Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
1. prosinec 2025, Pondělí
1. týden žaltáře
Doba adventní, 1. týden
Sv. Edmunda Kampiána, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Jana z Vercelli, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.
Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.
Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.
Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
v rozhorlení svém mě netrestej! –
3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
4 Na dno roztřesena je má duše, *
jak chceš, Pane, dlouho otálet? –
5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
pro své slitování zachraň mě!
6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
kdo by v podsvětí tě velebil? –
7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
každou noc jen pláčem lože skrápím, *
slzami své lůžko promáčím.
8 Oko mé je hořem zakaleno, *
stárnu z tolika svých nepřátel. –
9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
Neboť Pán mé nářky uslyšel.
10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
vyslyšel Pán moji modlitbu. –
11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
ať se s hanbou kvapně odklidí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I
2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –
4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –
6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –
8 Pán zato bude trůnit věčně, *
k soudu si postavil svůj stolec.
9 Svět bude soudit spravedlivě, *
rozsudek vyřkne nad národy. –
10 Pán bude útočištěm slabých, *
útulkem jejich v době bídy.
11 A budou v tebe důvěřovat, *
ti, kdo se znají k tvému jménu,
neboť kdo tebe hledá, Pane, *
toho ty v nouzi neopustíš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
mezi národy zvěstujte jeho skutky!
13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
nikdy nezapomíná jejich nářků. –
14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
shlédni na moji bídu,
co snáším od nepřátel, *
vyveď mě od bran smrti!
15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
v branách siónské dcery *
a nad tvou pomocí jásám. –
16 Propadli pohané do jam, *
které kopali jiným,
sami se lapili nohou *
do léčky, kterou kladli.
17 Tak se Pán projevil soudem: †
neboť se polapil hříšník *
do díla vlastních rukou. –
18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
s pohany, kteří na Boha zapomínají,
19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –
20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
V.
Prokaž nám, Pane, své milosrdenství.
O.
Uděl nám, Bože, svoji spásu.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
1.21Jak se mohlo stát nevěstkou
město věrné, plné práva?
Spravedlnost v něm přebývala,
nyní však vrahové.
22Tvé stříbro se stalo struskou,
tvé víno je zředěné vodou;
23tvoji vládcové jsou buřiči, společníci zlodějů:
všichni milují dary, honí se za úplatky,
nepomáhají sirotkovi k právu, pře vdovy se jich netkne.
24Proto praví Pán, Hospodin zástupů,
mocný ochránce Izraele:
„Ach, zhojím se na svých odpůrcích,
pomstím se na svých nepřátelích!
25Vztáhnu na tebe svou ruku,
vypálím jak pec tvou strusku,
vyloučím z tebe všechno nečisté.
26Vrátím ti soudce, jak bývali dříve,
a rádce jak za dávných časů.
Budou tě nazývat Spravedlivým městem,
Věrným sídlem.“
27Sión bude vykoupen právem,
ti, kdo se do něho vrátí, spravedlností.
2.1Obsah vidění Izaiáše, syna Amosova,
o Judovi a Jeruzalému.
2Stane se v posledních dnech:
Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem
na vrcholu hor,
vyvýšena nad pahorky,
budou k ní proudit všechny národy.
3Budou k ní putovat četné kmeny a řeknou:
„Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu,
do domu Jakubova Boha!
Ať nás naučí svým cestám,
choďme po jeho stezkách!“
Ze Siónu vyjde nauka,
z Jeruzaléma Hospodinovo slovo.
4Soudit bude národy,
rozsuzovat četné kmeny,
že zkují své meče v radlice
a svá kopí ve vinařské nože.
Nezdvihne již meč národ proti národu,
válce se již nebudou učit.
5Jakubův dome, vzhůru,
choďme v Hospodinově světle!
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Edmunda Kampiána lordům tajné rady anglické královny
Když jsem odešel z Německa a z Čech, poslán svými nadřízenými, a odvážil jsem se vstoupit
do této ušlechtilé země, mé drahé vlasti, pro slávu Boží a k prospěchu duší, považoval jsem
za pravděpodobné, že budu v tomto zvědavém, bdělém a podezřívavém světě dříve či později
na své cestě zadržen a zastaven. Proto pro všechny případy a v nejistotě, co se se mnou bude dít,
dá-li mi Bůh tu milost, abych trpěl ve vězení, považoval jsem za nutné připravit toto psaní,
s přáním dát je Vašim lordstvům k přečtení, abyste dobře poznali můj případ.
Přiznávám, že jsem (třebaže nehodný) kněz katolické Církve a Bůh mi dopřál, že jsem mohl těchto posledních
osm let zasvětit životu v Tovaryšstvu Ježíšově. Tím jsem na sebe vzal zvláštní způsob služby pod praporem
poslušnosti a vzdal jsem se všeho zájmu o dosažení bohatství, poct, požitků a ostatních světských potěšení.
Na rozkaz našeho generálního představeného jsem podnikl cestu z Prahy do Říma a z Říma do Anglie
se stejnou radostí, s jakou bych šel, kdybych byl poslán do kterékoli křesťanské nebo pohanské země.
Mým úkolem je nezištně hlásat evangelium, udělovat svátosti, učit neznalé, napravovat hříšníky,
vyvracet bludy – zkrátka volat k duchovní pohotovosti proti neřestem a pyšné nevědomosti,
jež se zmocnily velkého počtu mých drahých krajanů.
Žádám pro slávu Boží s veškerou pokorou a podle vašich dispozic tři druhy nezaujatého a klidného vyslechnutí:
první před Vašimi ctihodnostmi, kde chci rozmlouvat o náboženství, pokud se týká obecného blaha
a Vašich vznešeností; druhé, kde chci obšírněji promluvit před doktory a mistry a vybranými muži
z obou univerzit a vyložit víru naší katolické Církve na základě nesčíslných důkazů z Písma, koncilů,
církevních Otců, historie a přirozených i morálních důvodů; třetí před právníky,
církevními i světskými, kde chci tuto víru ospravedlnit tím, co vyplývá z dosud platných a uplatňovaných zákonů.
Jestliže tyto mé nabídky budou zamítnuty a mé úsilí nebude mít žádný výsledek, a já,
když jsem ujel tisíce mil, abych vám prokázal dobro, budu odměněn krutostí, nemám už nic,
co bych řekl, kromě toho, že poroučím tuto vaši a mou záležitost Všemohoucímu Bohu; on zkoumá
lidská srdce. Ať nám udělí svou milost a uvede nás ve vzájemnou shodu přede dnem odplaty,
abychom mohli být přáteli aspoň v nebi, kde budou všechny křivdy zapomenuty.
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys vyzbrojil svatého mučedníka Edmunda nezlomnou statečností, aby hájil
pravou víru a prvenství apoštolského stolce; vyslyš naše prosby a posiluj nás v naší slabosti, abychom i my až do konce
vytrvali v tvé pravdě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie