Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. červen 2022
Seslání Ducha Svatého, slavnost

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Blahé světlo, vzácný plamen,
jímž byl seslán oheň na zem
učedníkům Kristovým.

Plní srdce, vnuká slova,
vybízí rty, srdce znova
k chvalozpěvům děkovným.

Přijdi, Těšiteli vlídný,
dej výmluvnost, srdce mírni,
kapky žluči s jedem viny
není ve tvé blízkosti.

Novým lidem jsme se stali
s čistým srdcem, plným chvály.
Předtím jsme tě rozhněvali,
teď jsme syny milosti.

Ty jsi dárce i dar skvoucí,
všechno dobro našich srdcí,
naplň srdce láskou vroucí,
aby náš ret ve dne v noci
zazníval jen k chvále tvé.

Očisti nás od všech provin
ty, jenž jsi k nám shovívavým,
dej nám s nitrem v Kristu novým
k dokonalým darům mnohým
blaho nepomíjivé. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam jde, aleluja.

Žalm 103 (104)
Chvála Boha, Stvořitele

Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)

I

¹ Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
    Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
  oděný krásou a vznešeností, *
²   jako pláštěm světlem se halíš. –

  Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
³   síně své zbudovals nad vodami,
  z letících mračen si povoz činíš, *
    na křídlech větru se k zemi snášíš,
⁴ vichry si bereš za svoje posly, *
      plameny za své služebníky. –

⁵ V základech mocných jsi upevnil zemi, *
      takže až do věků nezakolísá.
⁶ Pramoře jako rouchem ji krylo, *
      vody stály až nad horami. –
⁷ Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
      prchaly před hlasem tvého hromu.
⁸ Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
      na místa, která ty jsi jim určil.
⁹ Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
      aby zas nemohly zaplavit zemi. –

¹⁰ Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
      v údolích mezi horami plynout.
¹¹ Všechnu zvěř polní napájejí, *
      divocí osli hasí v nich žízeň.
¹² Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
      větvovím stromů zní jeho zpěv.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam jde, aleluja.

Ant. 2 Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, aleluja.

II

¹³ Z oblačných sídel napájíš hory, *
      vláhu z tvých komor zem dosyta pije.
¹⁴ Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
      rostlinám, které jsou k užitku lidem;
  vydáváš pro ně ze země chléb, *
¹⁵   který dodává člověku síly,
  víno, jež člověku potěší srdce, *
      že se mu tvář jak olejem svítí. –

¹⁶ Dosyta pije i stromoví Páně, *
      libánské cedry, jež sázel on sám.
¹⁷ V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
      v cypřiších domov si udělal čáp.
¹⁸ Horské štíty kamzíkům patří, *
      ve skalách jezevci našli si skryt. –

¹⁹ Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
      slunce pak ví, kdy zapadat má.
²⁰ Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
      začne v ní obcházet divoká zvěř.
²¹ Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
      od Boha čekají pokrm svůj.
²² Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
      ulehnou do svých doupat a nor.
²³ Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
      aby v ní setrval po celý den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, aleluja.

Ant. 3 Sešli svého Ducha a budou stvořeni a obnovíš tvář země, aleluja.

III

²⁴ Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
      Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
      plna je tvého tvorstva zem.
²⁵ Tam moře mocné a velké a širé, †
      v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
      havěti drobné i velikých stvůr.
²⁶ Lodi jím plují, i leviatan, *
      stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –

²⁷ Na tebe čeká všechno a všichni, *
      že jim dáš obživu v pravý čas.
²⁸ A ty ji dáváš a oni si berou, *
      dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.
²⁹ Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
      když jim odejmeš dech, oni hynou, *
      opět se vracejí ve svůj prach.
³⁰ Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
      tak zemi obnovuješ tvář. –

³¹ Ať trvá navěky sláva Páně, *
      ať se Pán raduje ze svých děl!
³² Země se zachví, když pohlédne na ni, *
      kouří se z hor, když jen se jich tkne.
³³ Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
      Bohu chci hráti, co budu živ.
³⁴ Kéž se mu zalíbí moje písně! *
      Já se chci v Pánu radovat! –

³⁵ Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
      kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
      Dobrořeč Pánu, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Sešli svého Ducha a budou stvořeni a obnovíš tvář země, aleluja.

V. Duch Páně naplňuje celý svět, aleluja.
R. A ten, který vše obnovuje, ví o všem, co se mluví, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Římanům

    ⁵Ti, kdo žijí, jak chce tělo, usilují jen o věci tělesné; kdo však žijí, jak chce Duch, o věci duchovní. ⁶Snahy lidí tělesných vedou ke smrti, snahy lidí duchovních k životu a pokoji. ⁷Proto snahy lidí tělesných stojí v nepřátelství s Bohem, neboť nejsou podřízeny Božímu zákonu, ba ani být nemohou. ⁸Ti, kdo žijí svému tělu, nemohou se líbit Bohu.
     ⁹Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho. ¹⁰Je-li však ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je plný života, protože je ospravedlněn. ¹¹A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás.
     ¹²Nuže bratři, nejsme vázáni povinnostmi k tělu, že bychom museli žít, jak chce tělo. ¹³Žijete-li totiž tak, jak chce tělo, musíte umřít; jestliže však s pomocí Ducha ničíte záludnosti těla, budete žít. ¹⁴Neboť všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové. ¹⁵Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: "Abba, Otče!" ¹⁶Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch Svatý, že jsme Boží děti. ¹⁷Jsme-li však děti, jsme i dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak spolu s ním mohli dojít slávy. ¹⁸Jsem přesvědčen, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
     ¹⁹Celé tvorstvo nedočkavě čeká, až se Boží synové zjeví ve slávě. ²⁰Vždyť tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti, ale ne z vlastní vůle, nýbrž kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje, ²¹že i ono bude vysvobozeno z poroby porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí. ²²Víme přece, že celé tvorstvo zároveň sténá a spolu trpí až doposud. ²³A není samo. i my, ačkoliv už máme první dary Ducha, i my sami uvnitř naříkáme a očekáváme své přijetí za syny, vykoupení našeho těla. ²⁴Naše spása je zatím pouze předmětem naděje. Je-li však předmět naděje vidět, už to není naděje. Co už někdo vidí, jak by v to mohl doufat? ²⁵Ale doufáme-li v něco, co ještě nevidíme, čekáme na to s vytrvalostí.
     ²⁶Právě tak i Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. a tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit, ²⁷a Bůh, který zkoumá srdce, ví, co Duch žádá, a že jeho přímluva za křesťany je ve shodě s Boží vůlí.

RESPONSORIUM

R. A protože jste Boží děti skrze víru v Ježíše Krista, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, * Ducha, který volá: Abba, Otče, aleluja.
V. Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale ducha síly, lásky a rozvážnosti. * Ducha, který volá: Abba, Otče, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu "Proti bludným naukám" od svatého biskupa Ireneje

     Když Pán dával učedníkům moc uskutečňovat znovuzrození člověka v Bohu, řekl jim: Jděte, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.¹
     O tomto Duchu mluvil ústy proroků a slíbil, že jej vylije v posledních dnech na své služebníky a služebnice, aby prorokovali.² Proto také, když se Boží Syn stal Synem člověka, sestoupil tento Duch na něho, aby se s ním natrvalo usídlil v lidském pokolení, aby navždy spočinul v lidech a přebýval v celém Božím stvoření. Ve všech a ve všem působí, aby se dála Otcova vůle a všechno obnovuje proměnou staroby v Kristovu novost.
     Po nanebevstoupení Páně, jak říká Lukáš, sestoupil tento Duch v den letnic na učedníky,³ maje moc uvést všechny národy do života a otevřít jim přístup k nové smlouvě. Proto také učedníci jednomyslně chválili Boha ve všech jazycích a Duch uváděl v jednotu vzdálená společenství a prvotiny ze všech národů přinášel Otci.
     A proto také Pán slíbil, že sešle Utěšitele, který nás připraví pro Boha. Tak jako nelze ze suché mouky bez přidání tekutiny udělat žádné těsto ani chléb, tak se ani my ve své mnohosti nemůžeme spojit v jedno v Kristu Ježíši⁴ bez vody, která přichází z nebe. a jako vyprahlá země bez vláhy nerodí, tak bychom ani my, všichni z počátku jako suchý strom,⁵ nemohli nést plody života bez hojného deště,⁶ který přichází shůry jako dar.
     Té jednoty, která vede k neporušitelnosti, se naším tělům dostalo v křestní koupeli, duším ji dal sám Duch.⁷
     Duch Boží, který spočinul na Pánu, je Duch moudrosti a rozumu, Duch rady a síly, Duch poznání, zbožnosti a bázně před Hospodinem.⁸ A tohoto Ducha dal Pán zase Církvi, když pro celou zemi seslal z nebe Přímluvce. Podle výroku Páně byl však jako blesk na zemi svržen také ďábel.⁹ Proto tak nezbytně potřebujeme Boží rosu, abychom neshořeli a abychom nepřestali nést plody. a také aby tam, kde máme žalobce,¹⁰ byl i Obhájce a Pomocník, neboť Pán svěřil Duchu Svatému svého člověka, který upadl mezi lotry. Nad tímto člověkem se sám slitoval, ovázal mu rány a vynaložil dva královské denáry.¹¹ a tak když jsme skrze Ducha přijali obraz i nápis¹² Otce a Syna, zužitkujme tento svěřený denár a spolu s výtěžkem jej vraťme Pánu.^{13
     1} Mt 28, 19
     ² srov. Ji 3, 1-3; Sk 2, 17
     ³ srov. Sk 2, 1-4
     ⁴ srov. Gal 3, 28; Řím 12, 5
     ⁵ srov. Lk 23, 31
     ⁶ srov. Žl 67 (68), 10
     ⁷ srov. Jan 3, 5
     ⁸ Iz 11, 2 (LXX a Vulg.)
     ⁹ srov. Lk 10, 18; Zj 12, 9
     ¹⁰ srov. Zj 12, 10
     ¹¹ srov. Lk 10, 30-35
     ¹² srov. Mt 22, 20; Mk 12, 16; Lk 20, 24
     ¹³ srov. Mt 25, 14-30; Lk 19, 12-27

RESPONSORIUM

R. Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, * jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, aleluja.
V. Když byli všichni učedníci společně pohromadě, ozval se náhle z nebe hukot, * jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, aleluja.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty shromažďuješ svou Církev ze všech národů a posvěcuješ ji svým Svatým Duchem; sesílej hojnost jeho darů celému světu a společenství věřících provázej působením své milosti jako na počátku, když se začalo šířit tvé evangelium. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie