Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |
2. srpen 2027, Pondělí
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 18. týden
Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa, nezávazná památka
Sv. Petra Juliána Eymarda, kněze, nezávazná památka
Bl. Jany, matky sv. Otce Dominika, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
V.
Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R.
Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Amosa
4Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Judy to neodvrátím:
za to, že zavrhli Hospodinův zákon,
nezachovávali jeho příkazy –
neboť je svedly jejich modly,
které následovali jejich otcové –
5sešlu oheň na Judu
a pohltí paláce Jeruzaléma.“
6Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Izraele to neodvrátím:
protože za stříbro prodávali spravedlivého
a chudáka za pár opánků;
7hlavy ubožáků drtili v prachu země
a křivili právo pokorných;
syn s otcem chodili za stejnou nevěstkou,
a tím znesvěcovali mé svaté jméno.
8U každého oltáře
se rozvalovali na šatech, daných do zástavy,
víno zabavené pili
v domě svého Boha.
9Já však jsem před nimi
zničil Amority,
kteří se výškou rovnali cedrům
a silou dubům,
zničil jsem jejich ovoce nahoře
i jejich kořeny dole.
10Já jsem vás vyvedl
z egyptské země
a vodil jsem vás pouští
po čtyřicet let,
abyste se mohli zmocnit amoritské země,
11z vašich synů jsem vzbudil proroky
a z vašich jinochů nazirejce.
Není tomu tak, synové Izraele?
– praví Hospodin.
12Vy však jste dávali nazirejcům pít víno
a prorokům jste poroučeli:
'Neprorokujte!'
13Já vás stlačím až k zemi,
jako je k zemi tlačen vůz
naplněný snopy.
14Rychlý neuteče,
silák nerozvine svou sílu,
hrdina nezachrání život.
15Lučištník neobstojí,
běžec se nezachrání
a jezdec se nevysvobodí.
16V ten den i nejodvážnější z hrdinů
bude prchat nahý“
– praví Hospodin.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Eusebia
Drazí bratři, nyní vím, že jste bez úhony, jak jsem si to přál. Připadá
mi, jako bych se dostal až k vám, náhle unesen z daleké země, jako se to
stalo s Habakukem, když ho anděl donesl k Danielovi.1 Když jsem dostával
od vás dopisy a poznával z nich vaše svaté smýšlení a vaši lásku, mísila
se ve mně radost se slzami, a duchu dychtivému číst byly slzy na
překážku. Ale obojí bylo nezbytné, aby se jednotlivé smysly v touze
doplňovaly a předstihovaly v povinnostech lásky. Zabýval jsem se tím celé
dny, připadalo mi, že s vámi rozprávím, a zapomínal jsem přitom na minulé
strasti. Vždyť jsem byl ze všech stran obklopen tak radostnými zprávami o
vaší pevné víře, o vaší lásce i o plodech, které vydáváte, že se mi
uprostřed takového štěstí najednou zdálo, jako bych nebyl ve vyhnanství,
ale mezi vámi.
Proto, drazí bratři, mám radost z vaší víry, ze spásy, k níž víra vede, i
z plodů, které vydáváte nejen u vás, ale i do dálky. A jako sadař
naroubuje dobrý strom, aby přinášel dobré ovoce, a proto nebyl vyťat a
hozen do ohně, tak si i my toužebně přejeme prokázat vám nejenom službu
podle těla, ale vydat i svůj život pro vaši spásu.
Pokud jde o tento dopis, mohli jsme ho stěží aspoň nějak sestavit. Bez
ustání jsme přitom prosili Boha, aby na pár hodin držel na uzdě strážce a
nedopustil, aby vám jáhen dodal spíše zprávu o našich útrapách než nějaký
pozdravný dopis. Proto vás snažně žádám, abyste s veškerou bdělostí
střežili víru, zachovali svornost, věnovali se modlitbě a neustále
pamatovali na nás, aby Pán uznal za dobré osvobodit svou Církev, která
snáší útrapy v celém světě, a abychom se my utiskovaní mohli radovat na
svobodě s vámi.
Také vás žádám a pro milosrdenství Boží prosím, aby každý z vás pochopil,
že pozdrav v tomto dopise patří jemu. Tísněn okolnostmi, nemohl jsem
napsat každému zvlášť, jak jsem míval ve zvyku. A tak tímto dopisem,
bratři i svaté sestry, synové a dcery, vás všechny bez rozdílu pohlaví a
věku vyzývám a žádám, abyste se spokojili s tímto pozdravem, a přeji si,
abyste vyřídili náš pozdrav také těm, kdo nepatří k nám, ale mají nás
rádi.
1 srov. Dan 14, 32-39
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys posiloval svatého biskupa Eusebia, aby neohroženě hlásal
a hájil víru v božství tvého Syna; prosíme tě, dávej i nám sílu, abychom
si zachovali tuto víru neporušenou a žili s tvým Synem v trvalém spojení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie