Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. červen 2024
Pro OP: Bl. Diany d´Andalo a Cecílie, panen, mnišek, nezávazná památka

Diana pocházela z význačné boloňské rodiny, narodila se kolem roku 1200. Její otec byl vysoký úředník, od jejího děda koupili dominikáni pozemek pro stavbu svého kláštera. Kázání blahoslaveného Reginalda přimělo Dianu k rozhodnutí vstoupit do Řádu kazatelů. To bylo ještě utvrzeno setkáním se svatým Dominikem. Své rozhodnutí si však musela vybojovat. Po roce přemlouvání jí rodiče dovolili 29. června 1223 založit v Bologni klášter mnišek a vstoupit do něj. Několik sester pod vedením blahoslavené Cecílie Cesarini a blahoslavené Amaty přišlo z kláštera sv. Sixta v Římě, aby uvedly mladé sestry do spirituality mnišek sv. Dominika. Diana je známá především jako adresátka padesáti dopisů, které jí ze svých cest posílal blahoslavený Jordán Saský. Dopisy vyprávějí o rozvoji řádu, ale Jordán v nich také poskytuje sestrám duchovní vedení. Diana zemřela 10. června 1236 v Bologni a byla pohřbena v klášterním kostele sv. Anežky. Její hlava je uložena v bazilice sv. Dominika v Bologni. Kult všech tří mnišek potvrdil Lev XIII.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Slavíme, Kriste, nadšeni
slavný den svatých panen tvých,
které šly ve tvých šlépějích,
s čistými srdci, s písněmi.

Tys čistý liliový květ,
Ženichu panen přesvatý,
ochránce svaté čistoty,
léčky zlých duchů rázně smeť.

Tvé srdce neposkvrněné
ochotně se vždy usmíří,
odpusť nám proto každý hřích
a promiň viny nezměrné.

Děkujeme ti upřímně,
bloudícím cesty napravuj,
milosti dárce, při nás stůj
v každý čas, tebe prosíme.

Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, Pannou zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičně chvála zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

¹ Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

² Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

³ Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

¹ Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
² na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

³ „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
⁴ ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
⁵ než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

⁶ V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
⁷ Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

⁸ Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
⁹ Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
¹⁰ Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

¹¹ Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
¹² A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

¹³ Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
¹⁴ „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

¹⁵ Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
¹⁶ Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

¹⁷ Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
¹⁸ Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R. Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy Job

     ⁷Když to všechno řekl Hospodin Jobovi, obrátil se Hospodin k Elifazovi z Temanu a pravil mu: „Zlobím se na tebe a na tvé dva přátele, že jste o mně správně nemluvili jako můj služebník Job. ⁸Proto si nyní vezměte sedm býčků a sedm beranů: jděte k mému služebníku Jobovi a obětujte je jako celopal za sebe. Job, můj služebník, se za vás pomodlí, abych já kvůli němu vás nepotrestal, že jste o mně nemluvili správně jako můj služebník Job.“ ⁹Šli tedy Elifaz z Temanu, Bildad ze Šuachu a Sofar z Námy a udělali, co jim Hospodin přikázal. A Hospodin jim kvůli Jobovi odpustil.
     ¹⁰Hospodin pak obnovil Jobův blahobyt, protože se za své přátele modlil, a dal Jobovi všeho dvojnásobně. ¹¹I přišli k němu všichni jeho bratři a všechny jeho sestry a všichni dřívější známí. Hodovali v jeho domě, těšili ho a prokazovali mu soucit pro všechno to neštěstí, které na něho Hospodin dopustil, a dali mu každý po jedné kesitě a po zlatém prstenu.
     ¹²A Hospodin požehnal Jobovi nakonec víc než dříve, neboť měl čtrnáct tisíc kusů bravu, šest tisíc velbloudů, tisíc párů skotu a tisíc oslic. ¹³Měl pak ještě sedm synů a tři dcery. ¹⁴První dal jméno Jemina, druhé Kassia a třetí Keren happuch. ¹⁵V celém kraji nebylo krásnějších žen nad Jobovy dcery. Otec jim dal podíl na dědictví s jejich bratry. ¹⁶Potom žil Job ještě sto čtyřicet let a viděl své děti a vnuky, čtyři pokolení. ¹⁷I zemřel Job jako stařec ve vysokém věku.

RESPONSORIUM

O. Hospodin řekl Elifazovi: Ty a tvoji přátelé jste o mně nemluvili správně jako můj služebník Job. * On se za vás pomodlí.
V. Na něho vezmu ohled a nepotrestám vaši nerozumnost. * On se za vás pomodlí.

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto dvou:

Z dopisů bl. Jordána Saského

     [