lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. prosinec 2024
Sv. Františka Xaverského, kněze, památka


Pocházel ze španělské Navarry; narodil se roku 1506 na zámku Xavieru (Javier). Na studiích v Paříži poznal Ignáce z Loyoly a stal se jedním z jeho prvních druhů. V roce 1537 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1541 horlivě a s velkým úspěchem hlásal evangelium v Indii, na Ceyloně, na Molukách a v Japonsku. Zemřel 3. XII. 1552 cestou do Číny na ostrově Sancianu. V roce 1622 byl prohlášen za svatého a v roce 1927 za patrona misií.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?

2  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.

3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.

4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.

6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.

8 Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.

9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.

10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.

11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!

13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.

15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

16 Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.

17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,

18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.

3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,

5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“

7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,

9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V.  Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu.
O.  Vyrovnejte stezky našemu Bohu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

2, 6-22; 4, 2-6
Boží soud

     2.6Hospodine, odhodil jsi svůj národ, Jakubův dům,
neboť mají plno věštců od východu,
plno hadačů jako Filišťané,
s cizinci si potřásají rukama.
7Jeho země je plná stříbra a zlata,
není konce jeho pokladům.
8Jeho země je plná koní,
nesčetné jsou jeho válečné vozy;
jeho země je plná bůžků:
klanějí se dílu svých rukou,
které zhotovily jejich prsty.
    
9Každý se koří,
kdekdo se ponižuje:
neodpouštěj jim!
10Zalez do skály, skryj se do prachu
z bázně před Hospodinem, před jeho slavnou velebností!
    
11Pyšné lidské oči budou poníženy,
sražena bude zpupnost lidí;
v onen den bude jedině Hospodin vyvýšen.
12Den Hospodina zástupů přijde
na všechno, co je pyšné a zpupné,
na všechno, co je povýšené; bude to poníženo;
na
13všechny libanonské cedry, vysoké a vznosné,
na všechny bašanské duby,
14na všechny vysoké hory,
na všechny strmící vrchy,
15na každou štíhlou věž,
na každou opevněnou hradbu,
16na všechny taršíšské lodi,
na všechna skvostná plavidla.
    
17Pýcha lidí bude sražena,
ponížena zpupnost mužů,
v onen den bude jedině Hospodin vyvýšen,
18modly však naprosto zmizí.
19Zalezou do skalních jeskyní,
do děr plných prachu
z bázně před Hospodinem, před jeho slavnou velebností,
až vstane, aby poděsil zemi.
    
20V onen den zahodí každý krtkům a netopýrům své modly ze stříbra, své modly ze zlata, které si zhotovil, aby se jim klaněl. 21Zaleze do skalních rozsedlin, do kamenných slují z bázně před jeho slavnou velebností, až vstane, aby poděsil zemi.
    
22Přestaňte se spoléhat na člověka, který má v chřípí jenom svůj dech. Zač je možné si ho cenit?
    
4.2V onen den se Hospodinův výhonek
stane ozdobou a slávou,
plod země bude ctí a chloubou
těm, kteří se zachrání z Izraele.
3Každý, kdo zbude na Siónu,
kdo zůstane v Jeruzalémě, bude se nazývat svatým,
každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě.
    
4Až smyje Pán špínu siónských dcer,
až spláchne krev Jeruzaléma z jeho středu
dechem soudu a dechem vytříbení,
5utvoří Hospodin nad každým místem siónské hory
a nad jejím shromážděním
oblak přes den,
dým a zář plápolajícího ohně v noci,
neboť Hospodinova velebnost
6bude celého toho místa ochranným stánkem,
který skýtá stín ve dne proti vedru
a bezpečné útočiště proti vichru a dešti.

RESPONSORIUM

Iz 2, 11; Mt 24, 30

O.  Pyšné lidské oči budou poníženy, sražena bude zpupnost lidí, * v onen den bude jedině Hospodin vyvýšen.
V.  A lidé uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s velikou mocí a slávou. * V onen den bude jedině Hospodin vyvýšen.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisů svatého Františka Xaverského svatému Ignáci

((H. Tursellini: Vita Francisci Xaverii, Romae 1596, lib. 4, epist. 4 [1542] et 5 [1544])

Běda mi, kdybych nehlásal evangelium

     Zavítali jsme do vesnic neofytů, kteří přijali křesťanství před několika léty. V té oblasti nejsou usazeni vůbec žádní Portugalci, neboť půda je tam značně neúrodná a chudá. Domorodí křesťané jsou opuštění, bez kněží, a nevědí vlastně nic jiného, než že jsou křesťany. Nemají nikoho, kdo by jim posloužil svátostmi a konal pro ně bohoslužby, nikoho, kdo by je seznámil s vyznáním víry, naučil je modlit se Otčenáš a Zdrávas a poučil o Božích přikázáních.
     A tak jsem si od chvíle, kdy jsem sem přišel, vůbec neodpočinul: Vytrvale jsem chodil po vesnicích a všechny dosud nepokřtěné děti jsem omýval posvátnou křestní vodou. Křtem jsem tak očistil ohromné množství dětí, které takřka nerozeznaly pravou ruku od levé. Ty děti mě však nenechaly ani pomodlit breviář, dokonce ani najíst a vyspat, dokud jsem je nenaučil nějakou modlitbu. A tu jsem pochopil, že právě oni jsou těmi, kterým patří nebeské království.1
     Protože by to byl hřích odmítnout tak bohulibou žádost, začal jsem od Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému a pak jsem se snažil je naučit apoštolskému vyznání víry a modlitbám Otčenáš a Zdrávas Maria. Zjistil jsem, že jsou velmi bystré, a  kdyby se našel někdo, kdo by je vychovával v křesťanských přikázáních, byli by z nich určitě velmi dobří křesťané.
     Z mnoha lidí se v této oblasti nestanou křesťané jen proto, že prostě není, kdo by z nich křesťany udělal. A tak se mi často vtírá myšlenka, že bych měl obejít všechny akademické instituce po celé Evropě – a hlavně pařížskou univerzitu, a  všude křičet jako smyslů zbavený, abych ty, v nichž je víc učenosti než lásky, vyburcoval voláním: „Jak strašné je množství těch, kdo se vaší vinou nedostanou do nebe, a řítí se do pekel!“
     Kéž by oněm lidem ležela tato starost na srdci aspoň tak jako pěstování vědy, aby jednou mohli Bohu složit účty nejen ze vzdělanosti, ale ze všech svěřených hřiven!
     A kéž by opravdu co nejvíce z nich bylo touto myšlenkou natolik vyvedeno z  klidu, aby se oddali rozjímání o Božích věcech a popřáli sluchu hlasu, kterým v  nich promlouvá Pán: aby nechali stranou vlastní touhy a věci lidské a šli bez výhrad za hlasem Božím a Boží vůlí. A z celého srdce aby zvolali: Pane, tady mě máš, co mám dělat?2 Pošli mě, kam je ti libo, třebas až do Indie.

     1 Mt 19, 14 a  Mk 10, 14.
     2 Srov. Sk 9, 6 (Vulg.).

RESPONSORIUM

Lk 10, 2; Sk 1, 8

O. Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. * Proste Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.
V. Až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky až na konec země. * Proste Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Františka Xaverského, aby hlásáním evangelia ukázal mnohatisícovým zástupům cestu k tobě; naplň srdce všech věřících horlivostí šířit světlo tvé pravdy, aby tvá Církev rostla a plnila ve světě své poslání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie