikdy nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují. * Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží.
V. Nic z toho, co Bůh dělá pod sluncem, člověk nemůže odhalit. * Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu o smrti svatého Bedy Ctihodného od jeho žáka Cuthberta

     Když nadešlo úterý před Nanebevstoupením Páně, počal Beda silněji churavět. Trpěl krátkým dechem a na nohou se ukázal mírný otok. Přesto celý ten den vyučoval a vesele diktoval. Občas mezi jiným řekl: „Učte se rychle, nevím, jak dlouho ještě budu živ, a zda si mě zakrátko můj Tvůrce nevezme.“ Nám se však zdálo, že dobře zná svůj konec. Tak strávil noc v bdění a díkůčinění.
     Když se rozednilo, tedy ve středu, přikázal, abychom pečlivě psali dál, co jsme začali. Dělali jsme to až do třetí hodiny. Od třetí hodiny jsme konali procesí s ostatky svatých, jak to vyžadoval zvyk toho dne. Ale jeden z nás zůstal s ním a řekl mu: „Milý mistře, z knihy, kterou jsi diktoval, chybí ještě jedna kapitola. Bylo by ti obtížné, odpovídat dále na otázky?“ On na to řekl: „Je to snadné. Vezmi si pero, uprav si ho a rychle piš!“ A ten tak učinil.
     O deváté hodině mi řekl: „Mám ve své skříňce nějaké cenné věci: pepř, šátky a kadidlo. Běž rychle a přived ke mně kněze našeho kláštera, abych jim rozdal dárky, které mi Bůh daroval.“ A když se shromáždili, hovořil k nim a každého napomenul a snažně prosil, aby za něj sloužili mše a pečlivě vykonali modlitby. Oni to rádi slíbili.
     Všichni naříkali a plakali, a hlavně proto, že řekl, že podle jeho soudu už nebudou dlouho vidět jeho tvář na tomto světě.¹ Měli však radost, když řekl: „Je čas, chce-li to tak můj Stvořitel, abych se vrátil k tomu, který mě učinil, který mě utvořil z ničeho, když jsem ještě nebyl. Dlouho jsem žil a dobře se slitovný Soudce staral o můj život. Chvíle, kdy mám odejít, je tady,² mám touhu zemřít a být s Kristem.³ Vždyť má duše touží spatřit svého Krále v jeho slávě.“ A ještě mnoho jiného říkal pro naše poučení a radostně strávil celý den až do večera.
     A Wiberth, chlapec, o němž už byla řeč, ještě řekl: „Milovaný mistře, ještě jedna věta není dopsána.“ On na to: „Tak rychle piš!“ Po chvíli pravil chlapec: „Teď je věta hotova.“ A on odpověděl: „Dobře, řekl jsi pravdu, dokonáno jest. Vezmi mou hlavu do svých rukou, protože velmi rád budu sedět naproti svému svatému místu, kde jsem se modlíval. Tak budu moci vsedě vzývat svého Otce.“
     A tak zpíval na podlaze svého domku: „Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.“ A když vyslovil jméno Ducha Svatého, vydechl naposled. A za to, že se zde vždycky s takovou opravdovostí snažil Boha chválit, odebral se, jak můžeme nepochybně věřit, do nebeských radostí, po nichž toužil.
     ¹ srov. Sk 20, 38
     ¹ 2 Tim 4, 6
     ¹ Flp 1, 23

RESPONSORIUM

O. Celý život jsem strávil v klášteře a zcela jsem se věnoval rozjímání nad Písmem, a pokud mi zbýval čas mezi řeholními povinnostmi a péčí o chrámový zpěv, * vždy bylo pro me radostí studovat, vyučovat, psát, aleluja.
V. Kdo se bude Božími přikázáními řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký. * Vždy bylo pro me radostí studovat, vyučovat, psát, aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého kněze Bedu, aby svou zbožností a učeností vzdělával tvou Církev; na jeho přímluvu dej, ať je i náš život prozářen pravou moudrostí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie