Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. říjen 2021
Sv. Pavla od Kříže, kněze, nezávazná památka

Narodil se 3. I. 1694 v obci Ovadě poblíž Alessandrie (v severozápadní Itálii) jako druhý ze 16 dětí. V mládí pomáhal otci v obchodě a svému faráři (od roku 1713) při vyučování náboženství. Rozjímání o Ježíšově utrpení a touha po přísném asketickém životě ho přivedly k  rozhodnutí založit řád pasionistů. Kromě tří obvyklých slibů skládali ještě čtvrtý: šířit úctu k utrpení Páně. Pro příliš tvrdou přísnost byly jejich stanovy schváleny nejprve ústně (1724) a teprve po úpravách (1741) písemně. Po vysvěcení na kněze (1727) se usadil se svými druhy na vrchu Monte Argentariu severně od Říma a odtud konali lidové misie; do roku 1773 už měli ve střední Itálii 12 klášterů. Založil také ženskou větev řádu pasionistů (1771). Jako odkaz zanechal kromě řeholních pravidel svůj duchovní deník a více než 2000 dopisů. Zemřel 18. X. 1775 v klášteře při bazilice sv. Jana a Pavla v Římě. Za svatého byl prohlášen v roce 1867.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

¹ Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?
²  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.
³ Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
⁴ Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

⁵ Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.
⁶ V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

⁷ Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.
⁸ Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.
⁹ V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.
¹⁰ Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.
¹¹ V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

¹² Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!
¹³ Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

¹⁴ Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.
¹⁵ Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

¹⁶ Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.
¹⁷ Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
¹⁸ sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

² Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.
³ Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

⁴ Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,
⁵ ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

⁶ Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“
⁷ Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

⁸ Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,
⁹ i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R. Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Ester

     ¹Když se Mardocheus dozvěděl o všem, co se stalo, roztrhl svůj šat, oblékl si žíněné roucho a  posypal hlavu popelem. Vyšel doprostřed města a převelice hořekoval. ²Tak došel až před královskou bránu; do královské brány totiž nebylo dovoleno vejít v žíněném rouchu. ³A všude, v každé provincii, kamkoli se dostal králův výnos a rozkaz, nastal u židů veliký smutek, půst, pláč a nářek; žíněné roucho a popel se pro mnohé staly lůžkem.
     ⁴Tu přišly Esteřiny dívky a dvořané a oznámili jí to. Když to uslyšela, sevřela ji nesmírná úzkost. Poslala Mardocheovi šaty, aby odložil žíněné roucho, a oblékl si je; ale on je nepřijal. ⁵Ester tedy zavolala Atacha, jednoho z dvořanů, kterého král ustanovil k její službě, a přikázala mu, aby šel k  Mardocheovi a zjistil, proč to dělá. ⁶Atach vyšel k Mardocheovi na městské prostranství před královskou branou. ⁷Mardocheus mu oznámil všechno, co ho potkalo a jak velké množství stříbra slíbil Aman dát do královské pokladny za vyhlazení židů. ⁸Dal mu také opis výnosu o jejich vyhlazení, který byl vyvěšen v Šúšanu. Měl ho ukázat královně a vybídnout ji, aby šla ke králi uprosit ho a  přimluvit se za svůj lid. Vzkázal po něm: ^8a„Vzpomeň si na dny své bídy, kdy jsem tě živil vlastní rukou! Aman, druhý po králi, promluvil proti nám, aby nás vydal na smrt, ale ty volej k Hospodinu, přimluv se za nás u krále a vysvoboď nás ze smrti!“
     ⁹Atach se vrátil a oznámil Esteře Mardocheův vzkaz. ¹⁰A ona mu přikázala, aby Mardocheovi vyřídil její odpovědi ¹¹„Všichni královi služebníci a všechny provincie, které jsou pod jeho pravomocí, vědí, že pro každého muže i ženu, kteří by bez pozvání vešli do vnitřního nádvoří ke králi, platí jediný zákon: má být ihned usmrcen, ledaže by k němu král vztáhl zlaté žezlo; pak může zůstat naživu. Ale já jsem už třicet dní nebyla zavolána ke králi.“ ¹²Když to Mardocheus uslyšel, ¹³znovu vzkázal Esteře: „Nedomnívej se, že kvůli tomu, že jsi v domě králově, ty jediná vyvázneš životem, na rozdíl od všech židů. ¹⁴Neboť budeš-li v tuto chvíli mlčet, vysvobození a záchrana přijde židům odjinud, ale ty a dům tvého otce zahynete. A kdo ví, zda jsi nedosáhla královské hodnosti právě pro chvíli, jako je tato.“
     ¹⁵Ester tedy vzkázala Mardocheovi: ¹⁶„Jdi, shromáždi všechny židy, kteří jsou v Šúšanu, a postěte se za mne. Nejezte a nepijte po tři dny a tři noci. Také já a mé dívky se budeme takto postit. A potom půjdu ke králi, i když budu jednat proti zákonu. Mám-li zahynout, zahynu.“ ¹⁷Mardocheus odešel a  učinil všechno, co mu Ester přikázala.

RESPONSORIUM

O. Pomoz mi, Pane, můj Bože, vždyť nemám nikoho než tebe. * Ty trestáš a všechny hříchy lidí v čas soužení odpouštíš.
V.Pane a Bože, Stvořiteli nebe i země, shlédni na naše ponížení. * Ty trestáš a všechny hříchy lidí v čas soužení odpouštíš.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisů svatého Pavla od Kříže

     Není nic lepšího a k našemu posvěcení užitečnějšího než obracet svou pozornost k utrpení Páně a rozjímat o něm. Touto cestou se dojde k svatému spojení s Bohem. V této nejsvětější škole se učíme pravé moudrosti: tam se jí naučili všichni svatí.
     Až zapustí kříž našeho milého Ježíše hlubší kořeny ve vašem srdci, budete říkat: „Raději trpět než umřít“ nebo: „Trpět nebo umřít“ anebo ještě lépe: „Ani trpět ani umřít, ale dokonale se podřídit vůli Boží.“
     Láska je síla, která spojuje, a útrapy svého milovaného Dobra pokládá za své vlastní. Její oheň zasahuje až do morku kostí, proměňuje milujícího v  milovaného, láska se vznešeným způsobem mísí s bolestí a bolest s láskou, a tím vzniká tak těsné sepětí lásky a bolesti, že už nelze oddělit lásku od bolesti ani bolest od lásky; a proto se milující duše ve své bolesti raduje a ve své bolestné lásce plesá.
     Vytrvejte tedy v konání všech ctností, ale zvláště následujte láskyhodného Ježíše v jeho utrpení, neboť to je vrchol ryzí lásky. Jednejte tak, aby mohli všichni poznat, že jste nejen uvnitř, ale i navenek obrazem ukřižovaného Krista; on je vzor veškeré dobroty a mírnosti. A ten, kdo je vnitřně spojen se Synem živého Boha, je jeho obrazem také navenek, a to stálým uskutečňováním hrdinské ctnosti, především trpělivosti, která má takovou sílu, že si nenaříká ani potají ani veřejně. Ukryjte se tedy v Ježíši ukřižovaném a nemějte žádné jiné přání, než aby se všichni ve všem zcela podřídili jeho vůli.
     Když si ukřižovaného Ježíše opravdu zamilujete, budete v chrámě svého srdce stále oslavovat jeho kříž, a to tím, že budete tiše snášet utrpení a nebudete se spoléhat na žádného tvora. A protože se každá oslava koná s radostí, proto ti, kdo milují Ukřižovaného, budou oslavovat kříž tichým snášením s veselou a jasnou tváří, tak, aby to zůstalo lidem skryté a bylo známé jenom nejvyššímu Dobru. A při oslavě se vždycky koná slavnostní hostina; ať je vaším pokrmem Boží vůle, jak nám to svým příkladem ukázal náš Pán,¹ naše ukřižovaná Láska.
     ¹ srov. Jan 4, 34

RESPONSORIUM

O. Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista. * V něm je pro mě ukřižován svět a já světu.
V. Já však budu jásat v Pánu, radovat se z Boha, svého Spasitele. * V něm je pro mě ukřižován svět a já světu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, dej nám svou milost, ať jako svatý Pavel od Kříže přilneme vroucí láskou k tvému ukřižovanému Synu a statečně na sebe bereme svůj kříž. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie