Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

9. říjen 2025
Sv. Jana Leonardiho, kněze, nezávazná památka

Narodil se v roce 1541 v obci Diecimo poblíž toskánského města Lucca (v severní Itálii). Pracoval nejprve v lékárně. Když se stal knězem (1571), soustředil se především na vyučování křesťanské nauky podle směrnic tridentského sněmu; sestavil příručku vyučování náboženství a založil laickou Společnost křesťanské nauky (1574). Zároveň založil řeholní společnost kleriků Matky Boží; vedle vyučování chudých se věnovali šíření úcty k eucharistii. Papež Klement VIII. mu svěřoval vizitace a duchovní obnovu mnoha řeholních kongregací. V Římě podporoval zřizování nemocnic a škol. Položil také základy misionářské studijní koleje (1603), z níž se později vyvinul římský papežský institut "de propaganda fide". Zemřel 9. X. 1609 v Římě. Za svatého byl prohlášen v  roce 1938.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu

Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)

IV

³⁹ Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
       znelíbil si svého pomazaného.
⁴⁰ Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
       jeho korunu jsi svrhl do prachu.
⁴¹ Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
       jeho opevnění změnil v sutiny.
⁴² Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
       on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –

⁴³ Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
       rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
⁴⁴ Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
       v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
⁴⁵ Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
       do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
⁴⁶ Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
       jeho samého jsi hanbou zahrnul.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

V

⁴⁷ Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
       Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
⁴⁸ Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
       Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
⁴⁹ Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
       kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –

⁵⁰ Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
       jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
⁵¹ Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
       že mám v hrudi nést posměch národů všech,
⁵² snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
       jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
⁵³      Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

¹ Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
² Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
³ Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
⁴ Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

⁵ Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
⁶ s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

⁷ A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
⁸ Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

⁹ Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
¹⁰ Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
¹¹ Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
¹² Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

¹³ Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
¹⁴ Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
¹⁵ Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

¹⁶ Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
¹⁷ Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

V. Pane, u tebe je pramen žití.
R. Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

     ³Podporuj vdovy, jsou-li skutečně opuštěné. ⁴Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ti především si musí zvyknout, že mají plnit svoje povinnosti vůči vlastní rodině a svým rodičům splácet přijatá dobrodiní. Tak se to líbí Bohu. ⁵Vdova, která je ve svém vdovství skutečně osamělá, skládá svou naději v Pána a ve dne v noci se vytrvale modlí a prosí. ⁶Ale když myslí jenom na rozkoše, je zaživa mrtvá. ⁷Důrazně jim také připomínej, aby se chovaly bezúhonně. ⁸Když se někdo nestará o svoje lidi, a hlavně o členy své rodiny, zapřel víru a je horší než pohan.
     ⁹Mezi vdovy smí být do seznamu přijímána jen taková, které je aspoň šedesát let, byla vdána jen jednou ¹⁰a je chvalně známa dobrými skutky: vychovala svoje děti, byla pohostinná, umývala křesťanům nohy, pomáhala souženým a vůbec se všestranně věnovala dobrým skutkům. ¹¹Mladší vdovy však odmítej. Když se v nich totiž ozve žádostivost nehodná Krista, chtějí se vdávat. ¹²Tak na sebe uvalují odsouzení, protože porušují dřívější závazek. ¹³K tomu si ještě zvykají zahálčivě obcházet po domech; ale nejen že jsou zahálčivé, ale i klevetivé, starají se o věci, do kterých jim nic není, a mluví řeči, jaké se nepatří. ¹⁴Proto chci, aby se mladší vdovy zase vdávaly, rodily děti a vedly domácnost, aby tak nedávaly našim protivníkům žádnou příležitost k pomluvám. ¹⁵Některé z nich se už dokonce octly na scestí a propadly satanovi.
     ¹⁶Má-li některá věřící žena u sebe vdovy, ať se stará o jejich vydržování; církevní obec se tím nemá zatěžovat, aby mohla pomáhat vdovám skutečně osamělým.
     ¹⁷Když duchovní zastávají svůj úřad dobře, zaslouží si dvojnásobnou odměnu, zvláště ti, kdo všechny své síly věnují kázání a vyučování. ¹⁸Písmo přece praví: ‚Býkovi, když mlátí, nedáš náhubek‘ a ‚Dělník má právo na svou mzdu‘. ¹⁹Žalobu proti duchovnímu nepřijímej, leda když se opírá o výpověď dvou nebo tří svědků. ²⁰Ty však, kdo žijí špatně, kárej přede všemi, aby i ostatní dostali strach. ²¹Zapřísahám tě při Bohu, při Kristu Ježíši a při vyvolených andělích: zachovávej tato pravidla bez předsudků a nic nedělej ze stranickosti. ²²Na nikoho nevkládej ukvapeně ruce. Nesmíš mít účast na cizích hříších. Uchovej se čistý.
     ²³Nepij už jen vodu, ale ber si také trochu vína kvůli svému žaludku a když tak často stůněš.
     ²⁴U některých lidí jsou jejich hříchy zjevné, a to ještě před vyšetřením, u jiných vycházejí najevo až potom. ²⁵Stejně tak i dobré skutky jsou nabíledni; a třebaže je tomu někdy jinak, nemůže se to natrvalo ukrýt.

RESPONSORIUM

O.Chovejte se tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu. * Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.
V.Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš. * Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svatého Jana Leonardiho papeži Pavlu V.

     Ti, kdo chtějí usilovat o nápravu mravů, mají hledat především a na prvním místě slávu Boží, spoléhat se na Boha, od něhož pochází všechno dobré, a  vyprošovat si od něho pomoc pro tak prospěšnou, ale obtížnou práci. Dále mají být sami před očima těch, kdo potřebují nápravu, zrcadlem všech ctností a svítilnou postavenou na podstavec, aby bezúhonným životem a vzorným chováním svítili všem, kdo jsou v domě.² Tak mají pro nápravu spíše jemně získávat než k ní nutit. Vždyť podle tridentského koncilu nelze vyžadovat od těla, co nedělá hlava; jinak by se kymácelo postavení a pořádek celé rodiny Páně. A kromě toho se mají jako moudří lékaři pilně starat, aby dobře rozpoznali všechny choroby, jimiž Církev trpí a které vyžadují lék, a tak mohli poskytnout patřičný lék na každou z nich.
     Léky se vztahují na celou Církev. Protože její náprava se musí rozvíjet od nejvyšších i nejnižších, to jest od představených i od dětí, je třeba nejdřív upřít zrak na všechny, kdo jsou nadřízeni ostatním, aby náprava začala tam, odkud se má šířit na jiné.
     Největší úsilí je nutno vynaložit na to, aby kardinálové, patriarchové, arcibiskupové, biskupové a faráři, jimž je bezprostředně uložena péče o duše, byli takoví, aby se jim mohlo bezpečně svěřit řízení Pánova stádce. Ale sestupme také od nejvyšších k nejnižším, to jest od představených k dětem. Nelze je nebrat na zřetel, neboť u nich začíná péče o obnovu křesťanského života. Je třeba se pokoušet o všechno, čím je možné živit v dětech už od útlého věku upřímnou křesťanskou víru a svatý život.
     K dosažení tohoto cíle nevede nic lepšího než vybudovat, co je třeba pro vyučování křesťanské nauky, a svěřovat vzdělávání dětí pouze lidem dobrým a  bohabojným.
     Toto mi, svatý Otče, v této tak vážné záležitosti prozatím vnukl Pán. I když to na první pohled připadá těžké, při srovnání s velikostí toho, oč jde, se to bude zdát velmi snadné. A velikých věcí nelze dosáhnout bez velikého úsilí, a velkým lidem patří velké úkoly.
     ¹ srov. Mich 6, 8
     ² srov. Mt 5, 15

RESPONSORIUM

O. Vykonal všechno, co k němu mluvil Bůh, * a uslyšel slova: Vejdi do mého odpočinutí, protože jsi žil spravedlivě uprostřed mého lidu.
V. Pohrdl světským způsobem života a stal se hodným nebeského království. * A uslyšel slova: Vejdi do mého odpočinutí, protože jsi žil spravedlivě uprostřed mého lidu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, dárce všeho dobra, tys probudil ve svatém Janovi živou touhu zanést tvé evangelium všem národům, na jeho přímluvu dej, ať všude ve světě roste život z víry. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie