Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
31 |
23. říjen 2021, Sobota
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 29. týden
Sv. Jana Kapistránského, kněze, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)
1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou. –
2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má. –
3 Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil: –
3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!“ –
6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho! –
8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –
13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém. –
15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní. –
17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
V.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Barucha
3.9Slyš, Izraeli, přikázání života,
napni sluch, abys poznal moudrost!
10Čím to, Izraeli, že jsi v nepřátelské zemi,
11že chřadneš v cizí zemi,
poskvrněn jako mrtvoly,
že jsi připočten k těm, kteří sestoupili do podsvětí?
12Opustil jsi studnici moudrosti!
13Neboť kdybys byl chodil po Boží cestě,
přebýval bys v pokoji navěky.
14Nauč se, kde je poznání,
kde síla, kde důvtip,
abys tím poznal, kde je dlouhý věk a život,
kde v pokoji září oči.
15Kdo nalezl místo moudrosti,
kdo vešel do jejích pokladnic?
24Izraeli, jak veliký je Boží dům,
jak rozsáhlé je místo jeho panství!
25Je veliké a nemá konce,
je vysoké a nesmírné.
26Tam se narodili obři, slavní od pravěku,
velicí postavou, znalí boje.
27Pán si je nevyvolil
a neukázal jim cestu k poznání.
28Zahynuli, protože neměli rozvahu,
zahynuli pro svou pošetilost.
29Kdo vystoupil na nebe a dostal moudrost,
kdo ji přivedl dolů z oblaků?
30Kdo se přeplavil přes moře a nalezl ji
a přinesl ji za ryzí zlato?
31Nikdo nezná k ní cestu,
nikdo nemůže vyzkoumat její stezku.
32Zná ji však ten, který ví všecko,
svým důmyslem ji vynašel;
který založil zemi na věčné časy
a naplnil ji zvířaty;
33který vypouští světlo, a ono jde,
volá na ně, a ono ho poslouchá s třesením.
34Hvězdy vesele září na svých místech;
35zavolá-li je, řeknou: „Tady jsme“
– a s radostí svítí svému Tvůrci.
36To je náš Bůh,
nemůže být jiný k němu přirovnán.
37Vynašel všechny cesty k moudrosti
a dal je svému služebníku Jakubovi
a Izraeli, svému miláčkovi.
38Potom se moudrost ukázala na zemi
a stýkala se s lidmi.
4.1Ona je knihou Božích přikázání
a zákonem, který platí na věčné časy;
všichni, kteří se jí drží,
přijdou k životu,
k smrti pak ti, kdo ji opustili.
2Obrať se, Jakube, a uchop ji,
choď po cestě v jejím lesku, vstříc jejímu světlu!
3Svou slávu nedávej jinému
ani to, co ti prospívá, cizímu národu.
4Blahoslavení jsme, Izraeli,
že známe, co se líbí Bohu.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „Zrcadlo kleriků“ od svatého Jana Kapistránského
Ti, kdo jsou povoláni k službě u oltáře Páně, mají dávat zářný příklad celým svým chvályhodným mravním životem, v němž už není žádná špína, žádná nečistota
neřestí. Jako sůl země pro sebe i pro druhé mají důstojně vést společný život, a jako světlo světa mají s moudrou rozvahou osvěcovat ostatní, a tak dobře
chápat, co zdůrazňoval náš nejvyšší učitel Ježíš Kristus nejen svým apoštolům a tehdejším učedníkům, ale i všem kněžím a klerikům, kteří přijdou po nich:
Vy jste sůl země; jestliže však sůl ztratí chuť, čím bude osolena? K ničemu se už nehodí, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.1
Opravdu, po nečistých a špinavých klericích, prosáklých špínou neřestí a zapletených do řetězů zločinů, lidé šlapou jako po nejsprostším blátě, neboť ti se
už nehodí, jak se předpokládá, ani sobě ani druhým k ničemu. Svatý Řehoř říká: „Když se někým opovrhuje pro jeho život, zbývá už jen pohrdnout i jeho
kázáním.“
Když však duchovní zastávají svůj úřad dobře, zaslouží si dvojnásobnou odměnu, zvláště ti, kdo všechny své síly věnují kázání a vyučování.2
Ano, dvojnásobnou čest si zasluhují řádní kněží, jednak vzhledem k jejich postavení, jednak vzhledem k jejich osobnímu životu; jedna je časná a
přechodná, druhá je duchovní a věčná. Neboť i když bydlí na zemi a jsou spolu se všemi smrtelnými tvory podrobeni nezbytnostem přirozenosti, přece se ze
všech sil snaží žít podobně jako andělé v nebi, aby se líbili svému králi jako jeho chápaví služebníci. Proto, jako slunce vycházející světu na výšinách
Božích, tak ať světlo kleriků svítí lidem, aby viděli jejich dobré skutky a velebili Otce v nebesích.3
Vy jste světlo světa.4 A jako zdroj světla neozařuje sám sebe, ale rozlévá své paprsky kolem a ozařuje všechno ostatní, tak vzorný život
řádných a spravedlivých kleriků svítí světlem svatosti a ozařuje ty, kdo se na ně dívají. Kdo je tedy ustanoven k tomu, aby se staral o jiné, ať ukazuje
sám na sobě, jak se mají chovat jiní v domě Páně.
1 Mt 5, 13
2 1Tim 5, 17
3 srov. Mt 5, 16
4 Mt 5, 14
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Jana Kapistránského, aby v dobách soužení posiloval
tvůj křesťanský lid; pomáhej své Církvi i dnes, aby žila v bezpečí a v trvalém míru.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie