Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. listopad 2025
Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka

Narodil se kolem roku 1200 v Lauingen na Dunaji (v dnešním jihozápadním Německu). Po studiích v Padově vstoupil k dominikánům (1229). Teologii studoval v Kolíně nad Rýnem a v Paříži. Vyučoval na různých učilištích a univerzitách. Svými znalostmi obsáhl všechny tehdy známé vědní obory a uvedl Aristotelovo učení do středověké filozofie. Byl provinciálem (1253-1257), biskupem v Řezně (1260-1262), kázal v Porýní, v Bavorsku a v Čechách (1263-1264) a vybízel ke křížové výpravě, zúčastnil se lyonského všeobecného sněmu (1274), ale své hlavní poslání viděl v předávání získaných vědomostí, a proto se vždy znovu vracel k vyučování a spisovatelské činnosti. Zemřel 15. XI. 1280 v Kolíně nad Rýnem a byl pohřben v dominikánském kostele. V roce 1931 byl prohlášen za svatého a za učitele církve, v roce 1941 za patrona přírodovědců.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

II

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

III

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

V. Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R. Abyste dobře poznali Boží vůli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Daniela

     Anděl mi řekl: ¹„V té době povstane Michael, veliký kníže, který chrání syny svého lidu. To bude čas úzkosti, jaký nebyl od té doby, kdy povstaly národy, až do té doby. Tehdy bude zachráněn tvůj národ, každý, kdo bude zapsán v knize. ²Probudí se mnozí z těch, kteří spí v prachu země, jedni k  věčnému životu, druzí k potupě, k hanbě navěky. ³Kteří byli poučeni, budou zářit jako zář oblohy, a  ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, jako hvězdy na věčné časy.
     ⁴Ty, Danieli, uschovej slova a zapečeť knihu, až do času konce. Mnozí se jí budou probírat a poznání se zvětší.“
     ⁵Já, Daniel jsem se díval, a hle – jiní dva, kteří stáli: jeden na jedné straně řeky a druhý na druhé straně řeky. ⁶Jeden řekl muži, oblečenému do lněných šatů, který stál nad vodou řeky: „Kdy se splní tyto podivuhodné události?“
     ⁷A slyšel jsem muže, oblečeného do lněných šatů, který stál nad vodou řeky: zdvihl svou pravici i  levici k nebi a přísahal skrze toho, který žije navěky, že to potrvá dobu, doby a polovici; až skončí rozptýlení moci svatého lidu, pak se všechny tyto věci vyplní.
     ⁸Já jsem to sice slyšel, ale nerozuměl jsem tomu, a proto jsem řekl: „Můj pane, jaký bude konec všeho?“ ⁹Tu řekl: „Jdi, Danieli, neboť uschována a zapečetěna zůstanou ta slova až do času konce. ¹⁰Mnozí budou očištěni, vytříbeni a vyzkoušeni; bezbožní budou jednat hříšně a nic nepochopí, ale poučení lidé porozumějí. ¹¹Od té doby, kdy bude zrušena každodenní oběť a nastolena ohavnost pustošitele, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní. ¹²Blaze tomu, kdo vytrvá a dožije se tisíce tří set třiceti pěti dnů. ¹³Ty jdi ke konci a odpočiň si; na konci dní povstaneš k svému údělu.“

RESPONSORIUM

O. Ti, kdo budou uznáni za hodné dosáhnout onoho světa a vzkříšení z mrtvých, už nemohou zemřít. * Jsou rovni andělům a jsou syny Božími, neboť mají účast na vzkříšení.
V. Bůh přece není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí pro něho. * Jsou rovni andělům a jsou syny Božími, neboť mají účast na vzkříšení.

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého Alberta Velikého k Lukášovu evangeliu

     To konejte na mou památku.¹ K tomu připomeňme dvě věci. Za prvé: příkaz slavit eucharistii; to je naznačeno slovy: To konejte. A za druhé: je to památka na Pána, vydávajícího se pro nás na smrt.
     Říká tedy: To konejte. Nelze přikázat nic užitečnějšího, nemohlo být přikázáno nic líbeznějšího, nic prospěšnějšího k spáse, nic, co by si víc zasloužilo lásku, nic, co by se víc podobalo věčnému životu. Ukážeme to nyní jednotlivě.
     Je to užitečné k odpuštění hříchů a zvláště užitečné pro život, abychom získali plnost milosti. Nebeský Otec chce pro nás jen to nejlepší, abychom se stali účastnými jeho svatosti.² A účast na této svatosti se uskutečňuje Kristovou obětí, to jest tím, že se ve svátosti vydává Otci jako oběť za nás, a nám se vydává k požívání. Pro ně se zasvěcuji.³ Kristus skrze věčného Ducha přinesl sám sebe Bohu jako oběť bez poskvrny; on nám očistí svědomí od mrtvých skutků, abychom mohli sloužit Bohu živému.⁴
     A nemůžeme konat nic líbeznějšího. Vždyť co by mohlo být líbeznějšího než to, v čem Bůh ukazuje celou svou dobrotu vůči nám? Neustále jsi jim poskytoval hotový chléb z nebe, který je schopný dát všechnu rozkoš a ukojit každou chuť. Od tebe poslaná výživa ukázala totiž tvoji něžnost k tvým dětem, neboť vyhovovala přání toho, kdo ji požíval, a přizpůsobovala se chuti, jak si kdo přál.⁵
     A nemohlo být přikázáno nic prospěšnějšího k spáse. Vždyť tato svátost je plodem stromu života, a kdo ho požívá s upřímnou vírou a zbožností, neokusí nikdy smrt.⁶ Stromem života je těm, kdo se jí chápou, blažení jsou ti, kdo se k ní vinou.⁷ Kdo jí mne, bude žít ze mne.⁸
     A nemohlo být přikázáno nic, co by si víc zasloužilo lásku. Vždyť tato svátost uskutečňuje lásku a sjednocení. Dát se za pokrm je projevem největší lásky. Což neříkala moje čeládka: Je vůbec někdo, koho by nenasytil masem?⁹ Jako by říkal: Tolik jsem je miloval a oni mě, že jsem si přál být v jejich útrobách a oni si přáli tak mě přijmout do sebe, aby byli mou součástí a stali se mými údy. Opravdu, žádným jiným způsobem se nemohli tak důvěrně a přirozeně spojit se mnou a já s nimi.
     A nemohlo být přikázáno nic, co by se víc podobalo věčnému životu. Vždyť věčný život trvá tím, že se Bůh ve své dobrotě sám dává těm, kdo žijí v nebeské blaženosti.
     ¹ Lk 22, 19
     ² Žid 12, 10
     ³ Jan 17, 9
     ⁴ Žid 9, 14
     ⁵ Mdr 16, 20-21
     ⁶ srov. Jan 8, 52
     ⁷ Př 32, 18 (Vulg.)
     ⁸ Jan 6, 57
     ⁹ Job 31, 31

RESPONSORIUM

O. Já vám odkazuji královskou vládu, jako mně ji odkázal můj Otec, * Budete jíst a pít u mého stolu v mém království.
V. Já jsem vás vyvolil a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek. * Budete jíst a pít u mého stolu v mém království.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys naučil svatého biskupa Alberta uvádět v soulad lidskou moudrost a zjevenou pravdu; veď nás, ať tak jako on rozvojem vědeckého poznání hlouběji poznáváme tebe a více tě milujeme. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie