Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. leden 2028
Pro OP: Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, památka

Narodil se kolem roku 1175 v Peňafortu u Barcelony. Vystudoval katedrální školu v Barceloně, kde později jako kněz také vyučoval. Rozhodl se věnovat speciálně studiu církevního práva. Proto odešel do Boloně, neboť tamější univerzita vynikala v oboru právních věd. Na boloňské univerzitě pak zůstal a vyučoval. Po setkání s blahoslaveným Reginaldem, jenž na něj silně zapůsobil, se rozhodl vstoupit do řádu. Po návratu do Španělska založil klášter v Barceloně. Spolupracoval se svatým Petrem Nolaskem při zakládání řádu mercedářů pro vykupování otroků a sepsal pro tento řád pravidla. V roce 1230 jej papež Řehoř IX. povolal do Říma a zvolil si jej za svého penitenciáře, zpovědníka a osobního kaplana. V Římě na papežův příkaz uspořádal všechny papežské dekrety v systematickou právnickou příručku. Kromě toho vypracoval zvláštní příručku pro zpovědníky. V roce 1238 byl na generální kapitule zvolen magistrem řádu. Využil svých právnických znalostí a vypracoval přesné znění řádových konstitucí. Po dvou letech na úřad magistra ze zdravotních důvodů rezignoval. Vrátil se do Španělska, působil zde jako zpovědník aragonského krále Jakuba I., podporoval misie mezi Židy ve Španělsku i mezi Araby v severní Africe. Zemřel v Barceloně 6. ledna 1275. Klement VIII. jej 29. dubna 1601 zařadil do seznamu svatých.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Zněj svatým skutkům Rajmundovým sláva,
ať o nich píseň zazní celým světem,
náš sbor ať chvatně pěkný nápěv skládá
s nadšeným vzletem.

Rajmund oplývá zásluhami ctností,
běh žití dlouhý čistotou se zračí,
září obklopen nebeskými hosty,
nad hvězdy kráčí.

Učitel panic – věnce dva mu krouží
kol hlavy skvostně, láska však neváhá,
kdo nějak strádá, koho něco souží,
všem rád pomáhá.

Přidruž se Pánu čest a chvála k slávě,
Bůh jednoduchý v Trojici tajemné
na Rajmundovy prosby ať laskavě
z nás hříchy sejme. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí

Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)

I (2-5)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      netrestej mě ve svém rozhorlení!
³ Zaryly se do mne tvoje šípy, *
      těžce na mne dolehla tvá ruka. –

⁴ Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
      pro můj hřích kost ve mně není celá.
⁵ Nad hlavu se nakupily viny, *
      tíhou přetěžkou mě obtížily.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

II (6-13)

⁶ Jitří se a páchnou moje rány, *
      a to všechno pro mou pošetilost.
⁷ Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
      celý den se v sklíčenosti vláčím. –

⁸ Bedra má jsou celá zanícená, *
      místečko v mém těle není zdravé.
⁹ Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
      křičím z hloubi sevřeného srdce. –

¹⁰ Pane, ty znáš každou moji touhu, *
       žádný povzdech můj ti není tajný.
¹¹ Srdce buší, opouští mě síla, *
       už i světlo v očích se mi kalí. –

¹² Všichni moji přátelé a druzi †
       mému neštěstí se vyhýbají, *
       ba i příbuzní se drží stranou.
¹³ Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
       hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
       denně nové lsti si vymýšlejí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

III (14-23)

¹⁴ Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
       němý jsem a ústa neotvírám.
¹⁵ Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
       bez schopnosti ubránit se slovem. –

¹⁶ Doufám, Pane, v tebe jediného, *
       ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
¹⁷ Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
       těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –

¹⁸ Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
       stále mám svou bolest před očima.
¹⁹ Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
       pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –

²⁰ Silní však jsou moji nepřátelé, *
       mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
²¹ za dobrotu zlem mi odplácejí, *
       pasou po mně za to, že chci dobro. –

²² Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
       nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
       Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.

V. Nebe hlásá jeho spravedlnost.
O. Jeho slávu vidí národy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

¹Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal,
poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,
obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění,
svobodu uvězněným,
²hlásat Hospodinovo milostivé léto
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny soužené,
³zarmoucené na Siónu obveselit,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo smutku,
šat jásotu místo malomyslnosti.
Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,
které Hospodin zasadil pro své oslavení.

⁴Vystavějí odvěké zříceniny,
zbudují sutiny ze starých časů,
obnoví zničená města,
opuštěná od mnoha pokolení.

⁵Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;
synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.
⁶Vy se však budete nazývat „Hospodinovi kněží“,
bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.
Budete požívat bohatství národů
a honosit se jejich slávou.

⁷Místo své dvojnásobné potupy a pohany
budou nad svým údělem jásat;
proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,
budou mít věčnou radost.

⁸Neboť já, Hospodin, miluji právo,
nenávidím loupež a nepravost.
Věrně odměním jejich práci,
uzavřu s nimi věčnou smlouvu.
⁹Jejich rod bude známý mezi pohany
a jejich potomstvo uprostřed národů.
Kdo je spatří, všichni uznají:
„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“

¹⁰Radostí budu jásat v Hospodinu,
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy,
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem,
jako nevěstu ozdobenou šperky.
¹¹Jako země rodí rostlinstvo,
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti
a slávě před všemi národy.

RESPONSORIUM

O. Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou; protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.
V. Já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto dvou:

Z listu svatého kněze Rajmunda

     Jestliže hlasatel Pravdy, který nelže, správně řekl, že všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu, budou pronásledováni, není podle mého soudu nikdo vyňat z tohoto všeobecného zákona, leda ten, kdo nedbá, aby žil v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně¹, anebo ten, kdo to nezná.
     Vy však ať nepatříte mezi ty, jejichž domy klidně stojí v míru a bezpečí a nevisí nad nimi Boží metla a jimž se dobře vede, ale v okamžiku se zřítí do pekla.
     Vaše bezúhonnost a zbožnost však zasluhuje a vyžaduje, aby byla očištěna častými ranami až k naprosto dokonalé čistotě, protože vás Bůh má rád a jste mu milí. Jestliže se prozatím meč nad vámi zdvojnásobí nebo ztrojnásobí, musíte to pokládat za důvod k veliké radosti a za znamení lásky.
     Ostrý dvojsečný meč jsou vnější boje a vnitřní úzkosti. Tento meč je uvnitř zdvojnásoben nebo ztrojnásoben, když úskočný duch působí lstí a lichotkami neklid v hlubinách srdcí. Takovému způsobu boje jste se již dostatečně naučili, jinak byste nemohli dospět k onomu krásnému vnitřnímu pokoji a klidu.
     Avšak navenek je meč zdvojnásoben i ztrojnásoben, když v církvi bezdůvodně dochází k osočování kvůli duchovním věcem. Při tom nejtěžší rány pocházejí od přátel.
     Toto je onen žádoucí a blažený Kristův kříž, jejž s radostí přijal opravdový hrdina Ondřej. O něm i vyvolený nástroj Pavel tvrdí, že je naší jedinou chloubou.
     Mějte tedy své oči upřeny na Ježíše, od něhož pochází naše víra, na našeho Spasitele. On trpěl naprosto nevinně, a to od vlastních lidí, a byl připočten mezi zločince. Když budete pít přeslavný kalich Pána Ježíše, děkujte za to Pánu, dárci všeho dobra.
     Jsem i budu připraven, ve spolupráci s Boží milostí, být s vámi v každém soužení a také spolu s vámi pít, cokoli vám od Pána bude předloženo. Když však budu přítomen, budu moci lépe poznávat vše, co se vás týká, a účinněji a bezpečněji pomáhat.
     Ať je tedy vaše srdce v Bohu a nepřizpůsobujte je všemu, co se říká.
     Sám Bůh lásky a pokoje ať naplní vaše srdce pokojem a uspíší vaši cestu! Nechť vás zatím skryje v úkrytu své tváře před lidským zmatkem, dokud vás neuvede do oné plnosti a nepřesadí tam, kde budete věčně přebývat v nádheře pokoje, ve stáncích důvěry a v odpočinku hojnosti.
     ¹ Tit 2, 12

RESPONSORIUM

O. Naučil se cestě Pána a byl ctihodným učitelem všemu lidu: * a všichni žasli nad jeho moudrostí a odpověďmi.
V. Knížata visela na jeho ústech a dělala vše podle jeho rady. * A všichni žasli nad jeho moudrostí a odpověďmi.

Nebo:

Ze sbírky „Mare historiarum“ od bratra Jana Colonny, Rajmundova současníka

     Za papeže Řehoře IX. zazářil bratr Rajmund z Peňafortu, rodem Katalánec, třetí magistr Řádu kazatelů. Ještě před vstupem do řádu byl vynikajícím doktorem církevního práva, které vyučoval v Bologni po mnoho let. Když přijal hábit svaté řehole, byl pro svou moudrost, znalost a svatost povolán za společníka kardinála Jana d’Abbeville, papežského legáta. Poté se vrátil do římské kurie a stal se blízkým přítelem a sekretářem papeže Řehoře IX.; byl jeho kaplanem, penitenciářem a tím, kdo „vyřizoval žádosti chudých“. Na papežův příkaz také sestavil sbírku papežských dekretů, tzv. Dekretália, které předtím byly rozděleny do čtyř dílů a které se dodnes používají.
     Byl to muž svatý a zbožný, proto se svatě a moudře choval také v kurii a ve všem projevoval pokoru a důstojnost svého řádu. Sotva se našel někdo, kdo by přicházel do kurie nebo z ní odcházel a neřekl o něm něco dobrého a nepovažoval ho za muže velmi svatého.
     Nejvyšší velekněz si byl vědom jeho svatosti a chtěl ho pozvednout k hodnosti arcibiskupa; on však tak vytrvale a s postojem jakési svaté zbožnosti odporoval, až papež musel od svého záměru upustit, protože viděl, že on s tím nesouhlasí.
     Rajmund pak obdržel, i když s obtížemi, od papeže povolení, aby z kurie odešel. Když potom v konventu v Bologni žil andělským životem, byl zvolen za magistra řádu. Jen stěží ho přiměli k tomu, aby volbu přijal. Byl mužem velmi dokonalým a horlivým šiřitelem náboženství. Chtěl také, aby přísnost observance byla zachovávána i v těch nejmenších podrobnostech.
     Sestavil rovněž příručku pro zpovědníky s názvem Summa casuum, která je tak velice potřebná pro celou Církev, protože se týká spásy duší. Díky jeho pečlivosti byly do náležité podoby uspořádány také konstituce našeho řádu, s patřičnými odstavci a nadpisy, tak, jak vypadají i dnes, a byly odstraněny mnohé nejasnosti.
     Po dvou letech vedení řádu Rajmund seznal, že mu již síly na tak namáhavou práci nestačí; na jeho velké naléhání schválili definitoři na kapitule v Bologni jeho odchod. Vrátil se do své provincie a v životě i po smrti zářil svými zázraky. Zemřel v konventu v Barceloně.

RESPONSORIUM

O. Byl zvolen do čela řádu, skvělý vzor správného chování, | slovem i životem zářil svým bratřím, * dával příklad dobrých skutků.
V. Nevyvyšoval se nad bratry, ale byl jako jeden z nich. * Dával příklad dobrých skutků.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí dobrotivý Otče, ty ukazuješ příkladem a naukou svatého Rajmunda, že naplněním zákona je láska. Vlej nám milostivě svého Ducha, aby naše srdce byla naplněna tou láskou, která by nás přivedla k opravdové svobodě Božích dětí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie