Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. prosinec 2028
Sv. Mikuláše, biskupa, nezávazná památka

Byl biskupem v Myře v maloasijské Lykii (na dnešním území Turecka). Zemřel kolem poloviny 4. století. Jeho úcta se rychle rozšíříla po celé východní oblasti a od 10. století i na Západě. V roce 1082 byly jeho ostatky přeneseny do italského města Bari.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

I

² S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
³     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!
⁴ Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

⁵ Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.
⁶ Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
⁷ K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

II

⁸ A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
⁹ Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.
¹⁰ Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

¹¹ Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.
¹² Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.
¹³ Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

¹⁴ Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
¹⁵ Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.
¹⁶ I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

¹⁷ Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
¹⁸ vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.
¹⁹ Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.
²⁰ Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

III

²¹ Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;
²² za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.
²³ Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.
²⁴ Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.
²⁵ Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

²⁶ K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.
²⁷ Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.
²⁸ Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.
²⁹ Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.
³⁰ S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V.  Pane, náš Bože, obrať nás.
O.  Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

     ¹Zazpívám píseň svému miláčkovi,
píseň svého přítele o jeho vinici.
     Vinici měl můj přítel
na úrodném svahu.
²Oplotil ji, očistil od kamení,
osázel ji ušlechtilou révou.
Uprostřed postavil věž,
i lis v ní vyhloubil:
čekal, že ponese hrozny,
ona však plodila pláňata.
     ³Nyní tedy, obyvatelé Jeruzaléma
a judští mužové,
suďte mezi mnou a mou vinicí!
⁴Co jsem měl ještě udělat své vinici
a neudělal jsem?
Když jsem čekal, že ponese hrozny,
proč přinesla plané plody?
     ⁵Teď vám ukážu,
co udělám své vinici:
odstraním její plot,
že ji spasou,
rozbořím její zeď,
že ji rozšlapou.
⁶Udělám z ní pustinu,
nebude ořezána ani okopána,
vzroste v trní a hloží.
Mrakům dám příkaz, aby ji nezkropily deštěm.
     ⁷Vinicí Hospodina zástupů je dům Izraele,
Judovci – jeho milou sazenicí.
Čekal spravedlnost, a hle – nepravost,
čekal právo, a hle – bezpráví!

RESPONSORIUM

O.  Tvou vinici pustoší kanec z lesa a polní zvěř se na ní pase. Pohleď, Pane, a probuď svoji moc, * ujmi se zahrady, již jsi vysázel svou paží.
V.  Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! Popatři z výšin nebeských a pohleď! Svou paží se zas ujmi révy své. * Ujmi se zahrady, již jsi vysázel svou paží.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého biskupa Augustina na Janovo evangelium

     Pán se ptá na to, co předem věděl. Ptá se, nikoli jednou, ale i podruhé a do třetice, zda ho Petr miluje. Stejněkrát slyší od Petra, že ho miluje, a  stejněkrát Petrovi svěřuje, aby pásl jeho ovce.¹
     Po trojím zapření přichází trojí vyznání, aby jazyk nesloužil lásce méně než strachu a aby se nezdálo, že hrozba smrti vyvolá více slov než skutečnost života. Zatímco strach se projevil zapřením pastýře, úkolem lásky by měla být péče o jeho stádo.
     Ti, kdo pasou Kristovy ovečky v takovém duchu, jako by patřily jim, a ne Kristu, přesvědčivě ukazují, že nemilují Krista, ale sebe.
     Ona opakovaně vštěpovaná slova Kristova probouzejí k bdělosti vůči těm, na něž si stěžuje apoštol: Všichni jdou za svým prospěchem, ne za tím, co je Kristovo.²
     Vždyť co znamená ono: Miluješ mě? Pas moje ovce!³ Je to, jako by bylo řečeno: Jestliže mě miluješ, nemysli na svou vlastní pastvu, ale na mé ovce. Pas je a nezapomínej, že patří mně, a ne tobě. Snaž se, aby byly mou slávou, nikoli tvou, mým vlastnictvím, nikoli tvým, mým bohatstvím, nikoli tvým. A nezařazuj se mezi ty, kteří přispívají k nebezpečnosti doby svou sebeláskou a vším ostatním, co s tímto pramenem zla souvisí.⁴
     Kristovi pastýři ať jsou tedy nesobečtí a pasou ovce ne jako svůj, ale Kristův majetek.
     Především však se musí každý pastýř Kristova stáda vyvarovat, aby nešel za vlastním prospěchem místo za tím, co si přeje Ježíš Kristus; a nikdo nesmí těch, za které Kristus prolil svou krev, zneužívat k uskutečnění vlastních cílů.
     Kristova láska se musí v pastýři jeho ovcí rozhořet takovým duchovním žárem, že přemůže i přirozený strach před smrtí, který nás naplňuje, i když chceme žít s Kristem.
     Ať je však tíha smrti jakákoli, musí ji přemoci síla lásky. Vždyť milujeme toho, který je náš život, a přesto neváhal za nás zemřít.
     Kdyby tíha smrti neexistovala a smrt byla lehká, sláva mučedníků by nebyla nijak veliká. Jestliže si však dobrý Pastýř, který položil za své ovce vlastní život,⁵ z těchto ovcí vybral tolik mučednických svědků, tím spíš se mají až nasmrt bít za pravdu a do krve bojovat proti hříchu⁶ ti, kterým Kristus svěřil své ovce, aby jim byli pastýři, učiteli a vůdci.
     Kristus dal zajisté svou smrtí příklad. Kdo by nenahlédl, že především pastýři mají následovat tohoto Pastýře, jestliže ho následovalo i tolik oveček? Ostatně i sami pastýři jsou ovcemi jediného Pastýře jediného stáda. Neboť všechny nás přijal za své ovce a za všechny trpěl a dokonce se sám stal ovcí, aby se mohl za všechny obětovat.
     ¹ srov. Jan 21, 15-17
     ² srov. Flp 2, 21
     ³ Jan 21, 17
     ⁴ srov. 2 Tim 3, 1 a násl.
     ⁵ Jan 10, 11
     ⁶ srov. Žid 12, 4

RESPONSORIUM

O. Pán ho před králem podporoval, pro svůj lid mu dal přikázání* a ukázal mu svou slávu.
V. Pán si zvolil svého služebníka, ať pase Izraele, dědictví svoje, * a ukázal mu svou slávu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, dárce všeho dobra, vyslyš naše pokorné prosby a na přímluvu svatého biskupa Mikuláše stůj při nás v každém nebezpečí a veď nás bezpečnou cestou ke spáse. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie