Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 |
7. duben 2028, Pátek
1. týden žaltáře
Doba postní, 5. týden
Sv. Jana Křtitele de la Salle, kněze, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.
Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)
I
1 Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
napadni ty, kdo mě napadli!
2 Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
povstaň a pospěš mi na pomoc, *
řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –
3 [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
4 ať padne hanba a ostuda na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať musí couvnout se zahanbením, *
ti, kdo mou zkázu osnují!
5 Ať je jim jako ve větru plevám, *
až anděl Páně je požene,
6 ať jejich cesta je temná a kluzká, *
až anděl Páně je bude štvát!
7 Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
pro nic a za nic mi strojili past.
8 Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
ať do svých léček sami se chytí, *
sami ať padnou do svých jam!]
9 Zato má duše zajásá v Pánu *
z radosti nad jeho pomocí.
10 Tělem i duší pak budu volat: *
„Pane, kdo tobě se vyrovná!
Ty chráníš slabého před silnějším, *
chudáka před oloupením!“ –
11 Oni však předvedli falešné svědky *
k výslechu o tom, co nemohu znát.
12 Zlem se mi za dobro odvděčili: *
usilují mi o život.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
13 Když oni stonali, já chodil v žíních, †
za ně sám sebe mořil jsem posty -*
kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
14 Tak jako pro svého přítele, bratra, †
chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
shrben a posypán popelem. –
15 Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
shlukli se proti mně do jednoho,
tlačí se na mne i ti, které neznám, *
potupným křikem mě bez dechu štvou,
16 hanebně se mi posmívají, *
skřípají zuby proti mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
17 Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
můj život vyrvi ze spárů lvích!
18 Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
chvály před četným shromážděním. –
19 Aby se nade mnou neradovali *
všichni ti úskoční nepřátelé,
aby se pohledem nedomlouvali, *
kdo na mne bez příčin mají zášť.
20 [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
proti tichým jen smýšlejí lest.
21 Na plná ústa se chechtají, křičí: *
„Teď to vidíme, dobře ti tak!“]
22 Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
nevzdal se, Pane, ode mne!
23 Procitni, povstaň mi na ochranu, *
zastaň se, Pane a Bože můj! –
24 [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
Bože, ať ze mne si netropí smích.
25 Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“
26 Ať se naopak propadnou studem *
ti, které těší mé neštěstí,
ať mají z hanby a ostudy šaty, *
kdo se tak pyšní nade mnou!]
27 Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
ať mohou říkat: „Pán je velký! *
Je svému věrnému zachráncem!“ –
28 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
bez konce bude tě velebit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
V.
Obraťte se k svému Pánu, Bohu.
O.
Je dobrotivý a milosrdný.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu Židům
11Kdyby se bylo dosáhlo spravedlnosti kněžstvím levitským – neboť lid přijal Zákon za jeho působení – nač by ještě
musel být ustanovován nějaký jiný kněz podle řádu Melchizedechova, o kterém by se už nemohlo říci, že je knězem podle řádu Árónova?
12Neboť mění-li se kněžství, mění se nutně i Zákon. 13A skutečně
ten, o němž to všechno bylo řečeno, patří k jinému kmeni, z kterého nekonal nikdo službu u oltáře. 14Je
přece všem známo, že náš Pán pochází z kmene Judova, a o kněžích z tohoto kmene Mojžíš nic neřekl.
15A to je ještě zřejmější, protože se objevuje jiný kněz Melchizedechovi podobný, 16který
se jím stal ne podle předpisu o tělesném původu, nýbrž mocí života nezničitelného. 17Vždyť o něm je dosvědčeno:
„Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova.“
18Tím se ovšem ruší dřívější nařízení jako slabé a neužitečné. 19Zákon
totiž nic neudělal dokonalým – avšak místo toho přichází lepší naděje, kterou se přibližujeme k Bohu.
20A platí to tím více, že se to nestalo bez přísahy; ti druzí se totiž stali kněžími bez přísahy,
21ale Ježíš se jím stal s přísahou od toho, který mu řekl:
„Pán přísahal a nebude toho litovat:
ty jsi kněz navěky.“
22A proto se stal Ježíš ručitelem lepší smlouvy.
23Dříve se mnozí stávali kněžími, protože umírali, a nemohli tedy jimi být stále;
24Ježíš však je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na někoho jiného. 25Proto
také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za nás přimlouval.
26Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa,
27který nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve
potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť. 28Zákon totiž ustanovuje za
velekněze lidi, kteří jsou podrobeni slabosti; ale ona přísaha – pozdější než Zákon – ustanovuje Syna, který dosáhl dokonalosti navždy.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „Petrovi o víře“ od svatého Fulgencia, biskupa v Ruspe
Sama nejsvětější Trojice, jediný Bůh Starého i Nového zákona, vyžadovala od našich otců, aby jí přinášeli krvavé oběti. V těchto obětech se totiž
naznačoval převzácný úkon oné oběti, v níž se sám Bůh Syn hodlal ve svém lidství milostivě obětovat za nás.
Podle apoštolského učení totiž sám sebe vydal za nás jako dar v oběť, vůni Bohu velmi příjemnou.1 Sám skutečný Bůh a skutečný velekněz, který
kvůli nám vešel jednou provždy do svatyně, ne s krví býků a kozlů, ale se svou vlastní krví.2 Právě to naznačoval dříve židovský velekněz, když
každým rokem vstupoval s krví do velesvatyně.
To je přece ten, který v sobě jediném poskytl vše, o čem věděl, že je to nutné k našemu vykoupení. Sám zároveň kněz i oběť, sám zároveň Bůh i chrám:
kněz, neboť skrze něho jsme byli usmířeni; oběť, neboť jím jsme byli usmířeni; chrám, neboť v něm jsme byli usmířeni; a Bůh, neboť s ním
jsme byli usmířeni. Sám je tedy knězem, obětí i chrámem, protože to všechno znamená Bůh ve svém lidství. Není však Bohem sám, protože tím je
spolu s Otcem a Duchem Svatým ve svém kněžství.
Pevně se toho tedy drž a nikdy nepochybuj, že se samo jednorozené Boží Slovo, které se stalo člověkem, nabídlo Bohu za nás jako dar v oběť,
velmi příjemnou vůni Bohu. Jemu spolu s Otcem a Duchem Svatým obětovali patriarchové, proroci a kněží ve Starém zákoně zvířecí oběti. Jemu
s Otcem a Duchem Svatým, s nimiž má jediné božství, nepřestává nyní v Novém zákoně přinášet svatá a obecná Církev po celém světě ve víře a lásce oběť
chleba a vína.
V oněch dřívějších krvavých obětech bylo již totiž naznačeno tělo Kristovo, které on, sám bez hříchu, chtěl přinést v oběť za naše hříchy,
a jeho krev, kterou chtěl prolít na odpuštění našich hříchů. V této oběti máme díkůvzdání a památku těla Kristova za nás obětovaného, i jeho krve
za nás vylité z milosti samého Boha. O něm říká apoštol Pavel ve Skutcích apoštolů: Dbejte na sebe i na celé stádce, v kterém vás Duch Svatý
ustanovil za představené, abyste spravovali Boží Církev, kterou si Kristus získal vlastní krví.3
V oněch dřívějších obětech bylo obrazně naznačeno, co nám má být darováno. V této oběti se zjevně ukazuje, co nám již Bůh daroval. V oněch
dřívějších obětech se zvěstovalo, že Syn Boží má být zabit za hříšníky, v této se zvěstuje, že již byl za hříšníky zabit, jak svědčí apoštol:
Kristus přece v ten čas, když jsme ještě byli slabí, zemřel za bezbožníky.4 A dále: Byli jsme s Bohem usmířeni smrtí jeho Syna v době,
kdy jsme s ním byli ještě znepřáteleni.5 1 Ef 5, 2
2 srov. Žid 9, 12
3 Sk 20, 28
4 Řím 5, 6
5 Řím 5, 10
RESPONSORIUM
TŘETÍ ČTENÍ
Z rozjímání svatého Jana Křtitele de la Salle
Rozvažujte v srdci, milí bratři, co říká apoštol Pavel, jak Bůh ustanovil v církvi apoštoly, proroky a učitele,1 a dojdete jistě k
přesvědčení, že i vás Bůh ustanovil do vašeho úřadu a povolání. Dosvědčí vám to ostatně týž světec, neboť říká, že existují různé služby a různá
působení, ale že se v těchto jednotlivých darech ukazuje k obecnému prospěchu, to znamená k prospěchu celé Církve, jeden a týž svatý Duch.2
Není tedy pochyb, že když vám byla dána taková milost, vyučovat chlapce, zvěstovat jim evangelium a vzdělávat je v náboženském duchu, je to
veliký dar od Boha, a že on sám vás k tomuto svatému dílu povolal.
Chlapci svěření vaší péči by tedy v celém vašem učitelském působení měli vidět, že jste Boží služebníci, protože konáte svou práci s velikou
láskou a opravdovou poctivostí. A dále ať vás k vašemu povolání ještě víc připoutává pomyšlení, že nejste jen služebníci Boží, ale i služebníci
Ježíše Krista a jeho Církve.
Říká to totiž svatý Pavel. Nabádá přece, aby byli za Kristovy služebníky považováni všichni, kdo hlásají evangelium, kdo píšou list, jejž diktuje
Kristus, nikoli inkoustem, ale Duchem živého Boha, a nikoli na deskách kamenných, ale na živých deskách srdcí,3 pro vás srdcí vašich
chlapců. Ať na vás proto naléhá Boží láska,4 protože Ježíš Kristus zemřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě,
ale pro toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých.5 Kéž vaše svědomitost a horlivost působí na vaše žáky, aby si uvědomovali, že
je skrze vás vlastně povzbuzuje sám Bůh, protože vystupujete jako vyslanci Kristovi.6
Také je třeba ukázat Církvi, jak velice ji milujete, a dát jí důkazy vaší horlivosti. Pracujete přece skrze Církev, a ta je Kristovým tělem.
Prokažte tedy svou horlivou službou, že milujete ty, jež vám Bůh svěřil, tak jako Kristus miloval svou Církev.
Vynaložte všechno úsilí, aby se vaši chlapci zapojili do stavby Církve, tohoto Božího chrámu, a tak aby dosáhli toho, že z Boží milosti budou
moci jednou stanout před soudnou stolicí Ježíše Krista slavní, bez poskvrny nebo vrásky nebo čehokoli jiného.7 Ať se v nadcházejícím
věku ukáže nesmírné bohatství milosti,8 kterou jim Bůh dal, když jim pomáhal ke vzdělání, a kterou dal vám k jejich vyučování a
výchově, aby získali dědictví v království Božím, v království našeho Pána Ježíše Krista.
1 srov. 1 Kor 12, 28
2 srov. 1 Kor 12, 5.11
3 srov. 2 Kor 3, 3
4 srov. 2 Kor 5, 14
5 srov. 2 Kor 5, 15
6 srov. 2 Kor 5, 20
7 srov. Ef 5, 27
8 srov. Ef 2, 7
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Jana, aby ukazoval mládeži cestu ke spáse; dávej své Církvi moudré
vychovatele, aby pod jejich vedením vyrůstaly děti v dobré lidi a křesťany. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie