Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. červen 2021
Sv. Bonifáce, biskupa a mučedníka, památka

Narodil se kolem roku 673 v království Wessex v Anglii. Jako benediktinský mnich z kláštera v  Exeteru a později v Nurslingu odešel jako misionář na území dnešního Holandska (716) a Německa (718). Jmenoval se Wynfrith, papež Řehoř II. mu dal jméno Bonifác, pověřil ho misijní činností na tomto území (719) a vysvětil ho na biskupa (722) se sídlem v Mohuči. Později se stal arcibiskupem (732) a kladl základy církevní organizace v Bavorsku, Hessensku a Durynsku. Zřizoval kláštery a nová biskupství, svolával synody a vychovával nové misionáře. V roce 754 se vypravil do Fríska na území svého prvního misionářského působení a zemřel tam spolu se svými dvaapadesáti spolupracovníky mučednickou smrtí 5. VI. u Dokkumu (v dnešním Holandsku). Jeho tělo bylo přeneseno do kláštera ve Fuldě a tam pohřbeno.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

¹ Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

² Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

³ Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

¹ Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
² na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

³ „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
⁴ ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
⁵ než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

⁶ V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
⁷ Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

⁸ Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
⁹ Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
¹⁰ Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

¹¹ Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
¹² A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

¹³ Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
¹⁴ „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

¹⁵ Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
¹⁶ Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

¹⁷ Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
¹⁸ Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R. Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy Job

     ⁷Když to všechno řekl Hospodin Jobovi, obrátil se Hospodin k Elifazovi z Temanu a pravil mu: „Zlobím se na tebe a na tvé dva přátele, že jste o mně správně nemluvili jako můj služebník Job. ⁸Proto si nyní vezměte sedm býčků a sedm beranů: jděte k mému služebníku Jobovi a obětujte je jako celopal za sebe. Job, můj služebník, se za vás pomodlí, abych já kvůli němu vás nepotrestal, že jste o mně nemluvili správně jako můj služebník Job.“ ⁹Šli tedy Elifaz z Temanu, Bildad ze Šuachu a Sofar z Námy a udělali, co jim Hospodin přikázal. A Hospodin jim kvůli Jobovi odpustil.
     ¹⁰Hospodin pak obnovil Jobův blahobyt, protože se za své přátele modlil, a dal Jobovi všeho dvojnásobně. ¹¹I přišli k němu všichni jeho bratři a všechny jeho sestry a všichni dřívější známí. Hodovali v jeho domě, těšili ho a prokazovali mu soucit pro všechno to neštěstí, které na něho Hospodin dopustil, a dali mu každý po jedné kesitě a po zlatém prstenu.
     ¹²A Hospodin požehnal Jobovi nakonec víc než dříve, neboť měl čtrnáct tisíc kusů bravu, šest tisíc velbloudů, tisíc párů skotu a tisíc oslic. ¹³Měl pak ještě sedm synů a tři dcery. ¹⁴První dal jméno Jemina, druhé Kassia a třetí Keren happuch. ¹⁵V celém kraji nebylo krásnějších žen nad Jobovy dcery. Otec jim dal podíl na dědictví s jejich bratry. ¹⁶Potom žil Job ještě sto čtyřicet let a viděl své děti a vnuky, čtyři pokolení. ¹⁷I zemřel Job jako stařec ve vysokém věku.

RESPONSORIUM

O. Hospodin řekl Elifazovi: Ty a tvoji přátelé jste o mně nemluvili správně jako můj služebník Job. * On se za vás pomodlí.
V. Na něho vezmu ohled a nepotrestám vaši nerozumnost. * On se za vás pomodlí.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Bonifáce

     Církev se plaví po moři tohoto světa jako veliká loď a dorážejí na ni v tomto životě různé vlny zkoušek; nesmíme ji však opouštět, nýbrž řídit.
     Dávají nám v tom příklad dřívější otcové Klement, Kornélius a mnoho jiných v městě Římě, Cyprián v Kartágu, Atanáš v Alexandrii: Za vlády pohanských císařů drželi kormidlo Kristovy lodi, jeho nejdražší snoubenky, totiž Církve, učili ji, bránili, pro ni pracovali a trpěli až k prolití krve.
     Když myslím na ně a jim podobné, jímá mě hrůza, padá na mě strach a zděšení, leží na mně nevýslovná hrůza¹ pro mé hříchy; a kormidlo Církve, které jsem jednou převzal, byl bych nejraději úplně pustil z rukou, kdybych byl na to mohl najít nějaký příklad u Otců nebo souhlas ve svatých Písmech.
     Protože je to tak a pravda sice může být potlačena, ale ne přemožena ani oklamána, ať se naše zemdlená mysl uchýlí k tomu, který říká ústy Šalomouna: Důvěřuj v Hospodina celým svým srdcem a nespoléhej na vlastní chytrost. Mysli na něho při všech svých cestách a on urovná všechny tvé stezky.² A jinde praví: Mohutnou tvrzí je jméno Hospodinovo, k němu se spravedlivý utíká a zachrání se.³
     Stůjme pevně ve spravedlnosti a připravme své srdce na zkoušky, abychom vydrželi, co Bůh uloží, a mohli mu říci: Pane, tys byl naše útočiště z  pokolení do pokolení.⁴
     Důvěřujme v toho, který na nás naložil břemeno. Co nemůžeme unést vlastními silami, nesme skrze něho, neboť on je všemohoucí a říká: Mé jho netlačí a mé břemeno netíží.⁵
     Stůjme pevně v boji v den Páně, neboť na nás přišly dni úzkosti a soužení.⁶ Chce-li Bůh, buďme ochotni zemřít pro svaté zákony našich otců,⁷ abychom s nimi dosáhli věčného dědictví.
     Nebuďme němými psy,⁸ nebuďme tichými pozorovateli, nebuďme nájemníky, kteří prchají před vlkem, ale buďme starostlivými pastýři, kteří bdí nad stádem Kristovým a oznamují všechny Boží úradky velkým i malým, bohatým i chudým, každému stavu a každému věku, pokud Bůh dá k tomu možnost, vhod i nevhod,⁹ jak to sepsal svatý Řehoř v Knize o správě pastýřské.
     ¹ Žl 54 (55), 6
     ² Př 3, 5-6
     ³ Př 18, 10
     ⁴ Žl 89 (90), 1
     ⁵ Mt 11, 30
     ⁶ srov. Sof 1, 15
     ⁷ srov. 2 Mak 7, 2
     ⁸ srov. Iz 56, 10
     ⁹ srov. 2 Tim 4, 2

RESPONSORIUM

O. Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.
V. Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys posiloval svatého biskupa Bonifáce, aby hlásal pravdy evangelia a svou víru neváhal zpečetit svou krví; na jeho přímluvu pomáhej i nám uchovat si víru, kterou jsme přijali, a podle ní také žít. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie