Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
21. leden 2022, Pátek
2. týden žaltáře
Sv. Anežky, panny a mučednice, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Anežka ohněm Boží lásky vřelé
přemohla slabost ženství svého těla,
vždyť její cudnost jak tvrz tělo celé
v moci své měla.
Tvou duši čistou v nadpozemská místa
vzaly a vedou sbory nebes šťastné,
k Snoubenci svému jdeš, snoubenko čistá,
v komnaty jasné.
Měj, panno, soucit s naším losem těžkým,
dej, ať ten, kdo tvůj velký triumf slaví,
dosáhne šťastně s odpuštěním všech vin
i věčné slávy.
Vladaře nebe a nad zemí vládce
prosbami nakloň prosícímu lidu,
ať nám dá tvůj mír a s ním ve své lásce
dost k žití klidu.
Beránka míru vždycky vděčně chvalme
s Anežkou, kterou za snoubenku vzal si,
vždyť řídí dráhy hvězd a světu vládne
po všechny časy. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)
I (2-5)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
netrestej mě ve svém rozhorlení!
3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
těžce na mne dolehla tvá ruka. –
4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
pro můj hřích kost ve mně není celá.
5 Nad hlavu se nakupily viny, *
tíhou přetěžkou mě obtížily.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
6 Jitří se a páchnou moje rány, *
a to všechno pro mou pošetilost.
7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
celý den se v sklíčenosti vláčím. –
8 Bedra má jsou celá zanícená, *
místečko v mém těle není zdravé.
9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
křičím z hloubi sevřeného srdce. –
10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
žádný povzdech můj ti není tajný.
11 Srdce buší, opouští mě síla, *
už i světlo v očích se mi kalí. –
12 Všichni moji přátelé a druzi †
mému neštěstí se vyhýbají, *
ba i příbuzní se drží stranou.
13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
denně nové lsti si vymýšlejí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
němý jsem a ústa neotvírám.
15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
bez schopnosti ubránit se slovem. –
16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –
18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
stále mám svou bolest před očima.
19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –
20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
pasou po mně za to, že chci dobro. –
22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
V.
Po tvé pomoci dychtí mé oči.
R.
Po tvém příslibu spravedlivém.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
Mojžíš řekl lidu:
„Nuže, Izraeli, co žádá od tebe Hospodin, tvůj Bůh? Jenom aby ses bál Hospodina,
svého Boha, chodil po všech jeho cestách, abys ho miloval a sloužil Hospodinu,
svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší, abys zachovával Hospodinovy
příkazy a jeho zákazy, které ti já dnes přikazuji k tvému dobru. Hle, Hospodinu,
tvému Bohu, patří nebe a nebesa nebes, země i vše, co je na ní. Přece však
Hospodin přilnul jen k tvým předkům z lásky k nim a po nich vyvolil jejich
potomstvo, totiž vás, ze všech národů, jak je tomu dnes.
Obřežte si předkožku svého srdce a už nezatvrzujte svou šíji. Vždyť Hospodin,
váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, silný a hrozný, který nikomu
nestraní a nebere úplatky, zjednává právo sirotku a vdově, miluje přistěhovalce
a dává mu chléb a šat. Milujte přistěhovalce, neboť jste byli přistěhovalci v
egyptské zemi. Hospodina, svého Boha, se boj, jemu služ, jeho se přidržuj a v
jeho jménu přísahej! On je tvá chlouba, on je tvůj Bůh, jenž pro tebe vykonal
tyto veliké a hrozné skutky, které viděly tvé oči. Tvoji předkové sestoupili do
Egypta v počtu sedmdesáti osob, a nyní Hospodin, tvůj Bůh, tě rozmnožil jako
hvězdy na nebi.
Miluj Hospodina, svého Boha, dbej na to, co ti uložil, na jeho zákony,
ustanovení a příkazy po všechny dny. Znáte dnes přece to, co vaši synové nepoznali a neviděli,
totiž napomínání Hospodina, vašeho Boha, jeho velikost, jeho pevnou ruku a vztaženou paži, jeho
znamení a činy, které vykonal uprostřed Egypta na faraónovi, králi egyptském, a
celé jeho zemi, všechno, co učinil egyptskému vojsku, jeho koním a vozům, jak je
zaplavil vodou Rákosového moře, když vás pronásledovali, ano, Hospodin je
vyhubil – tak tomu je dodnes; a co s vámi učinil na poušti, než jste přišli až
na toto místo, a jak naložil s Datanem a Abiramem, syny Rubenovce Eliaba, jak
země rozevřela svůj chřtán a pohltila je i s jejich rodinami a stany i s celým
jejich majetkem, který měli, uprostřed celého Izraele.
Na vlastní oči jste přece spatřili celé to veliké Hospodinovo dílo, které
vykonal. Dbejte proto na každý příkaz, který vám dnes udílím, abyste mohli
vkročit do země, do níž táhnete, a obsadit ji, a abyste byli dlouho živi na
půdě, o které Hospodin přísahal, že ji dá vašim otcům a jejich potomstvu, v zemi
oplývající mlékem a medem.
Hle, já vám dnes nabízím požehnání a kletbu. Požehnání, když budete poslouchat
příkazy Hospodina, vašeho Boha, které já vám dnes přikazuji. Kletbu, když
příkazy Hospodina, vašeho Boha, poslouchat nebudete a ustoupíte z cesty, kterou
vám já dnes přikazuji, a budete následovat cizí bohy, které jste neznali.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze sbírky kázání svatého Ambrože, biskupa, o pannách
Dnes je památka panny – následujme ji v bezúhonnosti; je památka mučednice – přinesme dary k oběti. Slavíme výročí toho dne, kdy se svatá Anežka
zrodila pro nebe. Podle tradice byla umučena ve dvanácti letech. Jak odporná krutost, která nešetřila ani tak mladistvý věk, ale jak veliká síla
víry, pro kterou i tak mladistvý věk vydal svědectví.
Bylo na tom tělíčku dost místa pro rány? Neměla, kde by ji mohla zasáhnout zbraň, ale měla, čím zbraň přemoci. Dívky v jejím věku nesnášejí ani
rozhněvaný pohled rodičů a při píchnutí jehlou pláčou, jako by to byla hrozná rána. Ona nemá strach v krvavých rukou katů, nepohne se při smýkání
a řinčení řetězů, je ochotna vydat své tělo meči zuřícího vojáka. Neví ještě, co to znamená zemřít, ale je připravena. A když je proti své vůli
přivlečena k oltáři, uprostřed ohně rozpíná ruce ke Kristu a právě tam u pohanského ohniště dělá znamení vítězného Pána. Pak vkládá krk i obě
ruce do železných okovů, ale žádné okovy nemohou spoutat tak drobné údy.
Nový druh mučednictví? Je ještě příliš mladá pro trest, ale už zralá pro vítězství. Stěží může zápasit, ale snadno získává vítězný věnec. Dala
příklad statečnosti, ač na to ještě neměla věk. Ani nevěsta by tak nespěchala k svatebnímu loži, jak se tato panna vesele a rychle ubírala k
místu, kde měl být na ní vykonán trest; okrasou hlavy jí nebyl pletený účes, ale Kristus, nezdobil ji věneček z květin, ale její ctnosti.
Všichni pláčou, jenom ona ne. Téměř všichni se diví, že se tak snadno zříká života, který teprve začíná žít, a dává ho, jako by se ho už
nabažila. Všichni žasnou, že je už schopna vydat svědectví Bohu, a přitom pro svůj věk ještě nemůže pravoplatně jednat. Ale dosáhla toho, že jí
bylo svěřeno od Boha, co jí lidé dosud nesvěřili; neboť to, co přesahuje přirozenost, pochází od Původce přirozenosti.
Jakých hrozeb použil kat, aby ji zastrašil, čím vším jí lichotil, aby ji přemluvil, co všechno jí slibovali nápadníci, aby si je vzala. Ale ona
řekla: „Bylo by urážkou Ženicha, kdybych čekala, kdo se mi bude líbit. Ten, kdo si mě vyvolil první, tomu chci patřit. Proč čekáš, vrahu? Ať
zahyne tělo, které může být milováno očima, jakýma nechci.“ Stála tam, modlila se, pak sklonila šíji.
Mohl jsi vidět, jak se kat chvěje, jako by sám byl odsouzen k smrti, jak se mu třese pravice, jak bledne strachem z cizího nebezpečí, zatímco
dívka se nebála svého. Je to tedy v jedné oběti dvojí mučednictví, čistoty a víry. Zůstala pannou a získala mučednickou korunu.
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí Bože, ty si vybíráš, co je v očích světa slabé, abys zahanbil, co je silné; ujmi se nás
a na přímluvu svaté Anežky, jejíž mučednickou smrt si dnes připomínáme, dej nám sílu, abychom byli pevní ve víře. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie