lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. leden 2026
Sv. Anežky, panny a mučednice, památka


Tato mladičká římská panna a mučednice položila život pro víru v Krista v 2. polovině 3. století nebo pravděpodobněji začátkem 4. století. Úcta k  ní se brzy rozšířila po celém křesťanském Západu.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Anežka ohněm Boží lásky vřelé
přemohla slabost ženství svého těla,
vždyť její cudnost jak tvrz tělo celé
v moci své měla.

Tvou duši čistou v nadpozemská místa
vzaly a vedou sbory nebes šťastné,
k Snoubenci svému jdeš, snoubenko čistá,
v komnaty jasné.

Měj, panno, soucit s naším losem těžkým,
dej, ať ten, kdo tvůj velký triumf slaví,
dosáhne šťastně s odpuštěním všech vin
i věčné slávy.

Vladaře nebe a nad zemí vládce
prosbami nakloň prosícímu lidu,
ať nám dá tvůj mír a s ním ve své lásce
dost k žití klidu.

Beránka míru vždycky vděčně chvalme
s Anežkou, kterou za snoubenku vzal si,
vždyť řídí dráhy hvězd a světu vládne
po všechny časy. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

I

2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,

4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:

5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,

7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.

9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!

10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

11 Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!

12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.

14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

3 Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?

4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.

5 Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.

6 Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.

8 Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:

9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

10 Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.

11 Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Doufám, Pane, z duše doufám.
R. Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

7, 6-14; 8, 1-6
Izrael, národ vyvolený

     Mojžíš řekl lidu:
     „Jsi lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu; tebe si vyvolil Hospodin, tvůj Bůh, abys mu byl zvláštním lidem mezi všemi národy na povrchu země. Hospodin si ve vás zalíbil, vyvolil si vás ne proto, že byste byli četnější než všechny národy; vždyť jste mezi všemi národy nejmenší! Jen z lásky k vám, a proto, že Hospodin zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás mocnou rukou a  vykoupil z domu otroctví, z ruky faraóna, egyptského krále. Pochop tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku až do tisícího pokolení k těm, kdo ho milují, kdo dbají na jeho příkazy, ale trestá právě toho, kdo jej nenávidí, tím, že ho zahubí; nebude odkládat, ale potrestá právě toho, kdo jej nenávidí. Proto zachovávejte příkazy, zákony a ustanovení, které vám já dnes přikazuji, a plňte je!
     Za to, že tato ustanovení budete poslouchat a bedlivě je dodržovat, bude Hospodin, tvůj Bůh, zachovávat tobě smlouvu a milosrdenství, jak přísahal tvým otcům. Bude tě milovat a bude ti žehnat a rozmnoží tě. Požehná plodu tvého života i plodu tvé role, tvému obilí, tvému moštu, tvému oleji, vrhu tvého skotu a přírůstku tvého bravu na zemi, o níž se přísahou zavázal tvým otcům, že ti ji dá. Budeš požehnaný nad každý jiný lid, nevyskytne se neplodný nebo neplodná u tebe ani u tvého dobytka.
     Bedlivě dodržujte každý příkaz, který ti dnes přikazuji, abyste zůstali naživu, rozmnožili se a osadili zemi, kterou přísežně přislíbil Hospodin vašim otcům. Pamatuj na celou cestu, po níž tě vedl Hospodin, tvůj Bůh, čtyřicet let na poušti, aby tě pokořil, aby tě zkoušel, aby poznal, co je v tvém srdci, zda budeš zachovávat jeho příkazy, nebo ne.
     Pokořil tě, dal ti pocítit hlad a nasytil tě manou, kterou jsi neznal ani ty ani tvoji otcové, aby tě poučil, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk může žít vším, co vychází z Hospodinových úst. Po těch čtyřicet let tvůj šat na tobě nezvetšel a noha ti neotekla. Uznej tedy ve svém srdci, že tě Hospodin, tvůj Bůh, vychovával, jako vychovává muž svého syna. Proto budeš dbát na přikázání Hospodina, svého Boha, chodit po jeho cestách a jeho se bát.“

RESPONSORIUM

1 Jan 4, 10b.16a; Iz 63, 8b.9b

O. Bůh si nás zamiloval a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. * My jsme uvěřili a poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám.
V. Pán se nám stal Spasitelem, on sám nás ve své lásce vykoupil. * My jsme uvěřili a poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze sbírky kázání svatého Ambrože, biskupa, o pannách

(Lib. 1, cap. 2. 5. 7-9; PL 16 [edit. 1845], 189-191)

Ještě příliš mladá pro trest, ale už zralá pro vítězství

     Dnes je památka panny – následujme ji v bezúhonnosti; je památka mučednice – přinesme dary k oběti. Slavíme výročí toho dne, kdy se svatá Anežka zrodila pro nebe. Podle tradice byla umučena ve dvanácti letech. Jak odporná krutost, která nešetřila ani tak mladistvý věk, ale jak veliká síla víry, pro kterou i tak mladistvý věk vydal svědectví.
     Bylo na tom tělíčku dost místa pro rány? Neměla, kde by ji mohla zasáhnout zbraň, ale měla, čím zbraň přemoci. Dívky v jejím věku nesnášejí ani rozhněvaný pohled rodičů a při píchnutí jehlou pláčou, jako by to byla hrozná rána. Ona nemá strach v krvavých rukou katů, nepohne se při smýkání a řinčení řetězů, je ochotna vydat své tělo meči zuřícího vojáka. Neví ještě, co to znamená zemřít, ale je připravena. A když je proti své vůli přivlečena k oltáři, uprostřed ohně rozpíná ruce ke Kristu a právě tam u pohanského ohniště dělá znamení vítězného Pána. Pak vkládá krk i obě ruce do železných okovů, ale žádné okovy nemohou spoutat tak drobné údy.
     Nový druh mučednictví? Je ještě příliš mladá pro trest, ale už zralá pro vítězství. Stěží může zápasit, ale snadno získává vítězný věnec. Dala příklad statečnosti, ač na to ještě neměla věk. Ani nevěsta by tak nespěchala k svatebnímu loži, jak se tato panna vesele a rychle ubírala k  místu, kde měl být na ní vykonán trest; okrasou hlavy jí nebyl pletený účes, ale Kristus, nezdobil ji věneček z květin, ale její ctnosti.
     Všichni pláčou, jenom ona ne. Téměř všichni se diví, že se tak snadno zříká života, který teprve začíná žít, a dává ho, jako by se ho už nabažila. Všichni žasnou, že je už schopna vydat svědectví Bohu, a přitom pro svůj věk ještě nemůže pravoplatně jednat. Ale dosáhla toho, že jí bylo svěřeno od Boha, co jí lidé dosud nesvěřili; neboť to, co přesahuje přirozenost, pochází od Původce přirozenosti.
     Jakých hrozeb použil kat, aby ji zastrašil, čím vším jí lichotil, aby ji přemluvil, co všechno jí slibovali nápadníci, aby si je vzala. Ale ona řekla: „Bylo by urážkou Ženicha, kdybych čekala, kdo se mi bude líbit. Ten, kdo si mě vyvolil první, tomu chci patřit. Proč čekáš, vrahu? Ať zahyne tělo, které může být milováno očima, jakýma nechci.“ Stála tam, modlila se, pak sklonila šíji.
     Mohl jsi vidět, jak se kat chvěje, jako by sám byl odsouzen k smrti, jak se mu třese pravice, jak bledne strachem z cizího nebezpečí, zatímco dívka se nebála svého. Je to tedy v jedné oběti dvojí mučednictví, čistoty a víry. Zůstala pannou a získala mučednickou korunu.

RESPONSORIUM

_

O. Pamatujme na svatou Anežku, na její slavné mučednictví: * V tak mladém věku přemohla smrt a nalezla život.
V. Její jedinou láskou byl ten, který je původcem života. * V tak mladém věku přemohla smrt a nalezla život.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, ty si vybíráš, co je v očích světa slabé, abys zahanbil, co je silné; ujmi se nás a na přímluvu svaté Anežky, jejíž mučednickou smrt si dnes připomínáme, dej nám sílu, abychom byli pevní ve víře. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie