Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |
12. srpen 2021, Čtvrtek
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 19. týden
Sv. Jany Františky de Chantal, řeholnice, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Jana Jiřího Rehma, kněze a mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ta žena hodná pochvaly
a naší úcty pro ctnosti,
tak slaví triumf s anděly,
jak vyniká svou svatostí.
Vzývala s duší horoucí
plna slz Boha v nebesích
a bděla dlouho do noci
při neustálých postech svých.
Pohrdla slávou na světě
a s duší neposkvrněnou
po spravedlivém životě
odešla ve vlast nadhvězdnou.
Svůj domov obohatila
mnohými činy svatými,
aby se věčně sytila
radostmi věčné otčiny.
Trojjedinému dík buď, čest,
že nás na její přímluvy
po skončení všech našich cest
v ráj vezme k svatým za druhy. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.
Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)
IV
39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
znelíbil si svého pomazaného.
40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
jeho korunu jsi svrhl do prachu.
41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
jeho opevnění změnil v sutiny.
42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –
43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
jeho samého jsi hanbou zahrnul.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.
47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –
50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
že mám v hrudi nést posměch národů všech,
52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
53 Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.
U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)
1 Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci! –
5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne. –
7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou. –
9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot, *
přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme! –
13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé. –
16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.
V.
Pane, u tebe je pramen žití.
R.
Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Micheáše
Tak praví Hospodin:
4.14"Nyní se drásej, rozdrásaná dcero!
sevřeli nás obležením,
holí bijí do tváře
soudce Izraele!
5.1A ty, Betléme Efratský,
maličký jsi mezi judskými rody,
z tebe mi vyjde
ten, který bude vládcem v Izraeli;
jeho původ je od pradávna,
od věčnosti.
2Proto je Hospodin opustí
až do doby, kdy rodička porodí;
potom se zbytek jeho bratrů
vrátí k synům Izraele.
3Bude stát a pást v Hospodinově síle,
ve velebnosti jména Hospodina, svého Boha,
oni pak budou požívat míru, neboť jeho moc se rozšíří až do končin země.
4On sám pak bude pokojem.
Jestliže Asyr vpadne do naší země,
jestliže bude šlapat v našich palácích,
postavíme proti němu sedm pastýřů,
osm vůdců lidu.
5Mečem spasou asyrskou zemi,
kopími zemi Nimrodovu.
Zachrání před Asyrem,
až vnikne do naší země,
až bude šlapat po našem území.
6Jakubův zbytek bude
uprostřed četných národů
jako rosa od Hospodina,
jako déšť na rostlinách,
který nečeká na člověka
a nic nedoufá od lidských synů.
7Jakubův zbytek bude mezi pohany,
uprostřed četných národů
jako lev mezi zvířaty lesa,
jako lvíče mezi stádem bravu:
sotva přijde, rozdupává a roztrhává
– zachránce není."
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z pamětí sepsaných řeholní sestrou, sekretářkou svaté Jany Františky
Jednoho dne pronesla svatá Jana následující ohnivé věty, okamžitě věrně zaznamenané: "Milované dcery, většina našich svatých Otců
a pilířů Církve nezemřela mučednickou smrtí. Proč? Co vy si o tom myslíte?" A když všechny sestry postupně odpověděly, vyslovila se i jejich
svatá matka: "Podle mého názoru je to proto, že existuje ještě jiné mučednictví, zvané mučednictvím lásky; to nechává Bůh své služebníky
a služebnice žít, aby pracovali a trpěli pro jeho slávu, a oni se stávají mučedníky a vyznavači zároveň." A hned dodala: "Vím, že tímto
mučednictvím jsou zavázány všechny sestry Navštívení Panny Marie; s pomocí Boží je ovšem opravdu podstoupí jen ty šťastné z nich,
které si to vymodlí."
A když se jedna sestra tázala, v čem toto mučednictví spočívá, odpověděla: "Celým srdcem přijměte Boží vůli a uvidíte. Boží láska je totiž meč,
který proniká do nejskrytějších a nejtajnějších koutů duše a odděluje nás od našeho vlastního já.1 Sama znám jednu duši, kterou láska
odloučila ode všeho, co měla nejraději, a to přinejmenším tak krutě, jako kdyby jí mučitelé máchnutím meče vyrazili duši z těla."
Jistěže jsme všichni poznali, že se tato její slova týkala jí samé. Když se potom další sestra zeptala, jak dlouho takovéto mučednictví trvá,
řekla: "Od okamžiku, kdy jsme se bezvýhradně zasvětily Bohu, až do konce života. Platí to ovšem jen o lidech velkodušných,
kteří si nenechávají nic pro sebe a zůstanou své lásce věrní. Těm, kdo jsou slabí a mají málo lásky a vytrvalosti, nehodlá náš Pán dopřát
mučednictví, ale nechává je jít životem cestou prostřednosti, jen aby se od něho neodvrátili. Nikdy totiž neznásilňuje svobodu vůle."
Když nakonec sestry naléhaly otázkou, zdali se toto mučedniství může vyrovnat mučednictví tělesnému, řekla: "Nezkoumejte rovnost, i když
já si myslím, že jedno ve srovnání s druhým nezůstává v ničem pozadu, protože silná jako smrt je láska2 a protože mučedníci lásky
trpívají tisíckrát horšími bolestmi, když si uchovávají život pro konání Boží vůle, než kdyby jej měli tisíckrát položit na svědectví
víry a věrnosti."
1 srov. Lk 2, 35; Žid 4, 12
2 Pís 8, 6
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys posiloval svatou Janu Františku, aby vzorně obstála v různých životních okolnostech; na její přímluvu pomáhej i nám, abychom
svědomitě plnili povinnosti našeho stavu a vnášeli do světa tvé světlo. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie