lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. srpen 2021
Sv. Josefa Kalasanského, kněze, nezávazná památka


Narodil se kolem roku 1557 v malé aragonské vesnici Peralte de la Sal v severním Španělsku. Stal se knězem (1583) a působil nejprve jako duchovní správce, později jako generální vikář v diecézi Urgel. Po příchodu do Říma (1592) navštěvoval chudobince, věznice a nemocnice. Přitom poznal strašnou bídu, kterou trpěly především děti vyrůstající na ulici bez výchovné péče. Založil pro ně ve farnosti sv. Doroty v římské čtvrti Trastevere první bezplatnou základní školu v Evropě (1597). Své spolupracovníky shromáždil v řeholním společenství piaristů (1617). Ještě za jeho života se nový řád šířil do okolních zemí; první mimoitalská provincie vznikla na Moravě (1634). Jako generální představený byl vlastními řádovými bratry pomlouván, udán inkvizici, dokonce i vězněn a zbaven úřadu. Když potom na jeho místo nastoupil jeho odpůrce, došlo k velkému úpadku řádu a k redukci na pouhou společnost učitelů bez řeholních slibů (1646). Zemřel v Římě 25. srpna 1648. Před svou smrtí předpověděl znovuvzkříšení řádu. Za svatého byl prohlášen v roce 1767.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.

Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.

Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.

K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.

A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

I

2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!

4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

5 Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.

6 Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.

7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

II

8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.

9 Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.

10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

11 Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.

12 Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.

13 Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.

15 Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.

16 I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,

18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.

19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.

20 Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

III

21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;

22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.

23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.

24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.

25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.

27 Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.

28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.

29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.

30 S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Všichni se divili milým slovům.
R. Která vycházela z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

2, 1-13. 20-25
Nevěrnost Božího lidu

1Hospodin mě oslovil:
2„Jdi a křič do uší Jeruzaléma:
Tak praví Hospodin:
Vzpomínám na oddanost tvého mládí,
na lásku tvého zasnoubení,
když jsi šla za mnou na poušti,
v zemi bez osení.
3Izrael byl majetek zasvěcený Hospodinu,
byly to prvotiny jeho úrody;
kdokoli z nich jedl, pykal za to,
stihlo ho neštěstí – praví Hospodin.
4Slyšte Hospodinovo slovo, Jakubův dome
a všecky rody Izraelova domu!

5Tak praví Hospodin:
Jaké bezpráví našli na mně vaši otcové,
že se ode mě vzdálili,
že chodili za marností
a marnosti propadli?
6Neřekli: Kde je Hospodin,
který nás vyvedl z egyptské země,
který nás převedl pouští,
zemí pustou, plnou roklí,
zemí vyprahlou a temnou,
zemí, kterou nikdo nechodí,
v níž nikdo nebydlí?
7Uvedl jsem vás do země zahrad,
abyste jedli její ovoce a její plody,
vy však jste přišli a moji zemi poskvrnili,
zohavili jste mé dědictví.
8Kněží se neptali: ‚Kde je Hospodin?‘
Neznali mě ti, kteří mají zákon v rukou.
Pastýři ode mě odpadli,
proroci prorokovali Bálovým jménem,
chodili za modlami.

9Proto se mám ještě s vámi soudně vypořádat
– praví Hospodin –
přít se s vašimi syny.
10Jděte na ostrovy Kittim a dívejte se,
pošlete mezi Kedařany a dobře pozorujte!
11Vizte, zda se tam stalo něco takového!
Copak vyměnil některý národ své bohy?
– a ti přece bohy nejsou!
Můj národ však změnil svou slávu za modlu!

12Užasněte, nebesa, nad tím
a velmi se zděste – praví Hospodin –
13neboť dvojí zlo spáchal můj národ:
mne, pramen vody živé, opustili
a kopali si cisterny,
cisterny rozpukané,
které nemohou udržet vodu.

20Dávno jsi už zlámala své jho,
roztrhla své provazy.
Řeklas: ‚Nebudu sloužit!‘
Neboť na každém vyvýšeném pahorku
a pod každým zeleným stromem
ses roztáhla, nevěstko!

21Já jsem tě přece štípil z ušlechtilé révy,
pravé byly všecky sazenice.
Jak ses mi mohla zvrátit v révu zvrhlou?
22I kdyby ses umyla louhem
a vypotřebovala mnoho mýdla,
špinavý zůstane přede mnou tvůj zločin
– praví Hospodin.
23Jak můžeš říci: ‚Nejsem poskvrněna,
nechodila jsem za Bály?‘
Pohleď na své chování v Údolí,
uznej, cos učinila!

24Lehká velbloudice, běhající křížem krážem,
divoká oslice, zvyklá na pustinu,
ve vášnivé touze lapá vítr.
Kdo utlumí její říji?
Ti, kdo ji hledají, nemusí se namáhat:
najdou ji v měsíci její říje.
25Dej pozor na svou nohu, ať není bosá,
pozor na hrdlo, ať nevyprahne!
Ty však říkáš: ‚Nevadí! Ne!
Miluji cizince,
budu za nimi chodit.‘“

RESPONSORIUM

Jer 2, 21; Mt 21, 43; srov. Iz 5, 7

O. Já jsem tě štípil z ušlechtilé révy, pravé byly všecky sazenice. Jak ses mi mohla zvrátit v révu zvrhlou? * Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.
V. Čekal jsem spravedlnost, a hle – nepravost, čekal jsem právo, a hle – bezpráví! * Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisů svatého Josefa Kalasanského

(Memoriale al Card. M. A. Tonti, 1621: Ephem. Calas. 36, 9-10, Romae 1967, pp. 473-474; L. Picanyol, Epistolario di S. Giuseppe Calasanzio, 9 vol., ediz. Calas., Romae 1951-1956, passim)

Snažme se přilnout ke Kristu a jen jemu se líbit

     Nikomu není neznámo, jak je to vznešené a záslužné, starat se o výchovu dětí, zejména chudých, a tak jim pomáhat, aby mohly dosáhnout věčného života. Neboť předáváním vědomostí a především výchovou k zbožnosti a k životu podle křesťanského učení pečujeme o jejich blaho duševní i tělesné, a tím plníme vůči dětem do jisté míry stejné poslání, jaké mají jejich strážní andělé.
     Nejlepší pomocí pro dospívající mládež jakéhokoli původu nebo stavu je to, když je nejen odvádíme od zlého, ale hlavně když je mírně a laskavě vedeme a povzbuzujeme k tomu, aby konali dobro. Je známo, že s takovou pomocí se mladí lidé tak změní k lepšímu, že se pak už na nich vůbec nepozná, jací byli před svým vychováním. Jako mladé výhonky snadno se dají mladí vést tím směrem, jak se o to vychovatel snaží; necháme-li je však ztvrdnout, víme, že možnost jejich převýchovy se později velmi zmenšuje nebo časem zcela mizí.
     Jestliže se však dětem, a zvláště chudým, dostane vhodné výchovy, přispěje to k jejich lidské důstojnosti, a také celá lidská a křesťanská společnost tuto výchovu ocení: na prvním místě rodiče, neboť se budou radovat, že jsou jejich děti tímto způsobem vedeny po správné cestě; ale také představení státu, neboť tím získají svědomité a dobré občany; především však představení Církve, neboť dobře vychované děti milují Krista, zastávají se evangelia a zapojí se vyspělejším a účinnějším způsobem do mnohostranného života a činnosti Církve.
     Ale ti, kdo berou na sebe tento úkol a chtějí s veškerou pečlivostí vychovávat, musí mít velkou lásku, nesmírnou trpělivost a zejména hlubokou pokoru. Jen tak dosáhnou toho, že je Pán, když ho budou pokorně prosit, učiní způsobilými spolupracovníky pravdy, že je bude posilovat v plnění jejich vznešeného poslání a nakonec že jim dá nebeskou odměnu, jak stojí v Písmu: Ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné časy.1
     Dosáhnou toho snadněji, jestliže se budou snažit slibem trvalé služby přilnout ke Kristu a jen jemu se líbit, neboť on řekl: Cokoli jste udělali pro jednoho z mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.2

     1 Dan 12, 3
     2 Mt 25, 40

RESPONSORIUM

1 Sol 2, 8; Gal 4, 19

O. Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.
V. Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys naplnil svatého Josefa Kalasanského takovou láskou a trpělivostí, že celý svůj život zasvětil výchově a vzdělání mládeže; prosíme tě, veď i nás, ať následujeme jeho příklad a pomáháme mladým lidem hledat pravdu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie