Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 |
24. duben 2023, Pondělí
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 3. týden
Sv. Jiří, mučedníka, nezávazná památka
Sv. Fidela ze Sigmaringy, kněze a mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.
V.
Srdce mé i tělo, aleluja.
O.
Jásá k Bohu živému, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
Já, Jan, 1viděl jsem, jak na čtyřech rozích země stojí čtyři andělé a drží čtyři zemské větry, aby nezadul vítr na zem, ani
na moře, ani na žádný strom. 2A viděl jsem, jak od východu slunce vystupuje jiný anděl. Držel v ruce pečetidla živého
Boha a zvolal silným hlasem na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi i moři: 3„Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům,
dokud nepoznamenáme na čele služebníky našeho Boha!“ 4A uslyšel jsem, kolik bylo těch poznamenaných: stočtyřiačtyřicet tisíc ze
všech kmenů izraelského lidu. 5Z kmene Judova dvanáct tisíc poznamenaných, z kmene Rubenova dvanáct tisíc, z kmene
Gadova dvanáct tisíc, 6z kmene Aserova dvanáct tisíc, z kmene Neftalimova dvanáct tisíc, z kmene Manasova dvanáct
tisíc, 7z kmene Simeonova dvanáct tisíc, z kmene Léviova dvanáct tisíc, z kmene Izacharova dvanáct
tisíc, 8z kmene Zabulonova dvanáct tisíc, z kmene Josefova dvanáct tisíc, a z kmene Benjamínova dvanáct tisíc poznamenaných.
9Potom se podívám, a hle – veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli
před trůnem a před Beránkem, oděni bílým rouchem,
s palmami v rukou 10a volali mocným hlasem: „Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi!“
11Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu
12a volali: „Amen! Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen.“
13Tu na mě promluvil jeden ze starců a zeptal se mě: Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a odkud přišli?“
14Odpověděl jsem mu: „Můj pane, to víš ty.“ Řekl mi: „To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali
v Beránkově krvi. 15Proto jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě. A ten, který
sedí na trůně, se k nim sníží a bude s nimi bydlet. 16Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich
pražit slunce ani jakýkoli jiný žár, 17protože Beránek, který je uprostřed před trůnem, bude je pást a vodit
k pramenům živé vody. Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Petra Damianiho
Dnešní svátek, moji milí, násobí naši radost z velikonoční slávy, jako když drahokam zdobí svým ušlechtilým třpytem zlato, do kterého se
zasazuje.
Z jednoho vojska byl rovnou přeřazen do jiného, neboť hodnost pozemského velitele, kterou zastával, vyměnil za službu v armádě křesťanů a jako
její vskutku zdatný voják nejdřív rozdal všechen svůj majetek chudým, aby se zbavil břemene pozemského jmění, a pak svobodný a volný, oděný v
pancíř víry se jako horlivý válečník Kristův vrhl do samého středu nejlítějšího boje.
Těmito slovy se nám dostává jasného poučení, že nelze udatně a jaksepatří bojovat na obranu víry těm, kdo se bojí, že přijdou o pozemské statky.
Zato svatý Jiří zanícený ohněm Svatého Ducha a nepřemožitelně zaštítěný korouhví kříže se pustil do boje se zlým králem takovým způsobem, že v
tomto poddaném Knížete všeho zla přemohl jeho samého a všem Kristovým bojovníkům dal příklad statečnosti, aby si i oni počínali zmužile.
Byl při tom zajisté nejvyšší a neviditelný rozhodčí. Ten ve svém svrchovaném rozhodování dopustil, aby bezbožná ruka nabyla ve své zběsilosti
vrchu. A tak vydal tělo svého mučedníka do rukou vrahů. Ale jeho duši, která nalezla oporu v nedobytné tvrzi víry, obehnal hradbou své neúnavné
ochrany.
Milovaní bratři, tohoto bojovníka nebeského vojska bychom neměli jen obdivovat, ale také napodobovat. Nuže, vzpružme ducha připravenou trofejí
nebeské slávy. Bude-li naše srdce upnuto k pomyšlení na ni, nezakolísáme, ani když se bude obmyslný svět vemlouvat do naší přízně, ani když
nepochybně bude soptit hrozbami protivenství.
Očisťme se tedy podle Pavlova příkazu od každé poskvrny těla i ducha,1 abychom směli jednou vstoupit do onoho příbytku
blaženosti, k němuž nyní toužebně upíráme svůj duchovní zrak.
Opravdu každý, kdo se chce v Kristově stánku, kterým je Církev, obětovat Bohu, musí si po omytí v koupeli svatého křtu také obléci pestrý šat
ctností, neboť je psáno: Právo a řád buď rouchem kněží tvých.2 Kdo se křtem v Kristu znovu narodí jako nový člověk, nemá si
oblékat to, co patří ke smrtelnosti, ale má odložit starého člověka a obléci nového3
a žít obnovený úsilím o čistý život.
Tak zajisté, když jsme se očistili od poskvrny starého hříchu a skvíme se jasem nového života, opravdu důstojně slavíme velikonoční slavnost a
pravdivě následujeme příklad svatých mučedníků.
1 2 Kor 7, 1
2 Žl 131 (132), 9
3 srov. Ef 4, 22.24
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys posiloval svatého Jiří, aby následoval tvého Syna v jeho utrpení a byl připraven pomáhat
slabým a trpícím; ať pomáhá i nám v naší slabosti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie