Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. únor 2024
Pro OP: Bl. Reginalda z Orléansu, kněze, pro připomínku

Narodil se v St. Gilles kolem roku 1183. Byl kanovníkem a děkanem kolegiátní kapituly v Orleansu a profesorem kanonického práva. V roce 1218 doprovázel svého biskupa na pouti do Palestiny. V Římě těžce onemocněl a lékaři ztratili naději v jeho uzdravení. Tehdy jej navštívil svatý Dominik. Reginald se po rozhovoru s ním zázračně uzdravil a rozhodl se vstoupit do řádu. Dominik jej pak poslal do Boloně jako svého vikáře. Reginald byl přesvědčivým kazatelem, dokázal okouzlit a získat mládež. Během jeho působení v Bologni vstoupilo do řádu mnoho studentů i univerzitních mistrů. Do té doby žili bratři v Bologni ve velmi nuzných podmínkách. Reginald pro ně získal kostel sv. Mikuláše a přilehlé budovy k bydlení. Z Boloně poslal Dominik Reginalda v roce 1219 do Paříže, aby autoritou svého slova a mistrovského titulu zlomil odpor kléru, který se tam stavěl proti „konkurenci“ bratří kazatelů. Krátce nato však Reginald v Paříži v roce 1220 zemřel. Jeho kult potvrdil 8. července 1875 bl. Pius IX.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25
Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

² V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
³ Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

⁴ Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
⁵ Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

⁶ Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
⁷ V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

⁸ Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
⁹ že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

¹⁰ Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
¹¹ ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

¹² Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
¹³ Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
¹⁴ Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

¹⁵ Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
¹⁶ Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
¹⁷ Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    ¹⁸ [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    ¹⁹ Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

²⁰ Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
²¹ Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

²² Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
²³ Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

²⁴ Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
²⁵ Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R. Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Přísloví

¹Můj synu, nezapomínej na mé poučení,
ať tvoje srdce zachovává mé příkazy!
²Přinesou ti dlouhý věk,
léta života a štěstí.

³Kéž tě neopustí láska a věrnost,
uvaž si je na šíji,
napiš si je na desku srdce,
⁴a nalezneš přízeň a zdar
před Bohem i lidmi.

⁵Důvěřuj v Hospodina celým svým srdcem
a nespoléhej na vlastní chytrost!
⁶Mysli na něho při všech svých cestách
a on urovná všechny tvé stezky.
⁷Nechtěj být moudrý ve vlastních očích,
boj se Hospodina a vzdaluj se zlého!
⁸To bude prospěšné pro tvoje tělo,
to osvěží tvoje kosti.

⁹Uctívej Hospodina dary ze svého majetku
tím nejlepším, co jsi získal.
¹⁰Pak budou tvé sýpky oplývat obilím,
tvé kádě přetékat moštem.

¹¹Hospodinovým poučením nepohrdej, můj synu,
nehorši se, když tě kárá.
¹²Hospodin kárá toho, koho má rád,
trestá nejmilejšího syna.
¹³Šťastný je člověk, jenž dosáhl moudrosti,
ten, kdo vyniká poznáním.
¹⁴Neboť lepší je získat moudrost než stříbro,
její výnos je nad zlato.
¹⁵Je vzácnější nad perly,
všechny tvé poklady se jí nemohou rovnat.
¹⁶Dlouhý věk má v pravici,
v levici bohatství, slávu.
¹⁷Její cesty jsou půvabné,
k pokoji vedou její stezky.
¹⁸Stromem života je těm, kdo se jí chápou,
cedrem je těm, kdo se k ní vinou.

¹⁹Hospodin založil zemi moudrostí,
svou rozumností zbudoval nebe.
²⁰Podle jeho plánu vytryskl oceán
a oblaka dávají padat rose.

RESPONSORIUM

O. Hospodinovým poučením nepohrdej, nehorši se, když tě kárá. * Hospodin kárá toho, koho má rád, trestá nejmilejšího syna.
V. Bůh s námi jedná jako se svými syny. Vždyť kterého syna otec nekárá? * Hospodin kárá toho, koho má rád, trestá nejmilejšího syna.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Knížky o počátcích Kazatelského řádu“ blahoslaveného Jordána Saského

     Léta Páně 1218, když dlel mistr Dominik v Římě, přišel tam mistr Reginald, děkan kapituly od svatého Aniána v Orleánsu. Chtěl se z Říma plavit po moři. Byl to velmi slavný muž, proslulý učeností a velice vážený. Přednášel pět let církevní právo na pařížské universitě. Když tedy přišel do Říma, těžce onemocněl. Mistr Dominik ho několikrát přišel navštívit. Vybízel ho, aby vzal na sebe Kristovu chudobu a společný život v jeho řádě. Získal ho k tomu, že svobodně a plně souhlasil se vstupem do tohoto řádu, a zavázal se k tomu i slibem.
     Reginald se tedy zotavil ze své vážné a téměř beznadějně nebezpečné choroby. Byl to jistě zázrak Boží moci. Neboť v palčivé horečce přišla k němu ve viditelné podobě Královna nebes, Matka milosrdenství Panna Maria, a potřela mu oči, nos, uši, ústa, bedra, ruce a nohy jakousi léčivou mastí, kterou si přinesla s sebou. Takto k němu mluvila: „Mažu ti svatým olejem nohy k hlásání evangelia pokoje.“ Mimo to mu také ukázala celý hábit tohoto řádu. Ihned byl uzdraven a tak okřál na celém těle, že lékaři, kteří se skoro vzdávali naděje na jeho uzdravení, užasli, když se přesvědčili, že je zdráv.
     O tomto neobyčejném zázraku vyprávěl později mistr Dominik veřejně mnoha bratřím, kteří dosud žijí. Já sám jsem byl při tom, když o něm v Paříži mluvil ve veřejné promluvě k četným bratřím.
     Když tedy mistr Reginald znovu nabyl zdraví, dal se hned horlivě a celou svou bytostí do kázání. Měl ohnivou a mocnou výmluvnost. Celá Bologna byla tenkrát ve varu, protože se zdálo, že povstal nový Eliáš. V té době přijal v Bologni do řádu mnoho bratří. Rovněž počet žáků začal vzrůstat a velmi mnoho se jich k nim přidalo.
     Potom přišel bratr Reginald svaté paměti do Paříže a s neúnavným žárem ducha hlásal slovem i skutkem Ježíše Krista ukřižovaného. Ale Bůh jej rychle odvolal z této země. Reginald „se brzy zdokonalil a naplnil časy mnohé“.
     Bratr Matouš, který ho znal ve světě ještě jako slavného a vybraně žijícího muže, ptal se ho několikrát takřka s obdivem: „Nemrzí vás, mistře, že jste oblékl tenhle hábit?“ On však se sklopenýma očima odpověděl: „Myslím, že jsem v tomto řádě nezískal žádnou zásluhu, protože jsem v něm vždycky měl příliš velké zalíbení.“

RESPONSORIUM

Ef 4, 1.3–4O. Povzbuzuji vás tedy já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali, * horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.
V. Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. * Horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys způsobil, že blahoslavený kněz Reginald za pomoci Matky milosrdenství nastoupil cestu evangelijní chudoby a přivedl na ni i mnoho jiných; na jeho přímluvu nasměruj i naše kroky podle své vůle, abychom se širokým srdcem běželi po cestě tvých přikázání. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie