Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. červenec 2027
Pro OP: Bl. Benedikta XI, papeže, nezávazná památka

Mikuláš Boccasini se narodil kolem roku 1240 v San Bartolo u Trevisa v rodině notáře. Studoval v Paříži a pak vyučoval v Bologni. Byl převorem v různých konventech, v letech 1282–1289 lombardským provinciálem a 1296 byl na generální kapitule ve Štrasburku zvolen magistrem řádu. V roce 1298 jej Bonifác VIII. jmenoval kardinálem. Boccasini byl jedním ze dvou kardinálů, kteří se otevřeně postavili proti násilí na papeži, když byl přepaden a zajat Francouzi. Na jejich intervenci jej útočníci propustili. Papež Bonifác VIII. krátce nato zemřel a následovalo velmi neklidné konkláve. 22. října 1303 byl papežem zvolen Boccasini a přijal jméno Benedikt XI. Snažil se především urovnat konflikt mezi papežstvím a francouzským králem, dosáhnout smíru mezi městy severní Itálie, pokoušel se přivést Srbsko k jednotě s Římem. Zemřel však už 6. července 1304 a jeho tělo bylo uloženo v klášterním kostele sv. Dominika v Perugii. Historikové se shodují, že byl s největší pravděpodobností otráven na příkaz francouzského krále. Beatifikoval jej 24. dubna 1736 Klement XII.
MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Zachránce světa, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
    laskavě přijmi.

Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
    nebeskou písní.

K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
    k věčné tvé chvále.

Zapal nám s ledvím naše nitro celé,
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme,
    v nichž světlo plane.

Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
    ctí vesmír celý. Amen.

Během dne:

Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
    z pout smrti věčné.

Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
    vždy každou oběť.

Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
    seslaný z nebe.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

I

² Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

³ Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,
⁴ srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:
⁵ „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

⁶ Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,
⁷ jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

⁸ Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.
⁹ Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!
¹⁰ A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

¹¹ Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
¹² Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

¹³ Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.
¹⁴ Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

³ Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?
⁴ Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.
⁵ Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.
⁶ Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

⁷ Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.
⁸ Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:
⁹ „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

¹⁰ Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.
¹¹ Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Doufám, Pane, z duše doufám.
R. Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

     ¹Hospodin znovu vzplanul proti Izraeli hněvem a podnítil Davida proti nim: „Jdi, sečti Izraele a Judu!“ ²Král David řekl Joabovi a velitelům vojska, kteří byli s ním: „Projděte všechny izraelské kmeny od Danu až po Beršebu a spočítejte lid, abych znal jeho počet.“ ³Joab králi namítl: „Nechť Hospodin, tvůj Bůh, zvětší tvůj lid jak chce, třeba stokrát. Kéž na vlastní oči to král, můj pán, vidí. Ale proč král, můj pán, o to tak stojí?“ ⁴Královo rozhodnutí bylo však pro Joaba a velitele vojska nezvratné. Joab s veliteli vojska vyšel od krále, aby sečetl lid Izraele.
     ¹⁰Ale potom David pocítil v srdci výčitky, že dal lid sečíst a řekl Hospodinu: „Těžce jsem zhřešil tím, co jsem udělal. Proto, Hospodine, odpusť nepravost svému služebníku. Jednal jsem velmi pošetile.“ ¹¹Když David ráno vstal, dostal jeho věštec Gad Hospodinovo slovo: ¹²„Jdi a řekni Davidovi: Tak praví Hospodin: Tři věci ti předkládám: vyvol si jednu z nich a já ti to udělám.“ ¹³Gad šel k Davidovi oznámit mu to a řekl: „Mají ti na tvou zem přijít tři roky hladu? Nebo chceš po tři měsíce utíkat před svým nepřítelem, který tě bude pronásledovat? Nebo má být ve tvé zemi po tři dny mor? Proto si rozmysli a uvaž, co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.“ ¹⁴David řekl Gadovi: „Jsem ve veliké tísni; padněme raději do rukou Hospodina, neboť jeho milosrdenství je veliké, do rukou člověka upadnout nechci.“
     ¹⁵Hospodin tedy seslal na Izraele mor, od toho jitra až do stanovené doby, a pomřelo z lidu od Danu až po Beršebu sedmdesát tisíc lidí. ¹⁶Hospodin poslal anděla do Jeruzaléma, aby jej hubil. Ale Hospodin litoval neštěstí a řekl andělovi, který hubil lid: „Dost. Stáhni svou ruku zpět!“
     Hospodinův anděl byl u humna Jebuzity Arauna. ¹⁷Když David viděl anděla bít do lidu, řekl Hospodinovi: „Já jsem zhřešil, já jsem se dopustil nepravosti! Ale tito, ovce, co udělali? Prosím, ať je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce!“
     ¹⁸Toho dne přišel Gad k Davidovi a řekl mu: „Vystup a postav Hospodinu na humně Arauna Jebuzity oltář.“
     ²⁴David tedy koupil to humno i skot za padesát šekelů stříbra. ²⁵I vybudoval tam David Hospodinu oltář a obětoval zápalné a pokojné oběti.
     Hospodin prosby za zemi přijal a pohroma byla od Izraele odvrácena.

RESPONSORIUM

O. Rozpomeň se, Pane, na svou smlouvu a řekni bijícímu andělu: Ať se již odtáhne tvá ruka, * aby nebyla zpustošena země a abys nezahubil vše, co žije.
V. Já jsem zhřešil, já jsem se dopustil nepravosti! Ale tito, ovce, co udělali? Ať se odvrátí, prosím, Pane, tvůj hněv od tvého lidu. * Aby nebyla zpustošena země a abys nezahubil vše, co žije.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze starokřesťanského spisu
„Učení dvanácti apoštolů“

     Při Eucharistii budete takto děkovat: Nejprve při kalichu: „Děkujeme ti, Otče náš, za svatou révu tvého služebníka Davida, se kterou jsi nás seznámil skrze svého služebníka Ježíše; budiž ti sláva na věky.“
     Pak při lámání chleba: „Děkujeme ti, Otče náš, za život a za poznání, které jsi nám dal skrze svého služebníka Ježíše; budiž ti sláva na věky. Jako byl tento chléb, který lámeme, roztroušen po horách a shromážděný se stal jedním, tak ať je shromážděna tvá církev od končin země do tvého království. Neboť tvá je sláva i moc skrze Ježíše Krista na věky.“
     A z vaší Eucharistie ať nejí a nepije nikdo kromě pokřtěných ve jménu Páně. Protože právě o tom Pán řekl: Nedávejte svaté věci psům.¹
     Po nasycení poděkujte slovy: „Děkujeme ti, svatý Otče, za tvé svaté jméno, které jsi vložil do našich srdcí, a za poznání, víru a nesmrtelnost, kterou jsi nám zjevil skrze Krista, svého služebníka; budiž ti sláva navěky.
     Ty jsi Pán veškerenstva a všechno jsi stvořil² pro své jméno. Pokrm i nápoj jsi dal lidem k potěšení, aby ti děkovali. A nám jsi skrze svého služebníka daroval pokrm a nápoj duchovní a život věčný. A především ti děkujeme, že jsi mocný; budiž ti sláva na věky.
     Pamatuj, Pane, na svou Církev; chraň ji ode všeho zlého a učiň ji dokonalou ve své lásce. Shromáždi ji ze čtyř světových stran,³ posvěcenou, do svého království, které jsi pro ni připravil. Neboť tvá je moc i sláva na věky.
     Ať přijde milost a pomine tento svět. Hosana Bohu Davidovu.⁴ Kdo jsi svatý, přijď; kdo nejsi, čiň pokání. Maranatha;⁵ amen.“
     V neděli – v den Páně – se shromážděte, lámejte chléb, vzdávejte díky, když jste předtím vyznali své hříchy, aby vaše oběť byla čistá. Ať mezi vás nechodí nikdo, kdo má spor se svým bližním, dokud se neusmíří, aby vaše oběť nebyla znesvěcena. To o ní totiž řekl Pán: Na každém místě a v každou dobu ať se mi přináší oběť čistá. Vždyť jsem velký král, praví Pán, a mé jméno je podivuhodné mezi národy.^{5
     1} Mt 7, 6
     ² srov. Zj 4, 11
     ³ srov. Mt 24, 31
     ⁴ srov. Mt 21, 9.15
     ⁵ srov. 1 Kor 16, 22
     ¹ srov. Mal 1, 11.14

RESPONSORIUM

O. Kalich požehnání, který žehnáme – není to účast v Kristově krvi? * Chléb, který lámeme – není to účast v Kristově těle?
V. Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na tom jednom chlebě. * Chléb, který lámeme – není to účast v Kristově těle?

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys proslavil blahoslaveného papeže Benedikta velikou bratrskou láskou a službou nejvyššího pastýře tvého stádce; dej nám na jeho přímluvu, abychom vždy žili ve vzájemné lásce a ve svornosti vytrvale sloužili Církvi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie