Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. duben 2027
Sv. Anselma, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka

Narodil se roku 1033 v severoitalském městě Aostě. Vstoupil do benediktinského kláštera v Le Bec ve Francii (1060). Když tamní převor a jeho velký učitel Lanfrank odešel jako arcibiskup do Canterbury, stal se jeho nástupcem (1063) a později (1078) i opatem. V roce 1093 byl také on povolán na uprázdněný arcibiskupský stolec v Canterbury, odkud musel dvakrát do vyhnanství. Je autorem mnoha filozofických, teologických a mystických spisů, takže dostal název „otec scholastiky“. Zemřel 21. IV. 1109 v Canterbury. V roce 1720 byl prohlášen za učitele církve.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň! Aleluja.

Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství

Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)

I

¹ Oslavuj Pána, duše má, *
      mé nitro jeho svaté jméno!
² Oslavuj Pána, duše má, *
      na jeho dobra nezapomeň! –

³ Všechny tvé viny odpouští, *
      ze všech tvých neduhů tě léčí;
⁴ tvůj život chrání záhuby, *
      věnčí tě láskou, slitováním;
⁵ on blahem sytí tvoje dny, *
      jak orlu obnovil tvou mladost. –

⁶ Pán koná skutky milosti: *
      všem utlačeným zjedná právo.
⁷ Ukázal cestu Mojžíši, *
      své skutky dětem Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň! Aleluja.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý. Aleluja.

II

⁸ Vlídný a laskavý je Pán, *
      shovívavý a milosrdný.
⁹ Nechce se ustavičně přít, *
      navěky v hněvu setrvávat.
¹⁰ Nesplácí hříchy, nejedná, *
      jak pro své viny zasloužíme. –

¹¹ Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
      tak velkou lásku má k svým věrným.
¹² Jak od východu k západu *
      vzdaluje od nás naše viny.
¹³ Jak otec dětem odpouští, *
      Pán je k svým věrným milostivý.

¹⁴ Ví, z čeho jsme stvořeni, *
      má na mysli, že jsme jen hlína.
¹⁵ Jsou jako tráva lidské dny: *
      rozkvetou jako polní kvítek,
¹⁶ zavane vítr, sfoukne jej, *
      a stopy po něm nezůstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý. Aleluja.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně. Aleluja.

III

¹⁷ Však láska Páně do věků, *
      je dobrotiv až k dětem dětí
¹⁸ u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
      a plní jeho přikázání.
¹⁹ Pán zřídil si trůn v nebesích *
      a jeho vláda řídí vesmír. –

²⁰ Oslavte Pána, chvalte jej, †
      vy jeho poslové, vy silní, *
      kdo konáte, co on vám káže!
²¹ Oslavte Pána, zástupy, *
      vy, kdo jste v službách jeho vůle!
²² Oslavte Pána, díla Páně, †
      všude, kam sahá jeho vláda! *
      Oslavuj Pána, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně. Aleluja.

V. Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O. Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     Já, Jan, ^14.14měl jsem vidění, a hle – bílý oblak a na oblaku sedí někdo podobný Synu člověka. Na hlavě měl zlatý věnec a v ruce ostrý srp. ¹⁵Potom vyšel z chrámu jiný anděl a silným hlasem volal na toho, který seděl na oblaku: „Dej se do práce svým srpem a žni! Přišla totiž hodina žně, obilí na zemi je úplně zralé.“ ¹⁶A tehdy ten, který seděl na oblaku, pustil se na zemi do práce svým srpem, a země byla požata.
     ¹⁷Pak vyšel z chrámu v nebi ještě jiný anděl a také měl ostrý srp. ¹⁸Další anděl vyšel od oltáře, ten, který má moc nad ohněm, a zavolal silným hlasem na toho, který držel ostrý srp: „Dej se do práce svým ostrým srpem a uřež hrozny z pozemské vinice, protože bobule na ní jsou už úplně zralé.“ ¹⁹Pustil se tedy anděl svým srpem do práce na zemi, uřezal hrozny z pozemské vinice a naházel je do velkého lisu Božího hněvu. ²⁰Lisovalo se mimo město a z lisu tekla krev a sahala koním až po uzdu na vzdálenost tisíc šest set honů.
     ^15.1A potom jsem viděl na nebi další znamení, veliké a podivuhodné: sedm andělů se sedmi posledními ranami, kterými se dovrší Boží hněv.
     ²A viděl jsem něco jako průzračné moře smíšené s ohněm. U toho průzračného moře stáli ti, kdo zvítězili v boji se šelmou, s jejím obrazem a s číslem vyjadřujícím její jméno. Měli citery ke chvále Boží ³a zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka, a píseň Beránkovu:
„Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky,
Pane, Bože vševládný!
Spravedlivé a spolehlivé jsou tvé cesty,
králi národů!
⁴Kdo by nevzdával, Pane, úctu
a slávu tvému jménu?
Vždyť ty jediný jsi svatý!
Všechny národy přijdou
a budou se před tebou klanět,
neboť se ukázalo,
že tvá rozhodnutí jsou spravedlivá.“

RESPONSORIUM

O. Zpívali píseň Beránkovu: Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky, Pane, Bože vševládný. * Spravedlivé a věrné jsou tvé cesty, králi věků, aleluja.
V. Kdo z mocných se ti podobá, Pane? Kdo je ti podobný vznešeností a svatostí, tobě, který děláš divy. * Spravedlivé a věrné jsou tvé cesty, králi věků, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Proslogion“ od svatého Anselma“

     Duše má, zdalipak jsi našla, cos hledala? Hledajíc Boha jsi zjistila, že všecko převyšuje, že si ani nelze představit nic lepšího, že je sám život, světlo, moudrost a dobrota, sama věčná blaženost a blažená věčnost a že je všude a vždycky.
     Můj Pane a Bože, můj tvůrce a obnoviteli, sděl mé roztoužené duši, co ještě z tebe neviděla, aby mohla spatřit předmět své touhy opravdu jasně. Usiluje totiž vidět víc, a přece mimo to, co spatřila, nevidí nic než tmu. Vlastně nevidí tmu, vždyť v tobě žádná není, ale vidí, že pro vlastní tmu už nemůže vidět nic víc.
     Ano, Pane, ty přebýváš ve světle nepřístupném.¹ A opravdu není nic, co by tímto světlem mohlo proniknout a spatřit tě tam. Ani já to světlo nevidím, protože je na mne příliš silné; i když všechno, co vůbec vidím, vidím díky jemu, podobně jako naše slabé oko vidí všecko dík slunečnímu světlu, aniž se na ně může dívat přímo do slunce.
     Můj rozum k němu nemůže pro jeho přílišnou záři, není s to je pojmout a ani svým vnitřním zrakem se nevydržím do něho dívat. Zahání mě bleskem svého jasu, poráží svou skvělostí, oslepuje svou nesmírností, uvádí ve zmatek svou rozsáhlostí.
     Ty světlo svrchované a nepřístupné, ty pravdo naprostá a oblažující! Jak daleko jsi ode mne, ačkoli já jsem ti tak blízko, jak vzdálená je mi tvoje tvář, ačkoli já stojím přímo před tvými zraky!
     Všude jsi plně přítomné, a já tě nevidím, v tobě se pohybuji a v tobě jsem² a nemohu se ti přiblížit, jsi ve mně a kolem mne, a já tě nevnímám.
     Modlím se k tobě, Bože: Kéž tě poznávám a kéž tě miluji, abych se z tebe mohl radovat. A není-li to v pozemském životě možné v plnosti, kéž aspoň dělám den ze dne pokroky, abych posléze k plnosti dospěl; kéž tě zde poznávám stále víc, abych tě tam poznal úplně; kéž zde roste má láska k  tobě, aby tam byla úplná; pak bude moje radost zde veliká svou nadějí, a tam naprostá svou skutečností.
     Pane Bože, ústy svého Syna nám poroučíš, vlastně radíš, abychom tě prosili, a slibuješ, že se nám toho dostane, aby naše radost byla úplná.³ Žádám tě, Bože, o to, co mi sám radíš prostřednictvím našeho obdivuhodného rádce. Kéž se mi dostane toho, co slibuješ skrze svou pravdu, aby má radost byla úplná. Ty jsi sama pravda, Bože, dej, prosím, ať je má radost úplná.
     Zatím ať má mysl o tom rozjímá, můj jazyk ať o tom mluví, mé srdce ať to miluje, má ústa ať o tom hovoří. Ať po tom lační má duše, žízní mé tělo, touží všecko, co jsem, dokud nevejdu do radosti svého Pána,⁴ Boha trojjediného, požehnaného navěky. Amen.

     ¹ srov. 1 Ti, 6, 16
     ² srov. Sk 17, 28
     ³ srov. Jan 16, 24
     ⁴ srov. Mt 25, 23.23

RESPONSORIUM

O. Slavný učitel svatý Anselm, žák Lanfrankův, byl milým otcem mnichů a jako biskup svědomitým pastýřem svěřeného lidu. * Neúnavně bojoval za svobodu Církve. Aleluja.
V. Neumlčeli jeho hlas, když hlásal, že Kristova nevěsta je svobodná a ne služka. * Neúnavně bojoval za svobodu Církve. Aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys dal svatému biskupu Anselmovi schopnost pronikat do hlubin tvé moudrosti a vyučovat druhé; přispěj na pomoc i nám, abychom vedeni světlem víry přijímali s radostí v srdci pravdy, které nám zjevuješ. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie