Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. červen 2021
Pro OP: Bl. Štěpána Bandelliho, kněze, nezávazná památka

Narodil se v Castelnuovo Scrivia nedaleko Alessandrie kolem roku 1369. Pocházel z významného rodu. Jako řeholník od počátku usiloval o zachovávání všech pravidel řeholního života. Vystudoval teologii a církevní právo v Bologni a poté vyučoval na univerzitě v Padově. Za své prvořadé poslání však považoval kázání. Byl výborným kazatelem a pracovitým apoštolem, především ve zpovědnici. Věnoval se putujícímu kazatelství, prošel celou severní Itálii a měl ohromné úspěchy. Jeho posluchači jej nazývali „novým Pavlem“. S horlivou kazatelskou službou byla vždy spojena neúnavná služba ve zpovědnici. Také zde vykonal ohromné dílo. Dokázal svými slovy přivést nevěřící k obrácení a vlažné k větší horlivosti. Usiloval o dokonalost a obnovu řeholní kázně. Stal se vzorem modlitby a kajícnosti. Zemřel v Saluzzu 11. června 1450. Jeho tělo bylo pohřbeno v kostele sv. Jana Křtitele v Saluzzu. Jeho kult potvrdil 21. února 1856 bl. Pius IX.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

¹ Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
² Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
³ Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

⁴ On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁵ On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁶ On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁷ On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁸ To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁹ Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

¹⁰ V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹¹ Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹² Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹³ On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁴ Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁵ Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

¹⁶ Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁷ On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
¹⁸ on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁹ Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁰ Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²¹ Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²² Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²³ On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁴ Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁵ On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²⁶ Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Jozue

     ¹Jozue shromáždil všechny kmeny Izraele do Sichemu a svolal přední muže Izraele, jeho náčelníky, soudce a písaře. Když předstoupili před Boha, ²řekl Jozue všemu lidu: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši předkové jako Terach, otec Abrahámův a Náchorův, přebývali kdysi za řekou Eufratem a sloužili jiným bohům. ³Vzal jsem Abraháma, vašeho otce, ze země za řekou Eufratem a vodil jsem ho po celé zemi kananejské, rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka. ⁴Izákovi jsem dal Jakuba a Ezaua, a Ezauovi do vlastnictví jsem dal hory Seir, zatímco Jakub a jeho synové sestoupili do Egypta. ⁵Potom jsem poslal Mojžíše a Áróna a potrestal jsem Egypťany divy, které jsem u nich způsobil, a pak jsem vás vyvedl. ⁶Vaše otce jsem vyvedl z Egypta a přišli jste k moři. Egypťané však pronásledovali vaše otce a vozy a jezdce k Rákosovému moři. ⁷Křičeli k Hospodinu, a on položil temnotu mezi vás a Egypťany; dal je zaplavit mořem, a to je přikrylo. Na vlastní oči jste viděli, co jsem Egypťanům způsobil! Pak jste přebývali dlouhý čas na poušti.
     ¹³Dal jsem vám zemi, na níž jste se nelopotili, města, která jste nevystavěli, a přece v nich bydlíte a jíte z vinic a oliv, které jste nevysadili.“
     ¹⁴„Nuže, bojte se Hospodina a služte mu dokonale a upřímně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši předkové za řekou Eufratem a v Egyptě, a služte Hospodinu! ¹⁵Jestliže se vám nelíbí sloužit Hospodinu, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda bohům, kterým sloužili vaši předkové za řekou Eufratem, či bohům Amoritů, v jejichž zemi přebýváte. Já však a má rodina budeme sloužit Hospodinu!“
     ¹⁶Lid odpověděl: „Daleko ať je od nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili bohům cizím. ¹⁷Vždyť Hospodin je náš Bůh. On vyvedl nás a naše otce z egyptské země, z domu otroctví, a udělal před našima očima tyto veliké divy a chránil nás po celé cestě, kterou jsme šli, a mezi všemi národy, jejichž středem jsme procházeli. ¹⁸Hospodin vyhnal před námi všecky národy a Amority, kteří přebývali v zemi. I my chceme sloužit Hospodinu, neboť je náš Bůh!“
     ¹⁹Tu řekl Jozue lidu: „Nebudete moci sloužit Hospodinu, neboť on je Bůh svatý, on je Bůh žárlivý, nebude snášet vaše přestupky a vaše hříchy. ²⁰Jestliže opustíte Hospodina a budete sloužit bohům cizím, tu on se od vás odvrátí, zle s vámi naloží a zahubí vás, i když vám předtím prokázal dobrodiní.“
     ²¹Ale lid Jozuovi odpověděl: „Nestane se tak, neboť chceme sloužit Hospodinu!“ ²²Nato Jozue řekl lidu: „Sami jste si svědky, že jste si vyvolili Hospodina a chcete mu sloužit!“ – a oni odpověděli: „Ano, jsme svědky!“ ²³Jozue pokračoval: „Nuže, odstraňte cizí bohy, kteří jsou u vás, a přikloňte své srdce k Hospodinu, Bohu Izraele!“ ²⁴Lid odpověděl Jozuovi: „Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat!“
     ²⁵Tak v onen den Jozue sjednal s lidem smlouvu a dal mu v Sichemu zákony a právní ustanovení. ²⁶Jozue napsal tato slova do knihy Božího zákona. Pak vzal velký kámen a postavil ho tam pod terebint, který byl na místě zasvěceném Hospodinu. ²⁷Jozue řekl všemu lidu: „Hle, tento kámen bude mezi námi jako svědek, neboť slyšel všechna Hospodinova slova, která k nám mluvil, a bude vám jako svědek, abyste svého Boha nezapírali.“ ²⁸A Jozue lid propustil, každého do jeho dědičného podílu.

RESPONSORIUM

O. Daleko ať je od nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili cizím bohům. * Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat.
V. I když jsou na nebi i na zemi takzvaní "bohové", pro nás je pouze jeden Bůh. * Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dekretu II. vatikánského koncilu o službě a životě kněží

     Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista – Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je Církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
     O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.
     Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.
     Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.
     A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.
     A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

RESPONSORIUM

O. Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.
V. Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys přivedl mnoho zbloudilých zpět na cestu spásy vynikajícím kázáním blahoslaveného Štěpána; dej nám pro jeho zásluhy, abychom jako on, těsně spojeni s Kristem, prospívali v dobrém díle a dosáhli odměny, kterou jsi slíbil dělníkům Božího království. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie