Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
10. březen 2025, Pondělí
1. týden žaltáře
Doba postní, 1. týden
Sv. Jana Ogilvie, kněze a mučedníka, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.
Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
v rozhorlení svém mě netrestej! –
3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
4 Na dno roztřesena je má duše, *
jak chceš, Pane, dlouho otálet? –
5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
pro své slitování zachraň mě!
6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
kdo by v podsvětí tě velebil? –
7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
každou noc jen pláčem lože skrápím, *
slzami své lůžko promáčím.
8 Oko mé je hořem zakaleno, *
stárnu z tolika svých nepřátel. –
9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
Neboť Pán mé nářky uslyšel.
10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
vyslyšel Pán moji modlitbu. –
11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
ať se s hanbou kvapně odklidí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I
2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –
4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –
6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –
8 Pán zato bude trůnit věčně, *
k soudu si postavil svůj stolec.
9 Svět bude soudit spravedlivě, *
rozsudek vyřkne nad národy. –
10 Pán bude útočištěm slabých, *
útulkem jejich v době bídy.
11 A budou v tebe důvěřovat, *
ti, kdo se znají k tvému jménu,
neboť kdo tebe hledá, Pane, *
toho ty v nouzi neopustíš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
mezi národy zvěstujte jeho skutky!
13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
nikdy nezapomíná jejich nářků. –
14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
shlédni na moji bídu,
co snáším od nepřátel, *
vyveď mě od bran smrti!
15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
v branách siónské dcery *
a nad tvou pomocí jásám. –
16 Propadli pohané do jam, *
které kopali jiným,
sami se lapili nohou *
do léčky, kterou kladli.
17 Tak se Pán projevil soudem: †
neboť se polapil hříšník *
do díla vlastních rukou. –
18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
s pohany, kteří na Boha zapomínají,
19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –
20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
V.
Čiňte pokání a věřte evangeliu.
O.
Přiblížilo se Boží království.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Mojžíšovy
2Bůh promluvil k Mojžíšovi takto: „Já jsem Hospodin.
3Zjevil jsem se Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi jako Bůh všemohoucí. Ale své jméno Jahve jsem jim neoznámil.
4Také jsem s nimi sjednal smlouvu, že jim dám zemi kananejskou, zemi, kde jen přebývali, kde žili jako
přistěhovalci. 5Ale slyšel jsem i nářek synů Izraele, které Egypťané zotročili, a vzpomněl jsem si na svou smlouvu.
6Proto řekni synům Izraele: Já jsem Hospodin a vyvedu vás z roboty Egypťanů, vysvobodím vás z jejich otroctví a vykoupím vás napřaženým
ramenem a velikými tresty. 7Vezmu si vás za svůj lid a budu vám Bohem. Tak poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh,
který vás vyvede z roboty Egypťanů. 8Potom vás přivedu
do země, o které jsem přísahal, že ji dám Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, a dám ji vám, abyste v ní přebývali jako ve vlastní. Já Hospodin.“
9Mojžíš to tak řekl synům Izraele, ale pro malomyslnost ducha a těžké otroctví Mojžíše neposlouchali.
10Tu Hospodin řekl Mojžíšovi: 11„Jdi a mluv k faraónovi, egyptskému králi,
aby propustil syny Izraele ze své země.“ 12Mojžíš Hospodinu odpověděl: „Hle
– ani synové Izraele mě neposlouchají, jak mě bude poslouchat farao? Vždyť nedovedu obratně mluvit!“
13Hospodin mluvil k Mojžíšovi a Árónovi a dal jim příkaz pro syny Izraele i pro faraóna, egyptského krále,
aby vyvedli syny Izraele z egyptské země.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánského
Uvědom si, odkud máš své bytí, odkud to, že dýcháš, že myslíš a chápeš, a co je nejdůležitější, že poznáváš Boha, že doufáš v nebeské království, v rovné
postavení s anděly, v možnost patřit na Boží slávu; zatím sice jakoby v zrcadle a v náznacích, pak ovšem v plnosti a jasu.1 Věz, že jsi
dítětem Božím a spoludědicem Kristovým, a mám-li se to opovážit říci, že jsi dokonce zbožštěl. Odkud máš tohle všechno? A od koho? Nebo – abych
mluvil o něčem menším a viditelném – čí je to zásluha a čí je to dar, že můžeš hledět na krásu nebe, na východ i západ slunce, na putující měsíc
a množství hvězd a na soulad a řád, který v tom všem vládne jako při hře na lyru?
Kdo ti dal déšť, úrodnou zemi, pokrm, umění, domov, zákony, stát, život v míru a civilizaci a rodinný život v lásce a přátelství? Odkud se ti
dostalo toho, že si můžeš zvířata zkrotit, aby ti sloužila, i že jsou ti dána za pokrm? Kdo tě ustanovil pánem a králem všeho, co je na zemi? Kdo
věnoval to všechno – abych nepřipomínal jednotlivosti – čím člověk vyniká nad ostatní živočichy?
Není to Bůh? a ten nyní za to od tebe žádá především a místo všeho ostatního, abys byl dobrý k lidem. Cožpak bychom se nemuseli stydět,
jestliže jsme toho od něho tolik přijali a máme naději, že mnoho dalšího dostaneme, kdybychom mu nenabídli ani to jediné, totiž lásku k lidem? On
se nestydí zvát se naším otcem, třebaže je Bůh a Pán, a my bychom se neznali ani k těm, kdo jsou s námi téhož rodu?
V žádném případě, bratři a přátelé moji, nesmíme špatně hospodařit s tím, co nám Bůh daroval, abychom nikdy nemuseli vyslechnout Petrova slova:
Zastyďte se, kdo jste se zmocnili cizího majetku, hleďte následovat spravedlnost Boží, a nikdo nebude chudý.2
Nestravujme se shromažďováním a opatrováním majetku, zatímco jiné stravuje bída, aby nás pak Boží muž Amos nějak nestíhal svými přísnými
a výhrůžnými slovy, jako když říkal: Slyšte, vy, kdo říkáte, kdypak už bude po novoluní, abychom mohli prodávat; a po sobotě, abychom
mohli otevřít sýpky?3
Napodobujme ten nejvyšší a první Boží zákon, podle něhož Bůh sesílá déšť na spravedlivé i na hříšníky a dává slunci vycházet pro všechny stejně,4
širou zemi, prameny, řeky a lesy otevřel všem pozemským tvorům, vzduch ptactvu a vodu těm, jejichž život je s ní spjat, a všechny bohatě
obdaroval základními prostředky k životu, aniž by byly podřízeny něčí moci, nebo podléhaly nějakému zákonu, nebo byly omezeny nějakými
hranicemi; naopak stanovil, aby byly společné, rozsáhlé a hojné, a tudíž po všech stránkách dostačující. To proto, aby rovností obdarování
vyzdvihl rovnoprávné postavení všeho stvoření a aby ukázal bohatství své dobroty.
1 srov. 1 Kor 13,12
2 Apokryfy
3 srov. Am 8, 5n
4 srov. Mt 5, 45
RESPONSORIUM
TŘETÍ ČTENÍ
Z protokolu o výslechu svatého Jana Ogilvie a z jeho dopisu generálovi řádu
"Předvedený kněz byl nejprve dotázán, jak se jmenuje. Odpověděl, že se jmenuje Jan, příjmením Ogilvie, a že je synem Gualtiera Ogilvie z Drumu. Mimo území
království prodléval prý 22 let, studoval v kolejích v Olomouci a ve Štýrském Hradci, a to v olomoucké koleji dva roky, ve štýrskohradecké
pět let. Knězem se stal v Paříži. Již dříve se jednou vrátil do Skotska a pobyl tu asi šest týdnů. A vrátil se opět nedávno, loni v květnu.
Přiznal, že předložená schránka patří jemu a že je členem jezuitského řádu. Když byl dotázán, vztahuje-li se papežská jurisdikce v náboženských věcech také
na území našeho království, vytrvale tvrdil, že ano, a sám se tímto tvrzením o papežově primátu odsoudil na smrt."
Nedlouho před popravou napsal otec Jan z vězení v tajném dopisu otci generálu Claudiovi Acquavivovi:
"Nejmilejší a slovutný otče generále, ke kterému hned po Kristu
a nebešťanech lnu nejněžnější láskou svého srdce. Tresty jsou strašné, mučení kruté. Spoléhám na tvou otcovskou lásku, modli se za mne, abych za
nepřemožitelného Ježíše zemřel se ctí."
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dával svatému mučedníku Janovi sílu, aby neohroženě hájil katolickou víru; na jeho přímluvu posiluj i nás, abychom byli stále pevnější ve víře, vytrvalejší v naději a dokonalejší v lásce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie