Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
20. leden 2025, Pondělí
2. týden žaltáře
První mezidobí, 2. týden
Sv. Fabiána, papeže a mučedníka, nezávazná památka
Sv. Šebestiána, mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
V.
Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R.
Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
Mojžíš řekl lidu toto:
„Nyní, Izraeli, poslouchej nařízení a ustanovení, která vás učím zachovávat,
abyste žili a šli obsadit zemi, kterou vám chce dát Hospodin, Bůh vašich otců.
Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete, ale budete
zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám přikazuji. Na vlastní oči
jste viděli, co Hospodin učinil kvůli Bál-peorovi, že každého, kdo chodil za
Bál-peorem, Hospodin, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu. Ale vy, kteří jste se
přimkli k Hospodinu, svému Bohu, jste dodnes všichni živi.
Hleď, naučil jsem vás nařízením a ustanovením, jak mně to nařídil Hospodin, můj
Bůh, abyste podle nich jednali v zemi, do níž chcete vejít a obsadit ji.
Zachovávejte je a plňte, neboť tak budete v očích národů moudří a rozumní:
uslyší o všech těchto nařízeních a řeknou: ‚Skutečně, moudrý a rozumný je tento
velký národ!‘ Neboť kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko,
jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme. A kde je tak velký národ, který
by měl spravedlivá nařízení a ustanovení, jako je celé toto zákonodárství, které
já vám dnes prohlašuji.
Ptej se dávných dob, které tě předcházely ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na
zemi: ptej se od jednoho konce nebes k druhému, stalo se někdy něco tak
velkého nebo bylo něco podobného slyšet, aby nějaký národ slyšel hlas Boha,
mluvícího z ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu? Nebo zkusil nějaký bůh
přijít a vyvolit si národ uprostřed jiného národa zkouškami, znameními, divy,
bitvami, mocnou rukou, napřaženým ramenem, úžasnými děsnými činy, jak pro vás to
všechno učinil Hospodin, váš Bůh, před vašimi zraky v Egyptě? Bylo ti dopřáno
vidět, abys poznal, že Hospodin je pravý Bůh; není jiného než on sám.
Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě poučil; na zemi ti ukázal svůj veliký
oheň a slyšel jsi z ohně jeho slova. Poněvadž miloval tvé otce, po nich si
vyvolil jejich potomstvo a vyvedl tě sám svou velikou silou z Egypta, abys
vyhnal před sebou národy, které byly větší a mocnější než ty, aby tě přivedl do
jejich země a dal ti ji do majetku, jak je tomu dnes.
Uznej to dnes a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na
zemi, není jiného Boha. Zachovávej jeho nařízení a jeho příkazy, které ti dnes
přikazuji, abys byl šťastný ty a tvoji synové po tobě, abys dlouho žil na zemi,
kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává navždy!“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého biskupa Ambrože na žalm 118 (119)
Do Božího království vejdeme jen tehdy, když hodně vytrpíme.1 Je-li mnoho pronásledování, je i mnoho zkoušek. Kde je mnoho věnců za
vítězství, tam je i mnoho zápasů. Je tedy pro tebe výhodné, že je mnoho pronásledovatelů, neboť mezi mnoha pronásledováními snáze najdeš způsob,
jak získat věnec vítězství.
Uveďme příklad mučedníka Šebestiána, když je dnes výročí jeho narození pro nebe.
Pochází odtud z Milána. Ale tady snad pronásledování už skončilo nebo se do těchto krajů ještě nedostalo či bylo mírnější. Šebestián poznal, že
ho zde nečeká žádný zápas, nebo jen malý. Odebral se do Říma, kde pro horlivost ve víře zuřilo kruté pronásledování. Tam trpěl, to znamená, že
tam získal věnec vítězství. Přišel tam jako cizinec, a dostal tam domovské právo na věčnou nesmrtelnost. Kdyby byl jen jeden pronásledovatel,
zřejmě by tento mučedník nebyl dosáhl věnce vítězství.
Ale horší je, že nejsou jen pronásledovatelé viditelní, ale také neviditelní, a těch je daleko více.
Neboť jako když král, původce pronásledování, vydá rozkaz k pronásledování, a v jednotlivých městech a provinciích pak pronásledování provádí
mnoho různých lidí, tak i ďábel řídí mnoho svých služebníků, a ti provádějí pronásledování nejen zvenčí, ale také uvnitř v jednotlivých duších.
O těchto pronásledováních bylo řečeno: Všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni.2 Všichni bez výjimky, říká
se tu. Kdo může být vyňat, když zkoušky pronásledování podstoupil sám Pán?
Kolik je denně skrytých mučedníků Kristových, vyznávajících Ježíše Krista! Toto mučednictví, toto věrné svědectví Kristu znal apoštol, když říká:
Toto je naše chlouba: svědectví našeho svědomí.3
1 Sk 14, 22
2 2 Tim 3, 12
3 2 Kor 1, 12
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, dej nám ducha statečnosti, abychom podle příkladu svatého mučedníka Šebestiána
poslouchali více tebe než lidi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie